Č. 10313.

Pozemková reforma. — Řízení správní: Může stpú z moci úřední v neprospěch strany změniti dřívější svoje pravoplatné rozhodnutí o propuštění ze záboru podle § 20 příd. zák. pro omyl, který se při prvém rozhodnutí zběhl?
(Nález ze dne 28. ledna 1933 č. 19.545/32.) Věc: Dr. Oskar D. v T. (adv. Dr. Lad. Špaček z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze (sen. pres. v. v. Rud. Výšin) o zrušení rozhodnutí o ponechání rybníka podle § 20 příd. zák. a o poznámku záboru a zamýšleného převzetí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím z 29. září 1931 vyslovil stpú toto: »V dohodě z 10. října 1927 o konečném vyřešení pozemkové reformy na velkostatku T. zavázal se stpú propustiti vlastníku tohoto velkostatku ze záboru podle ustanovení § 20 zák. příd. ca 454 ha v záboru zbylé půdy; v důsledku této dohody předložil vlastník dne 7. února 1928 u přídělového komisaře v Táboře seznam zabraných nemovitostí velkostatku T. v celkové výměře 450 ha 16 a 64 m2 a všechny tyto nemovitosti byly rozhodnutím z 19. ledna 1928 podle ustanovení § 20 zák. příd. ze záboru propuštěny. Dodatečně však bylo zjištěno, že do tohoto seznamu požadovaných parcel byla žadatelem neprávem vsunuta také pozemková parcela č. . . . rybník v kat. území St., kterážto parcela nebyla již zabranou a nepatřila žadateli, poněvadž týž ji odevzdal již 27. listopadu 1924 stpú-u pro přídělce zbytkového statku M.; toto převzetí nebylo zrušeno a přejímací cena byla za tuto parcelu žadateli (býv. vlastníku) stpú-em zaplacena. Na základě tohoto nesprávného seznamu požadovaných parcel byla pozemková parcela č. . . . omylem uvedena také v seznamu nemovitostí propuštěných vlastníku podle ustanovení § 20 zák. příd. rozhodnutím stpú-u z 19. I. 1928.
Stpú opravuje tudíž z moci úřední na základě shora uvedeného zjištění rozhodnutí z 19. ledna 1928 v tom směru, že zrušuje propuštění ze záboru podle ustanovení § 20 zák. příd. pozemkové parcely č. . . . , rybník, ve výměře 16 a 83 m2, zapsaný ve vložce č.. . . poz. knihy pro kat. území St. V této vložce č.... pozemkové knihy pro katastrální území St., budiž znovu poznamenáno, že pozemková parcela č. . . ., rybník, je zabrána státem podle zákona č. 215/19 a že stpú zamýšlí tuto parcelu převzíti. Činí tudíž výměra půdy rozhodnutím z 19. ledna 1928 ze záboru podle § 20 zák. příd. vlastníku propuštěné půdy zemědělské celkem 2 ha, 90 a, 50 m2, půdy jiné celkem 447 ha, 9 a, 31 m2, tedy půdy vůbec 449 ha, 09 a, 81 m2. V ostatním zůstává rozhodnutí z 19. ledna 1928 nezměněně v platnosti.
Druhým nař. rozhodnutím z 24. října 1931 žádal stpú u okresního soudu v Neveklově za vydání usnesení, že se povoluje poznámka, že pozemková parcela č.. . ., rybník, zapsaná ve vložce č. . .. pozemkové knihy pro katastrální území St. je zabrána státem a že stpú zamýšlí převzíti tuto parcelu.
O stížnosti uvážil nss:
Nař. rozhodnutím z 29. září 1931 změnil žal. úřad z úřední moci své rozhodnutí z 19. ledna 1928, pokud jím byla st-li propuštěna ze záboru podle § 20 příd. zák. parcela č... . v kat. území obce St., rybník. Současně vysloveno, že rybník ten se st-li neponechává, nýbrž zůstává majetkem zabraným. Jako důvod uvádí se v nař. rozhodnutí, že do rozhodnutí z 19. ledna 1928 pojat byl rybník onen omylem, při čemž se poukazuje k tomu, čím omyl onen byl přivoděn. Z odůvodnění toho je zřejmo, že žal. úřad vychází z právního názoru, že omyl, který se úřadu při rozhodování stal, opravňuje jej bez dalšího i k takové opravě, kterou se původní rozhodnutí ruší, případně v pravý opak mění. Tento právní názor je však mylný, jak stížnost právem vytýká. Úřad je zajisté oprávněn kdykoli opraviti z úřední moci chyby ve psaní nebo počtech, jakož i jiné podobné nesprávnosti rozhodnutí. Dále oprava taková jíti nemůže, zejména nelze takovou opravou měniti rozhodnutí, resp. je rušiti. Změna neb zrušení rozhodnutí pravoplatného může nastati jen obnovou řízení. V daném případě však žal. úřad věc s hlediska obnovy řízení vůbec neposuzoval, jak z důvodů nař. rozhodnutí je patrno. Naopak je z nich zjevný právní názor, že úřad byl oprávněn z úřední moci beze všeho pro zběhlý omyl své pravoplatné rozhodnutí zrušiti a vydati výrok rozhodnutí to úplně měnící. Tento názor je však právně mylný a nezbylo proto, než nař. rozhodnutí to zrušiti pro nezákonnost.
Odvodní spis žal. úřadu ovšem uvádí, že nař. rozhodnutí je zákonné a to prý proto, poněvadž ono rozhodnutí z 19. ledna 1928, pokud jím st-li byl podle § 20 příd. zák. ponechán onen rybník, bylo zmatečné, ničí; bylo jím prý proto, poněvadž byl jím způsoben nemožný právní stav. Ale s tohoto hlediska nař. rozhodnutí podle svého znění a obsahu věc neposuzovalo a nevyslovuje, že na místo zmatečného aktu nastupuje akt nový; proto také stížnost po této stránce nemá žádných vývodů a ani nss nemůže se zabývati otázkou v nař. rozhodnutí zřejmě neřešenou a teprve v odvodním spise nadhozenou, byl-li výrok týkající se rybníka, obsažený v rozhodnutí z 19. ledna 1928 zmatečný a mohl-li tedy proto býti vydán výrok obsažený v nař. rozhodnutí. Poukazuje-li žal. úřad k tomu, že k zmatečnosti je přihlížeti z moci úřední, je odpověděti, že nss hledí ovšem z úřední povinnosti ke zmatečnosti rozhodnutí nař., o niž však zde nejde.
Druhé nař. rozhodnutí je opatřením, jež učinil žal. úřad, aby zábor vyslovený prvním nař. rozhodnutím byl uveden v patrnost a aby st-lovi byl sdělen úmysl, zabranou nemovitost převzíti. Jde tedy o další provádění toho, co vysloveno v rozhodnutí prvním. Bylo-li toto pro nezákonnost zrušeno, muselo ovšem býti stejně zrušeno i toto rozhodnutí druhé.

Citace:

Č. 10313. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 397-399.