Ochrana dělnická.Zákon ze dne 1. července 1921, č. 262, kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: § 1. Dělníci a dělnice, zaměstnaní při hornictví na vyhrazené nerosty (§ 3 ob. hor. zák.) a jeho vedlejších závodech (§ 131 ob. hor. zák.) mají po jednoroční nepřetržité služební době při hornictví v revíru (§ 2) nárok na závodem placenou dovolenou, jejíž roční doba se vyměřuje takto: při služební době dovolená a) aspoň 1 rok až včetně 5 let 5 dnů b) od 5 do 10 let 7 dnůc) od 10 do 15 let 10 dnů d) přes 15 let 12 dnů Neděle a svátky, připadající do dovolené, počítají se do ní a platí se za ně. § 2. Hornické revíry (viz §§ 1, 3, 8) rozhodné pro dobu dovolené jsou: 1. Pražsko-slánský, obsahující okrsky revírních báňských úřadů v Praze a Slaném; 2. Teplicko-mostecko-chomůtovský, obsahující okrsky revírních báňských úřadů v Teplicích, Mostě a Chomůtově; 3. Karlovarský; 4. Kutnohorský; 5. Plzeňský; 6. Budějovický; 7. Brněnský a 8. Mor. Ostravský stejnojmenných báňských úřadů; 9. Slovensko a 10. Podkarpatská Rus. § 3. Podmínkou pro udělení dovolené jest, že horník v době, která zakládá jeho nárok na dovolenou, stále a správně propracovával směny. Vojenská služba a nemoc čítá se do služební doby, započítatelné pro výměru dovolené. Kdo přestoupí ze služby u jednoho závodu k závodu jinému, nepřerušuje předepsané doby služební, pokud mezi jeho výstupem z práce hornické (§ 1) a opětným vstupem do ní neuplynulo více než 14 dnů, jde-li o práci v tomže revíru, a 21 dnů, jde-li o práci v revíru jiném. § 4. Směny, které byly v roce, v němž dovolená se uděluje, před její nastoupením neoprávněně zanedbány, odečtou se od doby dovolené v tomto roce; směny, které byly po dovolené neoprávněně zameškány, odečtou se od dovolené v roce příštím neb v příštích letech, a to bez náhrady. O zameškaných směnách buďtež v každém závodě vedeny přesné záznamy, z nichž musí býti zřejmý počet zameškaných směn, jakož i učiněná neb opomenutá omluva. O zanedbaných směnách, jež mají býti odečteny z doby dovolené, rozhoduje každý měsíc závodní rada spolu se závodní správou dle § 2, bod 4., prov. nař. k zákonu o závodních a revírních radách ze dne 13. července 1920, č. 434 Sb. z. a n. Seznam takto určených směn se vyvěsí v zápisně každý měsíc. Z rozhodnutí lze se odvolati k rozhodčímu soudu hornickému. Dal-li dělník výpověď nebo byl propuštěn na základě výpovědi z práce má nárok na placenou dovolenou, pokud tato spadá do výpovědní lhůty. § 5. U závodů, kde nejsou závodní rady, stane se rozhodnutí dle § 4. v dohodě majitele s dělníky. Ve sporech rozhoduje revírní báňský úřad, v územích dříve uherských báňský komisariát, a kde není samostatný báňský komisariát, báňský kapitanát. § 6. Za každý den dovolené přísluší dělníku mimo veškery obvyklé přídavky náhrada mzdy, a to dělníkům v úkolu zaměstnaným dle ustanoveného pro ně průměrného výdělku, dělnictvu ostatnímu mzda jejich kategorie. Prémie za pracovní výkon se po dobu dovolené neplatí. § 7. Náhrada za dovolenou zaplatí se dělníkovi v první obvyklý výplatní den po nastoupení práce. § 8. Náhrada se neplatí za dny, v nichž dovolenec za doby dovolené pracoval za plat pro osoby cizí. § 9. Placená dovolená nepřísluší dělníkům, kteří v roce, kdy jim dovolená přísluší, před nastoupením jejím: a) hornickou práci v revíru opustili z jakéhokoli důvodu, b) byli propuštěni z trestu z práce za souhlasu závodní rady (§ 2, bod 4. a 6., nařízení ze dne 13. července 1920, č. 434 Sb. z. a n.), c) byli propuštěni bez výpovědi pro trestný čin dle § 202 ob. hor. zák. § 10. Dovolené buďtež pokud možno udíleny v době od 1. května do 31. října. O rozvrhu ročních dovolených rozhoduje závodní správa v dohodě se závodní radou, přihlížejíce na nerušený provoz závodu a provozní poměry. Více než 10% osazenstva nebudiž zpravidla najednou posláno na dovolenou. § 11. Dělníci, kteří se o dovolenou nepřihlásí, nemají nároku na náhradu. § 12. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. § 13. Provedením jeho se pověřuje ministr veřejných prací. (Vyhlášen v částce 64. Sb. z. a n. dne 5. srpna 1921.) Vyhláška ministra sociální péče ze dne 28. července 1921, č. 283, o utvoření ústřední komise domácké práce pro výrobu zboží sklářského. Ve smyslu § 9 zákona ze dne 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n. z r. 1920, o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce, zřizuji tímto ústřední komisi domácké práce pro výrobu zboží sklářského se sídlem v Praze. Do oboru této komise náleží tato výrobní odvětví: Mačkářství a přádnictví skla, broušení skla a drahokamů, malířství skla, rytí skla, výroba skelných perel, dále výroba skelných a ozdobných předmětů. Komisi tuto, sestávající z 9 členů a 9 náhradníků, jejichž funkční období trvá 4 roky, jmenuji současně. (Vyhlášena v částce 69. Sb. z. a n. dne 31. srpna 1921.) Členy uvedené komise jmenováni: ve skupině a) jako zástupci podnikatelů: Jáchym Mrklas, výrobce skleněného zboží v Žel. Brodě, Josef Číla, výrobce jabloneckého zboží v Držkově u Ž. B., Julius Schindler, továrník v Jablonci nad Nisou; ve skupině b) jako zástupci domáckých dělníků: Ludvík Macháček, předseda sklářské komise v Turnově, František Severa, brusič drahokamů v Podháji u Všeně, František Bobek, brusič skla ve Voděradech u Malé Skály. Ve skupině c) z osob, které, ne patříce k žádné ze skupin uvedených, mají potřebné znalosti a schopnosti posouditi odbytové, mzdové a pracovní poměry při domácké výrobě zboží sklářského: Antonín Korál, živnostenský konsulent v Hořicích, Jiří Uhrmann, ředitel sklárny „Inwald“ akc. spol. na Zlíchově, Josef Stejskal, předseda správní komise v Turnově. Náhradníky jmenováni: ve skupině a) Josef Hujer, majitel sklářského závodu ve Skuhrově u Žel. Brodu, Ludvík Lubas, vývozce skleněných výrobků v Žel. Brodě, Otto Riedl, továrník v Dolních Polubnech; ve skupině b) Oskar Müller, lampářský dělník ve Smržovce, František Halama, sklář v Alšovicích u Žel. Brodu, Jaroslav Kobr, sklář v Lišném u Malé Skály; ve skupině c) Celestýn Lom ml., úředník okr. nem. pokl. v Žel. Brodě, Augustin Opitz, soukromník v Boru, inž. Josef Soukup, tajemník Ústředního Svazu československých průmyslníků v Praze 2., Václavské n. 62. Předsedou jmenován: Antonín Korál, živnostenský konsulent v Hořicích.