Č. 10459.

Bytová péče. — Řízení před nss-em: I. Svolením okresního úřadu ke zrušení bytu podle § 1 zák. č. 118/28 není majitel domu zproštěn svých soukromoprávních závazků vůči nájemníku bytu toho. — II. Nájemník není legitimován ke stížnosti na nss do rozhodnutí, kterým okresní úřad podle § 1 cit. zák. na žádost majitele domu povolil sloučení bytu nájemníkova s objektem jiným.
(Nález ze dne 30. března 1933 č. 4995.)
Prejudikatura: Boh. A 5809/26.
Věc: Adolf S. v T. proti okresnímu úřadu v Ústí n. Lab. o povolení ke sloučení bytů.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Podáním z 8. dubna 1930 žádali u okresního úřadu v Ústí n. L. Arnošt a Olga G. jako majitelé domu čp. ... v T. za povolení připojiti ke svému krámu v přízemí byt, sestávající z pokoje, kuchyně a komory, který má najat st-l. Nař. rozhodnutím žal. úřad udělil žadatelům ve smyslu § 1 zák. č. 118/28 povolení ke sloučení bytu v jejich domě, doposud obývaného Adolfem S., s jejich krámem ve shora označeném domě, jelikož bylo zjištěno, že žadatelé bydlí s rodinou v jedné místnosti zmíněného domu, která současně slouží jako skladiště jejich obchodu s potravinami a zmíněného bytu nutně potřebují.
Uvažuje o stížnosti na toto rozhodnutí, podané Adolfem S., musil nss nejprve z moci úřední zkoumati, zda a pokud jím mohlo býti zasáhnuto do subjektivních práv st-lových, a je-li tento tudíž legitimován rozhodnutí to stížností na nss naříkati (§ 2 zák. o ss).
Podle § 1 odst. 1 zák. o mimořádných opatřeních bytové péče č. 118/ 28 zrušiti byt připojením jeho nebo jednotlivých jeho částí k jinému bytu nebo k jiným místnostem ... jest dovoleno pouze se svolením okresního úřadu. Podle odst. 2 žádati za svolení ke zrušení bytu nebo používání bytu k jiným účelům než k bydlení jest oprávněn vlastník domu, jiná osoba jen se souhlasem vlastníka domu.
Zakazuje-li se v cit. § zrušiti byt připojením jeho k jinému bytu beze svolení okresního úřadu, omezuje se tím v zájmu bytové péče, tedy ve všeobecném zájmu veřejném, právo vlastníka domu volně byty disponovati; připouští-li pak zákon, aby takové spojení bytů bylo za jistých okolností povoleno, ponechává tím úřadu, aby majitele budovy v mezích tohoto předpisu zprostil onoho veřejnoprávního omezení jeho disposičního práva. Povolení udělené podle § 1 cit. zák. má však právě jen tento právní obsah a význam, totiž, že se jím majitel budovy zprošťuje veřejnoprávního omezení zákonem stanoveného, nedotýká se však povolení to nijak práv osoby jiné na užívání bytu, které tato dovozuje z titulu práva soukromého, event. se zřetelem na předpisy zákona na ochranu nájemníků. Rozhodovati o existenci a trvání takových práv jsou povolány řádné soudy.
Není tedy majitel domu svolením okresního úřadu ke zrušení bytu ve smyslu § 1 zák. č. 118/28 nikterak zproštěn svých závazků soukromoprávních vůči svým nájemníkům (srv. Boh. A 5809/26). Ale pak podle toho, co právě bylo řečeno, v daném případě svolením okresního úřadu ke sloučení dvou bytů k žádosti majitelů domu nemohlo ještě býti zasáhnuto do subj. práv st-le jako nájemníka a bylo proto jeho stížnost se zřetelem na ustanovení § 2 zák. o ss jako nepřípustnou odmítnouti.

Citace:

č. 10459. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 758-759.