Pensijní povinnosti pojistné podle z. ze 16. prosince 1906, č. 1. ř. z. ex 1907, a cís. nařízení z 25. června 1914, č. 138 ř. z. podléhají t. zv. rýsovači ve strojírnách. -—Na dobrozdání znalců úřad při řešení otázek právních vázán není. — (Nález nejv. spr. soudu z 15. června 1920, č. 5417). Stížnost podnikatelova a pensijního spolku úředníků jeho závodu do rozhodnutí ministerstva soc. péče v Praze o tom, že rýsovači podléhají pensijní pojistné povinnosti, byla zamítnuta.
Práce rýsovačů, o jejichž pojištění šlo, záleží v tom, že z výkresu, jim dodaného přenášejí na výrobek (odlitek nebo výkovek) rozměry potřebné pro další spracovaní. Přenášení děje se důlkováním, t. j. vyrážením jemných důlků a linií na výrobku. Rozměry udány bývají ve výkrese v číslicích. Jde tu tedy o činnost v podstatě kresličskou, tudíž činnost převážně duševní ve smyslu zákona. Nerozhoduje, že kreslení (rýsování) se neděje tužkou, nýbrž dlátkem (důlčíkem). Rozhodné je, že nejde tu o pouhé rozmnožování cestou mechanickou nebo chemickou, jako je při snímkováni, šablonování a patronování, nýbrž o přenášení výkresu měřením a počítáním. Rovněž nerozhoduje, že přenášení výkresů na obráběný předmpt podobným způsobem jako rýsovači provádějí zhusta také zaměstnanci nesporně nepodrobení povinnému pojištění, na př. dělníci truhlářští, klempířští a pod. Je tu uvážiti, že podle § 1., č. 3. pens. zákona jen výkony převážně duševní zakládají pojistnou povinnost toho kterého zaměstnance. Jde-li o úkony, při nichž práce duševní a práce fysická jsou sloučeny v jedné osobě, rozhoduje, která z nich má převalili. Jestliže postupující dělbou práce oba druhy činnosti byly od sebe odděleny a rozděleny mezi dva nebo i více samostatných zaměstnanců, sluší zaměstnání každého z nich posuzovati o sobě s hlediska § 1 pens. zákona.
Pokud pak obsahem rozhodnutí o pojistné povinnosti je zařazení toho kterého zaměstnání pod některé ustanovení zákona, jde o řešení otázky právní, jež přísluší toliko úřadu správnímu. Na nějaká dobrozdání znalců úřad při řešení otázek právních vázán není. Proto nelze ani v rozporu, který v daném případě se vyskytl mezi vyjádřeními znalců co do posuzování otázky, sluší-li výkony rýsovačů pokládati za převážně duševní ve smyslu pens. zákona, tedy v rozporu, týkajícím se výhradně otázky právní, spatřovati důvod, z něhož by pro úřad vyplývala povinnost, o této otázce vyžádati si ještě dobré zdání odborníků jiných.