Dr. Hácha a pracovní právo.

Dr. Bohuslav Stuchlý, sekretář nejv. správ. soudu, uveřejnil v Pražských novinách ze dne 1. XII. 1938 článek: »Dr. Emil Hácha — jeho poměr k otázkám pracovního práva«, z něhož uvádíme:
»Není náhodou, že pracovní právo se stalo Dr. Emilu Háchovi polem přebohaté působnosti.
Sociální původ, rodiště v chudém jihočeském kraji, katolická tradice účinného křesťanství v rodině, mládí a mužná léta prožitá v době vývoje a největšího rozmachu socialismu, byly patrně momenty, jež vyvolaly v něm opravdové pochopení pro sociální otázky vůbec, a v jeho životním povolání pro otázky právní úpravy pracovního poměru...
Dr. Emil Hácha nejen ve svých teoretických studiích, ale i soustavným působením jako předseda v senátech zasahoval svým geniálním způsobem do rozhodující činnosti soudu v otázkách pracovního práva od jich prvopočátku a je v mnoha směrech skutečným tvůrcem judikatury. Jeho vliv se vyznačoval hlubokým porozuměním duchu a smyslu zákona spolu s mimořádnou schopností pronikavě předvídati vývoj pracovního práva. Ve vývoji judikatury nejvyššího správního soudu bylo možno jíti směrem odpovídajícím tradičnímu názoru na pracovní poměr, t. j. ponechání úpravy těchto otázek sféře soukromoprávní a s tohoto hlediska vykládati i další zákony dotýkající se pracovního poměru. Naproti druhý směr zastával názor, svědčící ve prospěch výkladu, že závodní organisace zaměstnanecké a celý soubor otázek z jejich podnětu vzniklých se pohybují na poli veřejného práva. Tento směr, jenž nesl s sebou velmi příznivé důsledky pro ochranu zaměstnanců, našel v Dr. Emilu Háchovi zastánce. Činnost nejvyššího správního soudu byla přiměřeně uznávána zaměstnaneckými organisacemi, čehož zevním výrazem vedle uznání tiskem bývala pravidelná část jejich zástupců při ústních líčeních, v nichž zpravidla první president Dr. Hácha předsedal. Tím vším bylo dosaženo toho, že naše zákonná ustanovení, jímž Hácha vytýká zejména nejasnost ve výrazu a polovičatost v úmyslech se vůbec stala platným instrumentem ochrany zaměstnanců.
Ve své skvělé studii o závodních organisacích ve Slovníku veřejného práva československého z r. 1932 se dotýká nedostatků příslušných našich forem, a vysvětluje jich příčiny. Uvažuje tam: »... praxe bývá následkem neurčitosti a vadné techniky zákonných předpisů často postavena před otázky téměř neřešitelné, a výsledky, k nimž dospívá, nemohou býti veskrze uspokojivé. V pochybnostech nezbývá než vycházeti od skutečnosti, že soukromopodnikatelský princip zůstal za vedení závodních zastupitelstev nedotčen, z čehož arci plynou důsledky, jež zaměstnanectvo může pociťovati jako zklamání nadějí do této instituce vkládaných«. Jsou to nejen slova kritiky, nýbrž i výraz porozumění, že tyto normy znamenají nutné nastoupení cesty k novému chápání a uspořádání pracovního řádu. Že zatím tato cesta byla nastoupena, dnes již nikdo nepochybuje. Zbývá nyní jen důsledný pochod po ní k spravedlivému a státu zdravému ukončení tohoto procesu. A zde osobnost nového presidenta republiky dává nejvyšší záruku šťastného výsledku.«

Citace:

Dr. Hácha a pracovní právo.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 82-83.