Č. 10577.


Samospráva obecní. — Řízení před nss-em: V procesu o náhradu škody obci podle § 5 zák. č. 329/21 má obec postavení strany jen za účelem uplatňování svých náhradních nároků a není proto legitimována k stížnosti proti opatření směřujícímu k tomu, aby příslušný úřad o povinnosti k náhradě rozhodl.
(Nález ze dne 30. května 1933 č. 9351.)
Prejudikatura: Boh. A 10401 /33.
Věc: Městská obec Ž. (adv. Dr. Ignác Špierer ze Žiliny) proti zemskému úřadu v Bratislavě o zadání zařízení městských jatek.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Okresní úřad v Žilině zamítl odvolání Josefa A. z usnesení obecního zastupitelstva v Ž. z 18. června 1929, kterým zadalo zařízení měst. jatek firmě »Akc. spol. dříve Škodovy závody« v Plzni, zrušil však z úřední moci onu část usnesení obecního zastupitelstva, kterou vyslovilo, že toto usnesení jest ihned vykonatelné bez odkladného účinku a bez ohledu na případné odvolání.
Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad odvolání Josefa A., zrušil usnesení obecního zastupitelstva v Ž. o zadání zařízení městských jatek a nařídil okresnímu úřadu v Žilině, aby ve smyslu § 5 odst. 4 zák. č. 329/ 21 okamžitě zakročil ohledně vymáhání náhrady škody, která nastala městu Ž. následkem nesprávného jednání, resp. následkem nedodržení předpisů obec. fin. novely obecním zastupitelstvem, obecní radou a starostou města Ž.
O stížnosti uvážil nss toto:
Z obsahu nař. rozhodnutí jest patrno, že obsahuje dva výroky, a to: 1. výrok, jímž žal. úřad zrušil usnesení obecního zastupitelstva stěžujícího si města z 18. června :1929, kterým byla dodávka strojního zařízení městských jatek zadána firmě »Akc. spol. dříve Škodovy závody« a 2. výrok, obsahující příkaz okresnímu úřadu v Ž., aby podle ustanovení § 5 obec. fin. novely č. 329/21 zakročil stran vymáhání škody, vzešlé stěžujícímu si městu z tohoto usnesení obecního zastupitelstva následkem nesprávného jednání, resp. nedodržení předpisů cit. zák. č. 329/21 obecním zastupitelstvem, obecní radou a starostou jmenovaného města.
Žal. úřad odůvodnil svůj výrok sub 1. uvedený tím, že zadání strojního zařízení městských jatek se stalo na úkor obce tím, že nebyla přijata příznivější nabídka firmy »Českomoravská-Kolben-Daněk« v Praze. Skutečnost, že tato nabídka byla pro stěžující si město příznivější, dovozuje žalovaný úřad nejen z ciferně nižší nabídky, nýbrž i detailním rozborem nabídky této firmy, jakož i firmy »Akc. spol. dříve Škodovy závody« v Plzni, z jejichž srovnání dochází k úsudku, že nabídka firmy »Českomoravská-Kolben-Daněk« v Praze byla pro obec výhodnější.
V písemné stížnosti se ovšem uvádí, že obec měla volnost přijati kteroukoliv z obou nabídek, než písemná stížnost se nijak neobrací proti hodnocení obou těchto nabídek, resp. proti závěru z toho žal. úřadem vyvozenému, že totiž usnesení obecních orgánů bylo obci ke škodě, nýbrž těmito vývody se snaží písemná stížnost pouze dovoditi, že nebyl odůvodněn výrok druhý (t. j. příkaz okresnímu úřadu k vymáhání škody na odpovědných orgánech obce). Za tohoto stavu věci musil pak nss pojímati písemnou stížnost tak, že brojí toliko proti tomuto výroku druhému (příkazu okresnímu úřadu) a nikoli též proti výroku zrušivšímu usnesení obecního zastupitelstva o zadání dodávky strojního zařízení městských jatek (výrok sub 1). Pokud pak právní zástupce stížnosti teprve při veřejném ústním líčení brojil proti hodnocení obou uvedených nabídek, resp. proti závěru z nich žal. úřadem vyvozenému, musil nss tyto vývody odmítnouti podle § 18 zák. o ss, ježto nebyly uvedeny v písemné stížnosti. Pokud jde pak o výrok žal. úřadu, uvedený výše sub 2, shledal nss stížnost nepřípustnou, a to z těchto příčin:
V nál. Boh. A 10401/33 vyslovil již nss právní názor, že rozhodování o povinnosti k náhradě škody podle ustanovení obecní fin. novely č. 321/21, třebas je vykonával dohlédací úřad, nemá povahu výkonu dozoru, nýbrž jest judikující činností ve sporu, na němž jsou zúčastněny dvě strany, jest tudíž i obec jednou z těchto stran hájících svá práva a jest oprávněna brojiti proti zásahu do svých práv jak opravnými prostředky v pořadu stolic správních, tak i stížností k nss-u, ovšem jen v případě, když do jejích práv subjektivních zasaženo bylo, t. j., když by výrok úřadu, k rozhodování o povinnosti k náhradě škody povolaného směřoval k popření náhradního nároku obce. V daném případě však žal. úřad výrokem sub 2. právě naopak učinil opatření, čelící k tomu, aby obci mohla být náhrada přiznána, přikázav okresnímu úřadu v Ž., aby ve smyslu cit. obec. fin. novely zakročil stran vymáhání náhrady škody proti zmíněným odpovědným orgánům obce. Za tohoto stavu věci mohli by se snad za postiženy ve svých subj. právech pokládati dotyční orgánové obce, kteří za škodu obci svým jednáním způsobenou jsou odpovědni, nikoli však obec sama.
Z toho důvodu bylo stížnost městské obce Ž. odmítnouti podle § 2 zák. o ss pro nepřípustnost, aniž nss ještě zkoumal, zda uvedený výrok žal. úřadu sub 2. jest rozhodnutím ve smyslu cit. § 2 nebo jen pouhým nenaříkatelným interním pokynem úřadu vyššího úřadu podřízenému.
Citace:
č. 10577. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 1049-1050.