Glosy k otázkám o snížení sazeb.

Zde zarážejí uveřejněné výstřelky z kruhů obchodnických a advokátských.
Vytýkají-li tak zvané knihy obchodnické ve svém podání na ministerstvo spravedlnosti o snížení notářského tarifu, že práce notářské jsou jen šablonovité a blanketní a že jest stav notářský téměř zbytečný, pak proč vlastně tytéž kruhy usilují o snížení tarifu za výkony notářské, když je zlehčují a téměř ani nepotřebují?
Kruhy obchodnické a vedle nich i peněžnické, často inspirované také z kruhů advokátských anebo jiných ukrývaných, dost mnoho sepisují pro sebe i pro své zájemníky svým personálem vlastním anebo jiným ukrývaným anebo mají své advokáty tak, že jim pro notáře zbudou jen výkony dle jejich názoru šablonovité jako legalisace a protesty, leč by tím aneb oním zákonem bylo výjimečně předepsáno, ta která důležitá právní jednání provésti notářsky jinak pod následky jejich neplatnosti.
Prohlásili-li delegáti stavu advokátského při anketě u ministerstva spravedlnosti ohledně svého tak zvaného autonomního tarifu pro listiny a projednání pozůstalostí, že nemohou přijmouti tarif legální a vzepřeli-li se při požadavku delegátů obchodnických, aby tarif autonomní byl upraven na téže basi jako tarif notářský, slovy presidenta advokátní komory brněnské, že pokládají za nedůstojné (tak!) svého stavu, aby tak nízký tarif, jako je notářský, byl pro ně zaveden — pak i jest ožehavou otázkou, jsou-li advokáti k tomu povoláni nebo hodí-li se jim sepisování listin a projednávání pozůstalostí při více zúčastněných stranách různých zájmů vůbec.
V tom ohledu má býti směrodatným daný zákon a jeho správný výklad.
Jelikož advokátní řád zavedený zákonem ze dne 6. července 1868 č. 96 ř. z. není ani praktickým právníkům jako jsou advokáti sami, notáři a soudcové dostatečně běžný, ba mnozí z nich ho ani nemají ve své knihovně, budtež sem uvedena jeho dotyčná ustanovení, která zní doslovně takto:
»§ 8. Zastupovací právo advokátovo vztahuje se na všechny soudy a úřady a obsahuje zmocnění ku zastupování stran z povolání ve všech soudních a mimosoudních, ve všech veřejných a soukromých záležitostech.
§ 9. Advokát jest povinen, převzatá zastoupení dle zákona vésti a práva své strany proti každému s horlivostí, věrností a svědomitostí zastupovati.
§ 10. Advokát není povinen, zastoupení té které strany převzíti a může totéž bez udání důvodů odmítnouti; než ale jest povinen, zastoupení nebo také jen udělení rady odmítnouti, když stranu druhou v téže nebo s tím souvislé věci zastupoval.
Rovněž nesmí oběma stranám v témže právním sporu sloužiti nebo radu udíleti.
§ 20. S vykonáváním advokacie jest nespojitelno
b) vykonávání notářství.«
§ 2. zákona ze dne 1. dubna 1872 č. 40 ř. z. o kárných stanovách pro advokáty zní:
»Advokát, který povinnosti svého povolání poruší atd. podléhá kárnému řízení příslušné rady kárné.«
Jest jasno, že druhá část první věty § 10. vztahuje se na veškeré právní záležitosti, tedy i mimosporné, trestní, finanční, politické atd. a že se k tomu se stejnou vahou připojuje druhá věta téhož § 10 slovy: »Rovněž nesmí oběma stranám v témže právním sporu sloužiti nebo radu udíleti.«
Jest obecně známo, že při sepisování listin o smlouvách zpravidla a při projednáních pozůstalostních většinou jsou účastníci různých i protichůdných zájmů tak, že při takových sepisech a projednáváních jest advokát povinen odepříti druhým stranám své zastoupení, svou radu a svou službu.
Nač tedy mají mít o tom advokáti svůj zvláštní tak zvaný autonomní čili samosprávný tarif, který si právě v tomto pochybném ohledu dali sami, když v jejich legálním čili zákonním tarifu není o tom, správně řečeno, žádné zmínky.
Z toho všeho jde najevo, že advokáti nemají se ke službám pro ty druhé strany zájmové v téže záležitosti propůjčovati a že zájmoví účastníci třeba z kruhů obchodnických a peněžnických, mající jako občané tohoto státu znáti jeho zákony, nemají své advokáty se žádáním o takové služby zároveň též pro ty druhé zájmové strany v téže záležitosti obtěžovati.
Naproti tomu notáři při svém dle § 40 notář. ř. a § 28 c. ř. s. omezeném zastupovacím právu ve věcech sporných — mohou a mají ve všech jakýchkoli záležitostech rnimosporných dle § 1, 5, 52 atd. notář. řádu z 25. července 1871 č. 75 ř. z. mezi účastníky různých zájmů vésti nestranné řízení a účastníky při tom poučovati na způsob soudců, nikoli jim raditi a je zastupovati na způsob advokátů.
Vykonávání advokacie čili služba advokátska jsou nespojitelny s vykonáváním notářství čili služby notářské, neboť služby ty jsou a musejí býti rozlišné již dle předpisů příslušných řádů.
Budou-li venkoncem v těchto glosách uvedené zákonné zásady jednou uplatněny při řízení kárném, nestane se sice tím advokátský stav zbytečným, ale budou přemnozí advokáti, postavivší se na agendu kontraktní přebytečnými a titul důstojenství ponechá se bez jakéhokoli povyšování se jen katolickým duchovním.

Citace:

Referát. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1934, svazek/ročník 16, číslo/sešit 3, s. 36-36.