Č. 10384.

Vodní právo: Jak jest postupovati při stanovení náhrady za pozemky, vyvlastněné podle vod. zák. k účelům obecního vodovodu?
(Nález ze dne 1. března 1933 č. 18419/32.)
Věc: Dr. Bedřich D. v Praze a Antonín S. v Č. proti zemskému úřadu v Praze o zřízení ochranného pásma pro obecní vodovod.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím bylo prohlášeno, že dohodou mezi st-li a zúčastněnou stranou byla vyřízena sporná otázka náhrady škody za pojetí pozemků č. k. ... v kat. obci K. do ochranného pásma vodovodního, se zrušuje pro nezákonnost. V ostatním se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nálezem osp-é Praha-venkov ze 14. listopadu 1928 bylo obci Č. uděleno vodoprávní povolení rozšířiti vodovod podle předloženého projektu, a zejména zachytiti prameny na č. k. ... v R. Současně stanoveny byly pro toto prameniště prozatímně dva provisorní ochranné obvody, a sice obvod užší a obvod širší.
Když pak k odvolání některých účastníků a zejména i dnešního st-le Antonína S., byla rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze 4. října 1929 ona část zmíněného nálezu osp-é, pokud stanoveny byly ochranné obvody (užší a širší), pro vadnost řízení zrušena, a když zatím obec Č. zažádala o stanovení definitivního užšího i širšího ochranného pásma pro zmíněný vodovod, vydal okresní úřad Praha-venkov po provedeném místním řízení komisionelním z 21. března 1929 a ze 7. listopadu 1929 nový nález z 8. listopadu 1929, jímž v základě §§ 37 a 49 č. 1 vod. zák. stanovil ochranný obvod prameniště obecního vodovodu v Č. na parcele č.... tak, že zaujímal tyto parcely: a) v katastru obce K.: celé parcely č. ..., b) v katastru R. část lesní parcely č. kat.. .. kolem prameniště. Na všecky tyto parcely a části jejich, pokud jsou pojaty do řečeného ochranného pásma, uloženy byly tyto služebnosti: 1. Zákaz stavby obytných a hospodářských stavení, hnojení animálními hnojivý a hloubení studní, 2. na parcele č. kat. ... v katastru K.-ském nařízeno zaříditi všechna nečistá místa (hnojníky, záchodové žumpy, jímky na močůvku, jímky z chlévů a pod.), tak nepropustně, aby jakékoliv prosakování odpadních hmot bylo znemožněno; konečně bylo vysloveno, 3. aby na jižním cípu parcely č. kat.... v Č. při udělování stavebních povolení byly vždy předepsány takové podmínky pro zřizování hnojišť, žump a pod., které by znemožnily znečistění pramenů. Námitky interesentů a zejména i námitky dnešních st-lů byly s poukazem na dobré zdání, podané geologickým ústavem české techniky v Praze a státním ústavem hydrologickým v Praze, jakož i na posudek úředních znalců zamítnuty, při čemž bylo vysloveno, že nárok na úplné odškodnění je již zákonem odůvodněn (§ 49 č. 1 vod. zák.), a že zástupci obce Č. projevili ochotu o dohodu stran odškodnění dále jednati. Pro případ, že by k dohodě nedošlo, vyhradil si úřad zvláštním výměrem stanoviti způsob a výši odškodnění.
Na odvolání st-lů vyloučil žal. úřad, když byl dne 1. dubna 1930 provedl podle § 80 odst. 2 vl. nař. č. 8/28 místní šetření komisionelní, z ochranného pásma vodovodního pozemky č. kat. .. ., z pozemků č. kat.... část blíže určenou a konečně parcely č. kat.... v katastru obce K., kdežto ostatní parcely, uvedené v napadeném nálezu I. stolice byly v ochranném pásmu ponechány. Pokud zvláště jde o pozemky č. kat. .. . v kat. obci K., bylo v nař. rozhodnutí poukázáno na to, že při místním řízení komisionelním ze dne 1. dubna 1930 Dr. Pavel D., substitut Dra Bedřicha D., za sebe i za st-le Antonína S. projevil ochotu postoupiti pozemek č. kat.... do vlastnictví obce Č., mimo jiné i za podmínky, že bude st-lům opatřen jmenovanou obcí jiný pozemek téže bonity a téže výměry podle možnosti v nejbližším okolí č. kat.... v kat. obci Č., a ježto zástupci obce Č. tuto nabídku bezvýhradně přijali a přijetí toto bylo usnesením obecního zastupitelstva v Č. ze 6. května 1930 schváleno, schválil žal. úřad nař. rozhodnutím tuto dohodu, prohlásil ji za část svého rozhodnutí a konstatoval, že dohodou tou byla vyřízena sporná otázka náhrady škody za pojetí pozemků č. kat.... v kat. obce K. do ochranného pásma vodovodního.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Další obsah stížnosti týká se již jen stanovení náhrady za uložení služebností na pozemcích stěžovatelů. Stížnost, dovolávajíc se ustanovení §§ 28, lit. b), 38 a 87 vod. zák. namítá, že v rozhodnutí má býti obsažen výrok o způsobu a výši náhrady, která má býti vyvlastněným poskytnuta. Takový výrok prý v naříkaném rozhodnutí obsažen není, neboť 1. o náhradě za uložení služebnosti na pozemcích č. kat. ... v kat. obci K. zmiňuje se nař. rozhodnutí jen zdánlivě, neboť ujednání mezi st-li a obcí Č. o poskytnutí jiného pozemku téže bonity a výměry podle možnosti v blízkosti pozemku č. k. . .. v kat. obci Č., na něž nař. rozhodnutí odkazuje, je neurčité a bezcenné, poněvadž obec nabídla st-li Antonínu S. již dvakráte pozemky horší kvality, než jsou st-lovy pozemky č. k. . . . v K., resp., že nabídla pozemky bezcenné, 2. ohledně ostatních pozemků a zejména pozemků č. k. . .. neobsahuje nař. rozhodnutí žádného výroku, ačkoliv způsob a výše náhrady měla býti zároveň určena.
Mimo to uplatňuje stížnost 3., že na parcele č. kat. . . . v K. stojí již přes 30 roků obytný domek, že uložení služebnosti zaříditi nečistá místa (hnojníky, záchodové žumpy, jímky na močůvku a jímky z chlévů) nepropustně, aby odpadní hmoty neprosakovaly, znamená pro st-le hluboký zásah do práv vlastnických a vyžaduje značného nákladu, který obec Č. patrně nebude ochotna hraditi. Stížnost vytýká, že kdyby se komise byla zabývala otázkou odškodnění, obec Č. nebyla by trvala na tak zbytečně rozsáhlém ochranném pásmu. O těchto námitkách uvažoval nss následovně:
Podle § 87 vod. zák. má ovšem za splnění podmínky, uvedené v § 38 vod. zák. v nálezu — (scil. v nálezu vydaném podle § 86) — bytí zároveň obsaženo určení způsobu a výše odškodnění, jež jest vyvlastněnému poskytnouti. Podle § 38, jehož se § 87 dovolává, má obnos odškodného, nedocílí-li se v tomto směru mezi zúčastněnými stranami dohody, býti určen cestou správní, a když se s tím strany nespokojí, nálezem soudním. Vodoprávní úřad má tedy výši odškodného stanoviti teprve a jenom tehdy, když mezi vyvlastňovatelem a vyvlastněným nedošlo k dohodě. Nebylo-li jednání o dohodě ještě zahájeno nebo bylo-li již sice zahájeno, dosud však není jisto, že skončilo se nezdarem, nemá podle toho vodoprávní úřad příčiny, aby přikročil k uvedenému určení výše odškodného.
Jest ovšem otázka, která tvoří vlastní jádro námitek svrchu pod č. 1 a 2 uvedených, zdali vodoprávní úřad je oprávněn vydati nález vyvlastňovací samostatně a odděleně a vyhraditi výrok o odškodném aktu zvláštnímu, či je-li povinen odložiti vydání nálezu vyvlastňovacího až do okamžiku, kdy bude jisto, že dohody o odškodném nebylo docíleno a vydati pak uno actu jak výrok vyvlastňovací, tak i výrok o odškodném.
Podle § 69 odst. 2 vl. nař. č. 8/28, jež platí zásadně pro řízení před úřady politickými i ve věcech vodoprávních, může, lze-li předmět jednání rozděliti podle několika bodů a je-li to účelné, býti rozhodnuto o některém z těchto bodů zvláště. Ježto pak nález vyvlastňovací v užším smyslu slova a výrok o odškodném, jsou přes svou příčinnou spojitost přece jen výroky dva a tvoří tedy dva odlišné body předmětu jednání podle § 87 vod. zák., sluší oddělené rozhodnutí o každém z těchto bodů považovati za zásadně přípustné, jestliže předmět jednání podle své povahy rozdělení připouští.
Rozdělení takové nebylo by zajisté možno uznati přípustným, kdyby byla jím některá ze stran řízení správního nezákonně zkrácena ve své právní situaci, třeba zkrácení toto záleželo jen ve zhoršení její posice procesní. Ježto však podle § 87 posl. odst. vod. zák. není dovoleno služebnost vyvlastněním zřízenou realisovati dříve, dokud vyvlastňovací nález nenabyl právní moci a dokud odškodné vodoprávním úřadem prozatímně stanovené nebylo u soudu složeno, pokud se týče zjištěno, neutrpí vyvlastněný ani ve svém materielním právu ani ve své procesní posici žádné újmy, jestliže úřad vydá nález vyvlastňovací odděleně od svého rozhodnutí o odškodném a vyhradí rozhodnutí toto aktu zvláštnímu.
V daném případě uvalil okresní úřad vyvlastňovacím nálezem z 8. listopadu 1929 na pozemky st-lovy služebnosti v nálezu tom blíže označené, současně však, třeba že se odvolal na § 49 odst. 1 vod. zák. a nikoli na § 38 vod. zák., uznal v zásadě nárok vyvlastněncův na úplné odškodnění. Ježto však zástupci obce Č. projevili ochotu dohodnouti se s vyvlastněným stran odškodnění, vyhradil si okresní úřad, že rozhodne o způsobu a výši odškodného teprve tehdy, kdyby k zamýšlené dohodě nedošlo. Tato výhrada pozdějšího rozhodnutí o způsobu a výši odškodného nebyla — vyjímajíc pozemky č. k.. .. v kat. obci K. — nař. rozhodnutím nikterak dotčena a nebyl tedy postupem tímto st-l zkrácen ani ve svých procesních ani v materielních právech. Je tedy bezdůvodná nejen námitka ad 2., nýbrž i námitka ad 3., ježto při zásadně vyslovené, zúčastněnou obcí ostatně ani nepopírané povinnosti vyvlastněného odškodniti bude otázka způsobu a výše tohoto odškodného řešena v řízení zvláštním, jež úřad si vyhradil. Zbývá tedy zabývati se ještě námitkou ad 1. Běží o to, zda ujednání, jež ohledně pozemků č. kat. ... v kat. obci K. bylo mezi obcí a zástupcem st-lů docíleno, lze uznati za dohodu o odškodnění ve smyslu §§ 87 a 38 zák. vod. Dohoda o odškodnění byla oběma stranami řízení vyvlastňovacího zamýšlena v ten způsob, že obě strany byly za jedno v tom, že odškodnění má býti poskytnuto směnou pozemků. Tento způsob poskytnutí náhrady za uložení služebnosti není zajisté nepřípustný, leč dohodou mezi stranami sjednanou nebylo ještě směny pozemků docíleno. Neboť podstatou směny jest, aby věci, jež mají býti směněny, byly dostatečně určeny (§ 1045 o. z. o.). V daném případě byly však vyvlastňovacím nálezem určeny jen pozemky st-lů, takže dohoda mezi stranami docílená není perfektní smlouvou směnnou.
Má tedy stížnost pravdu, tvrdí-li, že jen zásadní, ale co do objektu neurčitá dohoda o směně není dohodou o odškodnění, jakou má vodní zákon v § 38 na mysli, a že tedy dohoda tato sama o sobě nezbavila úřad povinnosti rozhodnouti o odškodnění podle § 38 vod. zák. Musilo proto nař. rozhodnutí v tomto bodu býti zrušeno podle § 7 zák. o ss, při čemž ovšem nss neměl příčiny zkoumati, zda a pokud zmíněná dohoda o směně pozemků obec právně váže, zejména zda k perfekci směnné smlouvy není snad ještě zapotřebí schvalovacího aktu se strany úřadů dozorčích.

Citace:

č. 10384. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 571-574.