Č. 10387.

Církevní věci. — Samospráva obecní: Politický úřad není příslušný, aby na žádost obce rozhodoval o platnosti usnesení jejího obecního zastupitelstva, týkajícího se vyloučení této obce ze svazku farní obce a zřízení nové samostatné farní obce jedině za účelem, aby opatřil min. škol. judikátní, tedy závazný podklad pro jeho rozhodnutí podle § 20 zák. č. 50/1874 ř. z.
(Nález ze dne 2. března 1933 č. 3227.)
Věc: Obec N. (adv. Dr. Kar. Novotný z Brna) proti zemskému úřadu v Brně o platnost usnesení obecního zastupitelstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje z části pro nezákonnost, z části pro vadnost řízení.
Důvody: V roce 1907 počalo jednání o zřízení samostatné řím.- kat. farní obce pro politické obce N., Ne. a L., přifařené dosud do farní obce v B. Kostel byl vystaven již r. 1909. Ve schůzi dne 11. dubna 1908 usnesl se obecní výbor obce N. »v zastoupení katolíků« s odvoláním na min. nař. č. 5/1878 ř. z., že »veškerá se zřízením a udržováním samostatné duchovní správy v Ne. spojená vydání — mimo dotaci dotyčného místního duchovního správce, která má býti hrazena z náboženského fondu — budou uhrazena z prostředků místních, pokud se týče z prostředků katolíků obce N., pokud by k tomu nestačily prostředky zjednané spolkem Jednota sv. Cyrila a Metoděje, jakož i všelikými sbírkami. Min. vyuč. ve Vídni prohlásilo výnosem z 25. srpna 1908, že je ochotno uděliti státní schválení k vyloučení jmenovaných tří obcí z obvodu řím.-kat. fary v B. a k zřízení nové fary pro katolíky těchto obcí v Ne. a převzíti z náboženského fondu dotaci fary včetně zvýšení příjmů farářových, pokud a dokud nebudou kryty místními prostředky. Definitivní rozhodnutí vyhradilo si min. do doby až budou zajištěny prostředky pro stavbu a udržování kostela, obroční budovy a pro ostatní potřeby fary.
Na společné schůzi členů obecních výborů obcí N., Ne. a L., konané dne 21. března 1919 v Ne., utvořen byl pro příští farní obec konkurenční výbor, do něhož za obec N. byl vyslán Jan S. Tento výbor prohlásil, že bere na sebe závazky, plynoucí z konkurenčního zákona a z usnesení obecních výborů zúčastněných tří obcí. Opětovnými podáními z r. 1922—1924 stěžovala si však obec N. do zamýšleného zřízení nové farní obce v Ne., resp. do připojení obce N. k ní, jakož i do toho, že pro novou farní obec sc již vybírají kostelní přirážky, ač po právu dosud není zřízena. Výměrem z 29. července 1928 zamítla osp v Uh. Brodě tuto stížnost, pokud směřovala proti zřízení nové farní obce, v podstatě z důvodu, že usnesení obecního zastupitelstva obce N. z 11. dubna 1908 je pravoplatné, pokud pak směřovala proti vybírání kostelních přirážek z důvodu, že vybírání jich spočívá na usnesení konkurenčního výboru z 21. března 1919 a plyne ze závazku převzatého obcí na schůzi z 11. dubna 1908.
Nař. rozhodnutím 1. zrušil zemský úřad v Brně k odvolání obce N. výměr osp-é v první jeho části proto, že rozhodování v tom směru přísluší podle § 20 zák. č. 50/1874 ř. z. a min. výn. z 21. listopadu 1877 jedině min. škol. 2. Dále vyslovil zemský úřad, že osp se mohla zabývati pouze otázkou pravoplatnosti usnesení obecního výboru z 11. dubna 1908, »poněvadž jest právní základnou pro příslušné dávky farníků dotyčného farního obvodu.« Zkoumaje pak námitky, obcí N. proti pravoplatnosti tohoto usnesení uváděné, shledal je zem. úřad bezpodstatnými. K tomu mezi jiným uvedeno, že usnesení obecního výboru obce N. z 11. dubna 1908 bylo sice dalším usnesením téhož výboru z 1. února 1909 zrušeno, že však k tomu obecní výbor nebyl oprávněn, poněvadž na podkladě onoho usnesení vyslovilo býv. min. vyuč. státní souhlas se zřízením nové farní obce. Z téhož důvodu nelze přihlížeti ani k pozdějším usnesením obecního zastupitelstva, učiněným v naznačeném směru. 3. Konečně vyslovil zem. úřad, že nemá té doby podnětu, aby rozhodoval o odvolání proti oné části výměru první stolice, jímž zamítnuta byla stížnost obce N. proti neoprávněnému vybírání kostelních přirážek, a že si vyhražuje rozhodnutí o tom pro dobu pozdější, t. j. až bude min. škol. definitivně rozhodnuto o konkurenční povinnosti jednotlivých přifařených obcí a členů budoucí farní obce ve smyslu § 12 zák. č. 11/1864 z. z. mor. a §§ 35 a 36 zák. č. 50/1874 ř. z.
Stížnost obce N., podaná k nss-u proti tomuto rozhodnutí, obrací se — ponechávajíc bez odporu výrok zem. úřadu sub 1. uvedený — jednak proti výroku, že usnesení obecního výboru z 11. dubna 1908 je pravoplatné, jednak proti výroku, jímž odepřeno bylo toho času rozhodnutí o vybírání kostelních přirážek.
Maje vyříditi námitky proti výroku sub 2., musel se nss především z úřední povinnosti zabývati otázkou, byl-li žal. úřad k výroku tomu vůbec příslušným.
Z nař. rozhodnutí jest zřejmo, že žal. úřad zamýšlel si řešiti otázku, zdali usnesení obecního výboru v N. z 11. dubna 1908 jest platné a závazné z toho důvodu, že jest podle jeho názoru právní základnou pro příslušné dávky farníků dotyčného farního obvodu, tedy aby si opatřil podklad pro své rozhodnutí o vybírání přirážek pro faru a kostel v N. O tomto vybírání přirážek však žal. úřad nerozhodl, nýbrž výslovně ve svém rozhodnutí uvádí, že rozhodnouti o odvolání obce N. v tomto směru si vyhražuje pro dobu pozdější, až po definitivním rozhodnutí min. škol. bude dán podklad pro rozhodování o konkurenční povinnosti jednotlivých přifařených obcí a členů budoucí farní obce ne-ské. Jest tudíž patrno, že žal. úřad výroku ad 2. učiněného pro účel jím původně vytčený nepoužil. Naproti tomu dospěl žal. úřad řeše otázku ad 2. relevovanou k závěru, že předloží jednací spisy min. škol. k definitivnímu rozhodnutí, ježto budou nyní, a to pravoplatně, zajištěny prostředky potřebné pro zřízení samostatné duchovní správy pro farní obec Ne. Z toho jest patrno, že žal. úřad rozhodl o otázce platnosti a závaznosti usnesení obecního výboru v N. z 11. dubna 1908 ve skutečnosti za tím účelem, aby opatřil min. škol. judikátně vyslovený, tedy závazný podklad pro jeho rozhodnutí o zřízení nové farní obce. K tomu však nebyl žal. úřad příslušným, ježto jedině min. škol. jest ve smyslu § 20 zák. č. 50/1874 ř. z. povoláno posouditi, které předpoklady musí býti splněny pro zřízení nové farní obce, a také jedině samo min. jest povoláno, aby si pro tento účel event. prejudicielně řešilo všechny otázky, které mají v této věci význam.
Posuzovati platnost a závaznost usnesení obecního zastupitelstva (dříve výboru) jest zajisté politický úřad příslušným. Učiniti tak však může jen ve třech případech, a to zakročí-li z moci dozorčí (§§ 102 a 103 mor. ob. zřízení), nebo činí-li tak v cestě instanční podle § 98 mor. ob. zřízení k odvolání osoby k tomu legitimované a konečně, je-li platnost, resp. závaznost usnesení prejudicielní otázkou, jejíž vyřízení jest třeba pro rozhodnutí jiného sporu u téhož úřadu pendentního.
O žádný z takových případů zde nešlo, neboť ustanovení o výkonu moci dozorčí se žal. úřad nedovolává, obec sama by k odvolání proti usnesení vlastního výboru vůbec legitimována býti nemohla (srov. Boh. A 5218/25), nehledě k tomu, že by odvolání bývalo opožděné, a výroku o prejudicielní otázce žal. úřad, jak shora dolíčeno, pro vlastní rozhodnutí o přirážkách kostelních vůbec nepoužil. Osoboval si tudíž žal. úřad v tomto směru neprávem příslušnost a bylo nař. rozhodnutí v tomto výroku zrušiti podle § 7 zák. o ss pro nezákonnost.
Výrokem ad 3. vyslovil žal. úřad, že pokud v rozhodnutí býv. osp-é v Uh. Brodě byla zamítnuta stížnost obce N., směřující proti neoprávněnému vybírání kostelních konkurenčních přirážek, nemá té doby podnětu, aby rozhodoval o odvolání obce N., a vyhražuje si rozhodnutí v tomto směru pro dobu pozdější z důvodů, jež dále uvádí, podotýkaje, že teprve po definitivním rozhodnutí min. škol. bude dán podklad pro rozhodování o konkurenční povinnosti jednotlivých přifařených obcí a členů budoucí farní obce ne.-ské ve smyslu § 12 mor. zák. č. 11/1864 z. z. a §§ 35 a 36 zák. č. 50/1874 ř. z.
Namítá-li nyní stížnost, že nebylo-li definitivně rozhodnuto o zřízení nové farní obce v Ne., jest vyloučeno vybírání kostelních konkurenčních přirážek a že bylo povinností žal. úřadu rozhodnouti, že vybírání přirážek jest předčasné, nelze jí upříti oprávnění. Obec N. se domáhala v odvolání, aby se zřetelem na to, že o přifaření jejím do Ne. nebylo dosud pravoplatně min. škol. rozhodnuto a že kostelní přirážky se již pro novou farní obec v Ne. vybírají, rozhodnuto bylo o tom, zda jest to přípustno čili nic. Jestliže žal. úřad tvrdí, že nemá podnětu k rozhodování, poněvadž teprve po definitivním rozhodnutí min. škol. bude dán podklad pro rozhodování o konkurenční povinnosti jednotlivých přifařených obcí a členů budoucí farní obce ne.-ské, jeví se tento závěr logicky pochybeným, poněvadž st-lka právě se domáhala toho, aby bylo vysloveno, zdali nyní, t. j. pokud nynější právní stav trvá, trvá povinnost platiti kostelní konkurenční přirážky. O tomto návrhu odvolání žal. úřad nerozhodl. Podle § 82 vl. nař. č. 8/28 platí předpisy hlavy II. a IV. tohoto nař. obdobně i pro odvolací řízení. Podle hlavy IV. § 69 tohoto nař. pak má výrok rozhodují- cího úřadu úplně vyříditi projednávanou věc i všechny návrhy strany, jakož i případnou otázku nákladů řízení. Tím, že žal. úřad nevyřídil návrhy odvolání úplně, dopustil se podstatné vady řízení, která vedla nss k tomu, že zrušil nař. rozhodnutí v tomto bodě podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 10387. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 579-582.