Vznik poj. poměru. J. N. přihlásil K. Š. dne 1. července 1919 k nemocenskému pojištění u okres. nemoc. pokladny v P. a učinil tak jsa právního názoru, že K. S. v zaměstnání svém u něho jako služka je pojištěním
67 povinna, a názor tento v řízení sporném ani před III. instancí nezměnil. I okresní nemocenská pokladna, která se domáhala na zaměstnavateli zaplacení příspěvků za služku K. Š., zastávala týž právní názor ohledně poj. povinnosti služky jako zaměstnavatel. Rozhodnutí min. soc. péče, jímž zaměstnavatel byl zproštěn platební povinnosti, zrušil nejv. správ. soud pro nezákonnost, vysloviv, že tím, že zaměstnavatel J. N. služku K. Š. u pokladny — byť i v nesprávném domnění, že ona jest podle zákona pojištěním povinna — k nemoc. pojištění přihlásil a pokladna přihlášku vzala na vědomí, založen byl mezi stranami pojistný poměr, se všemi důsledky, které k němu pojí zákon o nemocenském pojištění z 15. května 1919, č. 28 Sb. z. a n., a z 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., a trval tak dlouho, dokud nebyl zrušen, ať už odhláškou učiněnou podle předpisu § 31 n. z., ať už úředním výrokem, že K. Š. pojistné povinnosti podrobena není. Do té doby je zaměstnavatel podle § 33 n. z. též povinen, za pojištěnou osobu platiti pojistné příspěvky. Ministerstvo soc. péče, jež zprostilo zaměstnavatele povinnosti doplatiti pokladně pojistné příspěvky jedině proto, že K. Š. pojištěním povinna nebyla, založilo své rozhodnutí zřejmě na právním názoru, že pojistný poměr mezi stranami pro nedostatek pojistné povinnosti K. Š. vůbec založen býti nemohl a nezabývalo se proto ani otázkou, kdy zaměstnavatel služku K. Š. řádně odhlásil, ani zdali nárok stěžující si pokladny na doplacení příspěvků vůči zaměstnavateli z důvodů promlčení pominul. Právní názor tento je však mylný. (Nález nejv. správ. soudu z 6. října 1924, č. 2462-24.)