K § 6a, odst. 3 nem. zák. Ustanovení toto má zajisté význam nejen pro výpočet podpůrného období (§ 6, č. 2, odst. 3), nýbrž i pro stanovení náhradní povinnosti pokladny vůči nemocnici (§ 8, odst. 3), poněvadž ustanovení to obsahuje závaznou normu o tom, kdy nastává při onemocnění touž chorobou nový pojistný případ. V daném sporu jde však o to, zdali ustanovení to platí i tehdy, když zaměstnanec v mezidobí od zastavení nemocenského (vystoupení z prvého léčení) do nového onemocnění nebyl členem pokladny a pozbyl ve smyslu § 13, č. 3 nároku na pojistné dávky. Podle názoru Nejv. správního soudu je nutným předpokladem pro použití § 6a, odst. 3: 1. aby tu byl in concreto závazek pokladny k pojistným dávkám, ať již proto, že členství onemocnělého k pokladně vůbec nepominulo, či po zastavení nemocenského znovu bylo nabyto, nebo že onemocnění spadá do lhůty ochranné § 13/3. Tomuto názoru svědčí doslov cit. předpisu »pro výpočet trvání podpůrného období«, jenž předpokládá podpůrný závazek pokladny, svědčí mu i zařadění tohoto ustanovení mezi normy, upravující povinnosti pokladen; 2. aby nenastalo přerušení nezpůsobilosti ku práci, což plyne nejen z dikce cit. § 6a), odst. 3, »opětná nezpůsobilost ku práci, nastalá následkem nemoci«, ale i z úvahy, že v případě nepřerušeného trvání onemocnění stíhá pokladnu již z předpisu § 6, č. 2, odst. 3, podpůrný závazek stejného rozsahu i pro ono mezidobí. (Nález Nejv. správ. soudu z 30. května 1925, č. 6274/25.)