Kdy jest odhlášení řádným (§ 33, 31 n. z.)? Cituje-li zákon v § 33 paragraf 31, dává tím zřetelně najevo, že řádným jest odhlášení tehdy, když pojištěnec po skončení pracovního poměru ze zaměstnání vystoupil. Není tudíž řádné odhlášky, vystupuje-li pojištěnec ze zaměstnání snad jen v důsledku pouhého přerušení práce, nýbrž řádnou jest odhláška pouze tehdy, když pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byl právně zrušen. (Nález nejv. správ, soudu ze 17. září 1924, č. 15754/24. — P. p. Šlo o zaměstnance, který přerušil práci v důsledku onemocnění. Zaměstnavatel v rozporu s výpovědí zaměstnance tvrdil, že pracovní poměr byl dnem onemocnění zrušen. Ministerstvo soc. péče nepřihlíželo к tomuto rozporu a zprostilo zaměstnavatele povinnosti doplatiti příspěvky, které požadovala okres, nemoc, pokladna za 14 dnů (výpovědní lhůty). Z cit.
138 nálezu vyplývá, že onemocnění sama o sobě — není-li spojeno se zrušením pracovního poměru — nesmí zaměstnavatel použiti jako důvodu k odhlášce ve smyslu § 31 n. z. — Srv. též nálezy nejv. správ. soudu z 5. dubna 1924, č. 5609/24 a z 28. června 1924, č. 11621/24 v Soc. Revue, roč. 1924, str. 558 а 559.)
139