Výnos ministerstva sociální péče ze dne 20. března 1921, č. j. 1703 F, týkající se lhůt v oboru pensijního pojištění.
Nařízením bývalého ministerstva vnitra ze dne 17. prosince 1915, č. 376 ř. z., bylo (na základě zmocňovacího nařízení ze dne 29. srpna 1914, č. 227 ř. z.) ustanoveno, že doba od 1./VIII. 1914 až do provedení demobilisace se nepočítá do lhůt stanovených v předpisech o pensijním pojištění zřízenců, a to pro zachováni nároků pojistných, pro uplatnění nároků na vrácení prémií,, pro zaplacení uznávacích poplatků, pro promlčení prémiových pohledávek i pro převod prémiové reservy po zániku pojištění náhradní smlouvou (§ 24. posl. odstavec, § 25. posl. odstavec a 27a druhý odstavec, § 35. první a třetí odstavec a § 68. posl. odstavec cís. nař. ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z.) Totéž platí pro lhůty při dobrovolném pokračování v pojištění (§ 29. druhý odst. a § 30. č. 2 cís. nař. ze dne 25. června 1914 č. 138 ř. z.). Jelikož úplná demobilisace, nařízená demobilisačním patentem pana presidenta republiky ze dne 6./X. 1920, uveřejněným ve Věstníku čsl. min. Národní obrany ze dne 20./X. 1920 pod č. 592, byla dnem 28. února 1920 ukončena, pozbylo uvedené nařízení úplně platnosti, na což ministerstvo sociální péče upozorňuje s tím, že od 1 ./III. 1921 plynou dále lhůty stanovené dnem 1./VIII. 1914 resp. počínají plynouti, spadá-li jejich začátek do doby mezi 1./VIII. 1914 a 28. II. 1921.