Č. 10504.

Vzorky: I. * Opustí-li výrobek z vůle chranitele, jenž jest i výrobcem, sféru jeho podniku s určením, aby se ho dostalo spotřebiteli buď přímo nebo nepřímo cestou meziobchodu, jest tím podle § 10 lit. a) vzorkového patentu č. 237/1858 ř. z. dán do obchodu. — II. Kterákoliv ze skutečností, uvedených v § 19 vzork. patentu stačí sama o sobě ke zjištění, že zápis vzorku je neplatný a neúčinný.
(Nález ze dne 25. dubna 1933 č. 7439.)
Prejudikatura: ad II.: Boh. A 9747/32.
Věc: Jan Z. ve V. (adv. Dr. Ant. Fischer z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze o ochranu vzorkovou.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podle osvědčení úřadu pro zápis známek a vzorků obch. komory v Liberci z 8. září 1928 podala tam fa Johann Z. dne 8. září 1928 o 9. hodině zapečetěnou obálku, obsahující podle udání z jednoho kusu řezaný nastrčitelný hák a byl tento deposit zapsán do vzorkového rejstříku svazek XXIII str. 253 č. rejstříku 48.566. Podáním de pres. 17. října 1928, učiněným u magistrátu hlav. města Prahy, uvedl Jan Z., dnešní st-l, že fa Johann Z. uložila 7. září 1928 poporučenou poštovní zásilkou u obch. komory v Liberci vzorek jí vyrobených medalií, kterýžto vzorek jest vyznačen tím, že zadní háček ku připevnění medalie sloužící, není přiletován k medalií, neb snad jiným způsobem připevněn, nýbrž vyříznut z kovové plochy medalie samotné, vymáčknut, nazdvihnut a zformován nad takto povstalým otvorem v kovové ploše medalie jakožto hák k připevnění sloužící. Dále uvádělo podání, že do vzorkového práva takto získaného zasáhla fa Frant. P. a spol. v Praze, — dnes strana zúčastněná —, jejímiž veřejnými společníky jsou Frant. P. a Oldřich F., tím, že vyrábí medalie, jejichž zadní hák jest úplně nápodoben vzorku pro st-le chráněnému. Návrh zněl na zákaz další výroby, na učinění neupotřebitelným náčiní a přístrojů, sloužících této výrobě, na uložení pokuty a na zabavení a na uschování veškerých kovových medalií, nápodobených chráněnému vzorku.
Podáním z 20. listopadu 1928 oznámila fa Frant. P. a spol. magistrátu hlav. města Prahy, že zjistila, že vzorek, který byl pro fu Johann Z. chráněn, byl již dříve zhotoven a vyroben a dán do oběhu a že podá proto podle § 10 vzorkového patentu žalobu na neplatnost vzorku. Dále tvrdila zúčastněná strana, že podle Věc. Věst. mno bylo zapovězeno chrániti si vzorky na vyznamenání nebo na odznaky střelecké a že z toho důvodu nemohl st-l vydobýti chránění svého vzorku. — V protokole, sepsaném před magistrátem hlav. města Prahy 30. listopadu 1928 jest uvedeno — mimo jiné — toto: »Přednesen stav věci podle spisů. Žalující straně přečteno podání žal. strany z 20. listopadu 1928, podle něhož činí žal. strana námitky ve smyslu § 10 lit. a) vzorkového patentu.« — Ve věci byli slyšeni znalci a svědci, z nichž Karel K. vypověděl, že se před 8. zářím 1928 dostavil do závodu jeho otce Jan Z. a nabízel střelecké odznaky ve formě chráněného vzorku. Výrobky při sobě neměl, ježto nebyly ještě vyhotoveny. Na základě této objednávky obdržel svědek 8. září 1928 celkem 800 odznaků, odpovídajících vzorku. Současně předložil svědek účet v té příčině mu st-lem zaslaný. Podle dalšího obsahu protokolu z 12. prosince 1928 bylo řízení po výslechu těchto svědků prohlášeno za skončeno.
Dne 13. prosince 1928 došlo magistrát hlav. města Prahy podání zúčastněné strany, v němž uváděla, že podala na žalobu stěžující si strany protižalobu, opřenou o § 10 vzork. patentu. V dalším obsahu podání jest uvedeno, že z výpovědi svědka K. K. vychází najevo, že výrobky st-lovy zhotovené podle vzorku č. 48.566/Liberec byly již před 8. zářím 1928 v 9 hodin v tuzemsku v oběhu, ježto byly zaslány 7. září 1928 na Karla K. a musely býti v jeho rukách již před 8. zářím 1928 v 9 hodin dopoledne. Obsah tohoto podání byl st-li výměrem ze 17. prosince 1928 sdělen s vyzváním, aby se k němu vyjádřil. Odpovídaje na toto vyzvání podáním de pres. 15. ledna 1929 navrhl st-l zamítnutí protižaloby zúčastněné strany uváděje, že není pravda, že výrobky podle chráněného vzorku byly před registrací vzorku v oběhu, ježto vzorek došel k obch. komoře v Liberci poštovní zásilkou 8. září 1928 o 9. hodině a že byl tedy ve V. podán na poštu 7. září 1928. Podle výpovědi Karla K. došlo ho zboží, vyrobené podle vzorku č. 48.566/Liberec 8. září 1928. Muselo býti proto 7. září 1928 odesláno. Výměrem z 22. ledna 1929, v němž jest stručně vylíčena skutková podstata případu, vyslovil magistrát hlav. města Prahy, že zúčastněná strana vznesla za řízení protižalobu (nulitní) na neplatnost registrace vzorku po rozumu § 10 lit. a) vzork. patentu z toho důvodu, že již toho času, když vzorek byl uložen, byly v zemích zdejších v obchodu průmyslové výrobky podle uloženého vzorku zhotovené. Ježto žaloba o neplatnost se žalobou o porušení práva byla v právní a podmínečné souvislosti tak, že podle své podstaty tvořila námitku proti žalobě o porušení práva, spojil úřad řízení o obou žalobách a po provedení důkazů stranami nabídnutých, jakož i po porovnání a ohledání vzorků nestrannými znalci, rozhoduje takto: »Registrování vzorku »jeden z jednoho kusu řezaný nastrčitelný hák« zapsaný pod číslem rej. 48.566 dne 8. září 1928 u obch. komory v Liberci pro Jana Z. ve V. prohlašuje se na základě ustanovení § 10 lit. a) výše cit. zák. neplatným a tudíž od počátku neúčinným z důvodu, že výrobky podle chráněného vzorku zhotovené byly již v době, kdy vzorek byl u obch. komory uložen, ve veřejném obchodě; současně v důsledku toho zprošťuje se fa P. a spol., resp. její zástupce František P. obžaloby na ni ve smyslu §§ 12 a 14 cit. zák. vznesené.«
V důvodech je uvedeno v podstatě toto: »Proti žalobě vznesla zúčastněná strana při ústním jednání dne 30. listopadu 1928 a v písemném podání z 20. listopadu 1928 protižalobu na neplatnost registrace vzorku stěžující si strany a to v základě ustanovení § 10 lit. a). Důvod protižaloby podepřen byl odvoláním na výpověď svědka Karla K. z 12. prosince 1928 s tím, že již před 8. zářím 1928 podle vzorku zhotovené výrobky byly zaslány samotnou žalující stranou 7. září 1928 na Karla K. Svědek Karel K. potvrdil, že asi 13 nebo 14 dní před dodáním zboží, t. j. před 8. zářím 1928, tudíž dnem registrace vzorku, dostavil se do závodu jeho otce Z. ml. a nabízel mu střelecké odznaky v té formě, jak byl později vzorek pro Z. uložen. Výrobky dosud při sobě neměl, ježto je neměl vyhotoveny. Na základě ujednané objednávky dostal však svědek celkem 800 kusů střeleckých odznaků zhotovených jako jest uložený vzorek a to dne 8. září 1928. Svědkem předložen byl účet firmy Johanu Z. ze 7. září 1928 znějící na Karla K. a týkající se dodávky a ceny shora uvedených střeleckých odznaků. Není tudíž pochyby a st-lkou tato okolnost byla také výslovně doznána, že zboží, t. j. 800 kusů střeleckých odznaků se zadním hákem vyříznutým z kovové plochy odznaku, jak jest chráněn, byly odeslány dne 7. září 1928, tudíž den před ochranou vzorku, samotnou stěžující si stranou a to v základě objednávky již 14 dní před tím sjednané. Byly tudíž výrobky podle vzorku zhotovené v obchodu již toho času, když vzorek byl uložen.«
V dalším obsahu svého rozhodnutí uvedla I. stolice ještě toto: »Podle obsahu protokolu u obch. komory v Liberci účelem, myšlénkou vzorku jest »jeden z jednoho kusu řezaný nastrčitelný hák.« Podle znaleckého posudku tvar háku chráněného vzorku je podmíněn formou předepsanou mno, dále velikostí odznaku a jeho praktického používání. Takovýto hák ve své celkové konstrukci není novinkou pro stávající již předměty jiné a bylo takovéto konstrukce na přezkách, pak držadlech k límcům a jiných dávno používáno. Také však vybočení vyříznutého háku v horní části, podle znaleckého posudku, podmíněno jest předpisem mno č. 48 čl. 636, již před výrobou odznaků vydaným. Tudíž účel, ke kterému tento hák sloužil, není novinkou, střelecký odznak sám ani předmětem ochrany nebyl. V důsledku toho žal. strana zproštěna byla obžaloby na ni vznesené.«
Odvolání podané z tohoto rozhodnutí namítalo — vedle výtek věcných — po formální stránce, že námitka zúčastněné strany opřená o výpověď Karla K. a obsažená v podání de pres. 13. prosince 1928 nebyla přednesena při ústním jednání, nýbrž po jeho ukončení a že tudíž nebyl úřad 1. stolice oprávněn k ní přihlédnouti se zřetelem na předpis 6. odstavce § 45 nař. č. 8/28 jako k opožděné.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad toto odvolání, potvrdiv výměr I. stolice s odkazem na jeho správné důvody a dodav toto:
»St-l uplatňuje námitku prekluse návrhu zúčastněné strany, jenž učiněn byl v rozsahu podané žaloby nulitní a to proto, že návrh ten vznesen bvl teprve písemným dodatkem, podaným po odbytém jednání toho dne, kdy bylo poslední ústní projednávání sporu. Podání z 20. listopadu 1928 třeba pokládati podle jeho obsahu za žalobu podle § 10 lit. a) zák. ze 7. prosince 1858 č. 237 ř. z. Podání toto bylo při roku dne 30. listopadu 1928 konaném probráno a při roku dne 12. prosince konaném byl vyslechnut svědek Karel K. o skutkovém tvrzení podání z 20. listopadu 1928. Týž potvrdil, že výrobky podle vzorku žalujícího byly před složením a zapsáním vzorku v oběhu. Podání ze 13. prosince 1928 neuvádí nic nového, nýbrž opakuje toliko, že byla podáním z 20. listopadu 1928 vznesena protižaloba a poukazuje na výsledek výslechu svědka Karla K. Když úřad I. instance zjistil, že výrobek podle vzorku byl v obchodě v době, kdy vzorek byl uložen, nelze právem uznati za důvodnou výtku, že přihlížel k tvrzení učiněnému po ukončeném řízení. Jestliže st-l opírá odvolací důvod o ustanovení § 45 odst. 6 vl. nař. č. 8/28, třeba poznamenati, že použito nesprávné-applikace zákonného ustanovení na jiný skutkový stav. Cit. odstavec jedná o námitkách, resp. o nepřihlížení k námitkám, které nebyly stranami, jimž byla obsílka doručena podle § 29, podány bez dostatečné omluvy nejpozději v den před ústním jednáním aneb předneseny při něm. Jde tudíž o námitky nedostatečného doručení, opomenutí zákonných předpisů o doručování, obsahu obsílky atd., nikoliv však o námitky rázu meritorního projednávaného sporu, ježto, jak zřejmo z obsahu ustanovení tohoto odstavce, možno je uplatňovati před ústním jednáním. Předmětná námitka byla by tudíž v přímém odporu se zásadou slyšení stran. Konečně z jednacích spisů patrno, že návrh zúčastněnou stranou uplatňovaný nebyl ničím novým, nýbrž pouze připomenutím již vzneseného návrhu na neplatnost vzorku, jenž učiněn byl hned při počátku prvého ústního jednání a deklaroval jenom zjištěnou skutkovou okolnost již při samotném jednání, t. j. předchozí objednávku a zaslání zboží samotným žalobcem K.-ovi před registrací vzorku. Pokud se týče námitky nesprávného posouzení § 10 lit. a) vzork. zák. poznamenává se, že pouhé vyrobení a uložení vzorku není ovšem důvodem k uplatňování námitky ve smyslu § 10 lit. a) cit. zák. a že vyžaduje se, aby výrobky podle vzorku zhotovené byly již toho času, kdy vzorek byl uložen, v obchodě. Tomu však právě v daném případě bylo, ježto došlo dávno před registrací vzorku k objednávce učiněné na základě předložených vzorků, jež plně odpovídaly a byly totožné s výrobky později zhotovenými a ještě den před registrací odeslanými. Názor st-lův, že zboží na poště při dopravě jest zabaleno a třetí osobě nepřístupno a že není tudíž v obchodě, jest mylný. Trhová smlouva byla uzavřena mezi st-lem a příjemcem již před registrací a tudíž také před touto zboží do obchodu se dostalo. Směrodatnou a rozhodující jest zde jedině doba registrace vzorku.«
Maje rozhodovati o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí, musil si nss ujasniti předem jeho dosah a obsah. V té příčině jest ukázati k tomu, že žal. úřad, potvrdiv výrok stolice prvé, přijal jej za svůj i s jeho důvody a jest tudíž při zkoumání nař. rozhodnutí v první řadě přihlédnouti k výměru stolice první. Z obsahu tohoto výměru, jak byl shora podán, je patrno, že magistrát hlav. města Prahy konstatoval, že st-l podal proti zúčastněné straně žalobu pro zásah do vzorkového práva, opřeného o vzorek č. 48.566/Liberec, že zúčastněná strana vznesla proti této žalobě protižalobu na neplatnost vzorku z důvodu § 10 lit. a) vzork. patentu a že tato protižaloba jest námitkou proti žalobě st-lově.
Toto pojetí procesního stavu daného případu — proti němuž stížnost nevznáší výtek — nepřipouští jiný výklad než ten, že magistrát hl. města Prahy a také žal. úřad pojal věc tak, že předmětem sporu je sice, zda zúčastněná strana zasáhla do vzorkového práva st-lova, že však pro řešení tohoto sporu jest prejudicielní otázkou, zda registrace vzorku č. 48.566/Liberec, o niž se opírala žaloba st-lova, jest účinná. Vyřešiv pak tuto otázku zjištěním st-li nepříznivým, zamítl žal. úřad jeho žalobu.
Toto formelní pojetí nař. rozhodnutí podporuje jednak skutečnost, že ani magistrát hl. města Prahy, ani žal. úřad nevyvodil z uvedeného zjištění další důsledky, t. j., že nepodnikl nic k výmazu vzorku č. 48.566/ Liberec z rejstříku, jednak stanovisko samotné stížnosti, jež nenamítá, že magistrát nebyl místně příslušný k judikátnímu řešení otázky, zda je zápis vzorku č. 48.566/Liberec podle § 10 lit. a) právně neúčinný.
Sluší proto pojímati nař. rozhodnutí tak, že jím žal. úřad, stejně jako stolice první, zprostil zúčastněnou stranu obžaloby pro zásah do práv získaných zápisem vzorku č. 48.566/Liberec, ježto zápis ten je podle § 10 lit. a) vzork. patentu ničí. Důvodem pro to bylo v podstatě, že jest prokázáno výpovědí Karla K., že průmyslové výrobky, zhotovené ve formě, odpovídající vzorku č. 48.566/Liberec, byly v tuzemském obchodě v době, kdy byl vzorek ten uložen u obch. komory v Liberci.
V dalším obsahu výměru 1. stolice, jejž žal. úřad plně pojal do svého rozhodnutí, jest zproštění zúčastněné strany obžaloby opřeno ještě o další důvod svrchu uvedený, že tvar vzorku i vybočení vyříznutého háku jsou podmíněny formou předepsanou mno, a že jak hák sám, tak i účel, jemuž slouží, není novinkou.
Ač jest tudíž v enunciátu I. stolice, jenž výrokem žal. úřadu nebyl změněn, uvedeno zjištění, že je zápis předmětného vzorku neúčinným z důvodu § 10 lit. a), kterýžto výrok jest také odůvodněn v prvé části výměru I. stolice a v dodatku k němu obsaženém v nař. rozhodnutí, jest z druhé části výroku 1. stolice, již jak řečeno žal. úřad také převzal, zřejmo, že vedle toho obě správní stolice opřely své zjištění o neúčinnosti zápisu vzorku č. 48.566/Liberec ještě důvodem dalším, t. j., že vybočení vyříznutého háku, jenž jest v daném případě předmětem ochrany, jest podmíněno předpisem mno, vydaným před výrobou odznaku, a že proto takovýto hák v celkové konstrukci není novinkou. Této části výměru I. stolice, resp. nař. rozhodnutí nelze rozuměti jinak, než tak, že jak I. stolice, tak i žal. úřad shledal jako důvod pro zjištění, že zápis vzorku č. 48.566/Liberec je neúčinným nejen v tom, že výrobky, zhotovené podle tohoto vzorku byly již před jeho registrací v obchodě [§ 10 lit. a)], nýbrž i v tom, že byl vzorek ten již před svojí registrací uveřejněn ve veřejném tiskopise, totiž ve Věst. mno [§ 10 lit. b)].
V tom, že v nař. rozhodnutí jsou vedle sebe uvedeny dva důvody, z nichž žal. úřad usuzoval na neplatnost zápisu vzorku, jakož i v tom, že žal. úřad se jedním z těchto důvodů sám ještě obšírněji zabýval, není ani nejasnosti, ani rozporu, jež by bránily straně v účinné obraně nebo nss-u v přezkoumání rozhodnutí, a nebyla proto shledána důvodnou námitka, vytýkající v té příčině podstatnou vadnost.
Jak však nss již vyslovil v nál. Boh. A 9747/32, stačí kterákoli ze skutečností, uvedených v § 10 vzork. patentu sama o sobě k zjištění, že zápis vzorku je neplatný a neúčinný. Obstojí proto nař. rozhodnutí, jestliže kterýkoli z důvodů shora uvedených zůstane stížností neotřesen.
Zkoumaje nař. rozhodnutí s hlediska těchto úvah, zabýval se nss předem zjištěním, spočívajícím právně na předpisu § 10 lit. a) vzork. patentu, t. j., že výrobky zhotovené podle předloženého vzorku byly již před jeho registrací v tuzemském obchodě. V tom směru se opřel žal. úřad o nepopřené skutečnosti, že zápis vzorku stal se 8. září 1928 o 9. hod., a že výrobky podle něho zhotovené byly na podkladě dříve učiněné perfektní objednávky odeslány st-lem poštou 7. září 1928 obchodníku K. V tomto odeslání spatřuje žal. úřad uvedení výrobků těch do tuzemského obchodu. —
Věcně popírá stížnost, že odeslání výrobků, zhotovených podle vzorku 48.566/Liberec stěžující si stranou firmě K. jest považovati za uvedení výrobků těch do obchodu podle § 10 lit. a) vzork. patentu. Ani tu nelze dáti stížnosti za pravdu. Opustí-li výrobek zhotovený podle vzorku z vůle chranitele, jenž je i výrobcem, sféru jeho podniku s určením, aby se ho dostalo spotřebiteli buď přímo neb nepřímo cestou meziobchodu, jest i tím po názoru nss-u dán do obchodu. Když tedy st-l nepopřené 7. září 1928 odevzdal výrobky zhotovené podle sporného vzorku poštovní dopravě za účelem, aby byly doručeny firmě K., která je již dříve pevně od něho objednala, nutno usouditi, že tím z vůle st-lovy opustily sféru jeho podniku s určením, aby se jich dostalo obchodníku s nimi obchodujícímu, tudíž, že byly st-lem již tím uvedeny do obchodu. Skutečnost, že st-l měl podle ustanovení § 105 poštovního řádu č. 317 ř. z. z r. 1916 možnost disponovati zásilkou po dobu její dopravy, takže ji mohl event. odvolati a přivésti výrobky ty před dosažením účelu a místa určení zpět do sféry svého podniku, nerozhoduje, když stížnost ani netvrdí, že této možnosti bylo užito. Je-li však správný právni názor žal. úřadu, že odesláním poštou 7. září 1928 byly výrobky, o něž jde, uvedeny do obchodu a zároveň zjištěno, že registrace vzorku č. 48.566/ Liberec se stala teprve 8. září 1928 o 9. hod., pak jest i správné zjištění, že zápis ten jest z důvodu § 10 lit. a) právně neúčinný. A pak jest nař. rozhodnutí již tím dostatečně zdůvodněno a není třeba zkoumati, zdali po věcné a formální stránce obstojí i další důvod, uvedený v § 10 lit. b), jímž žal. úřad také opřel své rozhodnutí.

Citace:

Č. 10504. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 867-872.