Odbor III.

Sociální pojištění
Vzorné stanovy,
vydané podle výnosu ministerstva sociální péče republiky československé z 13. října 1919 č. 25560.
Stanovy Okresní nemocenské pokladny v
I. Jméno, obvod a sídlo pokladny.
§ 1. Okresní nemoc, pokladna v je zřízena na základě zákonů ze dne 30. března 1888, č. 33. ř. z. a ze dne 15. května 1919, č. 218. sb. z. a n. (Působnost její vztahuje se na obvod soudního okresu (soudních okresů) Pokladna sídlí v
Pokladna může svým jménem nabývali práv a zavazovati se, před soudem žalovati i žalována býti.
Za všechny závazky pokladny ručí pokladničním věřitelům tolik jmění pokladny.
Jejím řádným soudem jest onen soud, v jehož okrese sídlí.
II. Členství.
a) Členové podrobení povinnosti pojistné.
§ 2. Členy okresní nemocenské pokladny jsou osoby v jejím obvodě zaměstnané, podrobené pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, pokud pro případ nemoci nejsou pojištěni u některé z ostatních pokladen jmenovaných § 11. zákona způsobem a měrou v tomto zákoně nařízenou.
Členy jsou dále prozatímní a výpomocní sluhové placení ze státních prostředků, kteří dle § 1. nařízení ministerského z 5. února 1900, č. 23. ř. z. mají býti pojištěni a okresní nemocenské pokladny.
b) Členové oprávnění k pojištění (dobrovolní členové) a pokračování v pojištění.
§ 3. Osoby. které konají práce v podniku nebo v hospodářství u různých zaměstnavatelů za mzdu (posluhovačky, domácí švadleny a pod.), jakož i domácí učitelé a učitelky, jsou oprávněny přihlásiti se za členy okresní nemoc. pokladny, bydlí-li v obvodě jejím.
Rovněž příslušníci vlastní domácnosti domáckých dělníků, jakož i členové rodiny zaměstnavatelovy, sdílející s ním společnou domácnost, kteří překročili 14. rok svého věku, vypomáhají při práci podrobené povinnosti pojistné a za své spolupůsobení nemají mzdy v hotovosti, jsou oprávněni přihlásiti se sami nebo přednostou domácnosti za členy okresní nemocenské pokladny, bydlí-li v obvodě jejím. Hospodářské spolupůsobení mezi manžely nepovažuje se za poměr pracovní, služební nebo učňovský ve smyslu zákona nemocenského.
Osoby, nepodrobené povinnosti pojistné, které nevyhovují podmínkám předešlých odstavců, nemusí okresní nemocenská pokladna přijati.
§ 4. Pokladniční členové, podrobení pojištění, kteří vystoupí ze zaměstnáni, na němé jejich členství se zakládá, a nepřejdou-li k zaměstnám, jimž by se stali členy jiné okresní nemocenské pokladny nebo některé jiné pokladny, jmenované v § 11. zákona, jsou oprávněni zůstati dále členy pokud se zdržuji v obvodě pokladny.
§ 5. Pokladniční členové druhu naznačeného v § 4., kteří nemohou zaplatit' příspěvků, protože pozbyli výdělku a udržují se v území republiky Československé, mají dále nárok na nejnižší zákonné dávky pojistné, nabyli-li v určité lhůtě po svém vystoupení ze zaměstnání nároku na tu kterou pojistnou dávku.
Tato lhůta rovná se době, pro kterou osoby tyto naposledy nepřetržitě byly v pojistně povinném zaměstnání, činí však nejvýše 6 týdnů. Nastoupí-li osoba nezaměstnaná v této lhůtě nové zaměstnání pojistně povinné, prodlužuje se lhůta o dobu tohoto nového zaměstnání, nesmí však býti nikdy delší, než dohromady 6 týdnu.
c). Kdy členství se počíná a kdy končí.
§ 6. Osoby, podrobené pojištění, počínají býti členy tím dnem, kterého vstupují do, příslušného zaměstnání; osoby, uvedené v § 3. odst, 1. a 2 dnem, kdy se přihlásily, osoby uvedené v § 3, posl. odst. po zaplacení osm týdenních příspěvků.
§ 7. Dokud osoby, podrobené pojištění, jsou v zaměstnáni, zakládajícím pojistnou povinnost v obvodu této pokladny, mohou vystoupiti, jenom když prokáží, že jsou pojištěny u některé jiné pokladny, uvedené v § 11. zákona, podle předpisů tohoto zákonu. V těchto případech mohou vystoupili pouze ku konci kalendářního půlletí, když ohlásily své vystoupení měsíc před tím.
Jinak přestávají býti osoby, podrobené pojištění, členy, vystoupí-li ze zaměstnání, jež zakládá povinnost pojistnou, vyjímaje případ § 4.
Osoby, jež jsou dobrovolně dále pojištěny (§ 4.), zůstávají členy, pokud platí plné příspěvky, vyměřené stanovami. Přestávají býti členy a ztrácejí nárok na dávky pokladniční, oznámily-li, že vystupuji z pokladny anebo nebyly-li příspěvky zaplaceny po čtyři po sobě jdoucí neděle; tím není dotčeno právo pokladny, vymáhali příspěvky dlužné za dobu členství.
Osoby, které nejsou podrobeny pojištěni, mohou kdykoli vystoupili. Pokládají se za vystoupivší, nezaplatí-li pojistných příspěvků za čtyři po sobě jdoucí neděle; tím není dotčeno právo pokladny, vymáhali příspěvky dlužné za dobu členství.
III. Mzdové třídy.
§ 8. Za účelem pojištění zařadí se pojištěnci dle svého pracovního výdělku ve mzdové třídy podle následující stupnice:
14 Pracovní výdělek v K neb týdně
Mzdová třída nad denně do nad do neb měsíčně nad do Za průměrný denní prac. výdělek platí
1. — 1,25 — 7,50 — 31,25 1.—
2. 1,25 1,75 7,50 10,50 31,25 43,75 1,50
3. 1,75 2,25 10,50 13,50 43,75 56,25 2.—
4. 2,25 2,75 13,50 16,50 56,25 68,75 2,50
5. 2,75 3,25 16,50 19,50 68,75 81,25 3—
6. 3,25 3,75 19,50 22,50 81,25 93,75 3,50
7. 3,75 4,50 22,50 27.— 93,75 112,50 4,12
8. 4,50 5,50 27.— 33.— 112,50 137,50 5.—
9. 5,50 6,50 33.— 39.— 137,50 162,50 6.—
10. 6,50 7,50 39.— 45.— 162,50 187,50 7.—
11. 7,50 9.— 45.— 54.— 187,50 225.— 8,30
12. 9— — 54.— 225.— — 10.—
Členové druhu naznačeného v §§ 4. a 5. zůstávají ve mzdové třídě, ve které byli naposledy zařadění.
Členové dobrovolní (§ 3.) budou zařáděni do mzdové třídy, kterou udají, při čemž však členové mohou zvoliti penze mzdovou třídu 6 až 10.
§ 9. K pracovnímu výdělku patří také pravidelně poskytované podíly na zisku, odměny a naturální požitky, dále dávky osob třetích, pokud obvyklé poskytování takových dávek má vliv na vyměření pracovní mzdy.
Hodnota naturálních požitků budiž započítán dle místních průměrných cen.
Byly-li hodnoty naturálních požitků stanoveny politickými úřady první stolice, anebo byly-li stanoveny mzdové třídy pro jednotlivé kategorie dělnické, jsou tato nařízení směrodatná pro zařádění do mzdových tříd. Nařízení tato budou vyhlášena způsobem předepsaným pro vyhlášky pokladny (§ 101.).
Učňové, voluntéři a praktikanti, kteří nedostávají mzdy nebo platu na hotovosti, patří do první mzdová třídy, při poskytování však naturálních požitků, bytu, stravného a pod., budou zařazeni do mzdové třídy, která odpovídá hodnotě bytu, stravného a pod., politickým úřadem stanovené.
U osob, pojištěných podle předpisů o pensijním pojištění zřízenců, platí za pracovní výdělek požitky započitatelné dle těchto předpisů pro zařádění do platových tříd,
§ 10. Pro zařádění do mzdových tříd je směrodatný pracovní výdělek, zajištěný pojištěnci za určité časové, období (časová mzda).
Smluví-li se mzda dle jiného měřítka (mzda akordní, mzda od kusu. dávky osob třetích), určí se mzdová třída dle onoho obnosu, který pravděpodobně průměrem neb obvykle připadá na týden nebo na měsíc.
Změní-li se pracovní výdělek, změní se zařadění do třídy mzdové teprve počátkem následujícího platebního období příspěvkového. K přechodným změnám, t. j. k takovým, které pravděpodobně nebudou trvati déle čtyř neděl, se nepřihlíží.
IV. Přihlášky a odhlášky,
§ 11. Zaměstnavatelé jsou povinni ohlásiti osoby, podrobené pojištění, jež zaměstnávají, a jejichž zaměstnání zakládá členství u okr. nem. pokladny nejpozději třetího dne po vstupu do zaměstnáni, a opět je odhlásiti nejpozději třetího dne po skončení pracovního poměru. Přestoupil-li člen od jiné pokladny, nebo k jiné pokladně (§ 7. odst. 1.), má to také zaměstnavatel ohlásiti. Oznámení jest podati místu, jež určí politický úřad zemský. Není-li takové místo ustanoveno, podávají se oznámení přímo okresní nemocenské pokladně nebo úřadovně, kterou pokladna určila.
§ 12. Přihláška obsahujež:
1. jméno a příjmení osoby přihlašované
2. den. rok, místo narození a příslušnost domovskou;
3. druh zaměstnání;
4. den, kdy osoba přihlašovaná vstoupila do zaměstnání (přestoupila k pokladně);
5. udání, jichž je třeba pro zařadění do mzdové třídy .(§§ 8.—10.);
6. jakých požitků dostane se pojištěnci od zaměstnavatele v případě onemocnění
7. co jest zaměstnavateli známo o případném jiném pojištění pojištěncově pro případ nemoci
8. zda přihlašovaná osoba jest pojištěna podle zákona o pensijním pojištění soukromých zřízenců a u kterého ústavu je pojištěna; je-li tomu tak, budiž osobám takovým vydána legitimace jiné barvy, nežli osobám ostatním,
Lze-li udání potřebná k určení mzdové třídy při přihlášce jen odhadovali (mzda akordní, mzda kusová, dávky osob třetích), buďtež opravená udáni dodatečně oznámena, kdyby později vyšlo na jevo, že odhad byl nepřípadný.
Změní-li se poměry, týkající se pojistné povinnosti, jest to rovněž ohlásiti ve třech dnech. Změny v poměrech mzdových jest ohlásiti nejpozději do týdne po uplynutí dotyčného příspěvkového období, avšak jenom tenkrát, způsobují-li změnu třídy mzdové.
Odhláška obsahujež:
1. jméno a příjmení, jakož i data o narození osoby odhlašované;
2. den, kdy vystoupila ze zaměstnání (přestoupila k. jiné pokladně).
Osoby, jež nejsou podrobeny pojištění, jsou povinny samy podávati oznámení, která se jich týkají. Členové, kteří chtějí býti dobrovolně dále pojištěni (§ 4.), jsou povinni ohlásiti to pokladně ve čtyřech nedělích po tom, kdy skončilo jejich zaměstnání podrobené pojištění. Zaplacení pojišťovacího příspěvku rovná se takovému ohlášení.
§ 13. Nemocenská pokladna vydá předlohy pro oznámení. Neúplná oznámení jest na 'vyzvání pokladny ihned doplniti.
Zaměstnavateli jest vydati potvrzení o tom, že oznámení podal, přeje-li si toho. Jestli se tak má státi poštou, musí zaměstnavatel předem zapraviti poštovné.
§ 14. Zaměstnavatelé, kteří nesplní povinnosti ohlašovací, podléhají trestám uvedeným v § 67. zákona, jsou povinní doplatiti příspěvky a nahradili pokladně všechen náklad, jejž pokladna vynaložila dle ustanoveni zákona nebo stanov k podpoře osoby, která vůbec nebyla přihlášena anebo byla ' teprve přihlášena onemocnivši.
V. Dávky pokladniční.
§ 15. Pokladna poskytuje členům:
1. nemocenskou podporu, obsahující nemocenské ošetřování a nemocenské
2. podporu šestinedělek;
3. pohřebné;
dále pro příslušníky rodin:
ošetřování nemocenské, přispěni porodní báby a pohřebné. a) Nemocenská podpora.
§ 16. Na nemocenské podpoře se poskytuje, i když nemoc je následek úrazu podnikového:
1. od počátku nemoci nemocenské ošetřování, t, j. zdarma lékařská pomoc, čítajíc v to pomoc při porodu a přispění báby, jakož i nutná léčiva n jinaké, therapeutické pomůcky;
2. je-li nemocný k práci neschopen, toto denní nemocenské od třetího dne nemoci;
ve mzdové třídě I K 0,60
2 0,90
3 1,20
4 1,50
5 1,80
6 2,10
7 2,50
8. 3.—
9. 3,60
10, 4,20
11 5.
12 6.—
Změny ve mzdové třídě, které nastanou nejpozději čtyři neděle před počátkem nemoct, nebo za nemoci, nejsou pro toto onemocnění směrodatný při určování výše nemocenského.
§ 17. Osoby uvedené v § 3. odst. 2. mají nárok pouze u a ošetření lékařské a poskytování léků. (§ 16. bod 1.)
§ 18. Nemocenská podpora poskytuje se, pokud táž nemoc trvá, a ne skončí-li dříve, po dobu 39 neděl.
Do doby, po kterou se poskytuje nemocenská podpora, nezapočítá se doba nemoci, jež předcházela snad počátku nezpůsobilosti k práci, za níž bylo poskytováno jen nemocenské ošetřování. Pokud trvá nárok na nemocenské, má člen také nárok na ošetřování nemocenské.
Nová nezpůsobilost k práci následkem nemoci, na kterou bylo již poskytováno nemocenské, jest při výpočtu doby, po kterou bude poskytována nemocenská podpora, pokládána jen tehdy za pokračování této nemoci, nenastane-li později nežli osm neděl po zastaveni nemocenského.
§ 19. Den, kly se nepracuje, se nepočítá, je-li posledním dnem nemoci. Jinak počítají se za dny nemoci dny, kdy se nepracuje, spadají-li do doby nemoci.
Za první den nemoci platí všeobecně den, kdy nemoc byla ohlášena (§ 28.). Za časová období, od nichž k tomuto dni uplynuly více nežli dvě neděle, nemocenská podpora vůbec se neposkytuje; jinak však poskytuje se jen tehdy, bylo-li pojištěnci včasné hlášeni znemožněno, a prokáže-li pojištěnec nade vši pochybu dřívější počátek nemoci, spojené s neschopností k práci a lékařského ošetřování.
§ 20. Lékařské oset řev. nemocných obstarávají lékaři, jež pokladna službou tou smluvně pověřila (pokladniční lékaři), vyjímajíc ošetřování v nemocnici. Nemocenský řád pokladnou vydaný (§ 31.), obsahuje bližší nařízení o dovolávání se lékařské pomoci, zejména také o tom, ke kterému lékaři má se nemocný odebrati i k ambulatornímu ošetřování. Náklady, jež vzniknou tím, že nemocný použil jiných lékařů, pokladna nehradí, mimo naléhavé případy (není-li možno včas se dovolati pomoci pokladničního lékaře).
§ 21. Potřebné léčebné prostředky vydají k nařízení ošetřujícího lékaře (§ 20.) a na jeho poukaz lékárny, pokladnou určené, anebo budou jinak dodány. Z jiných lékáren mohou potřebné léčebné prostředky býti zakoupeny na účet pokladny jenom v nutných případech. Nemocenský řád obsahuje bližší ustanovení.
Jako pomůcky therapeutické poskytuje pokladna brýle, kýlní pásy, opory. jako berly, umělé nohy, dále léčivé lázně atd., když pojištěný nemůže bez poskytnutí jich pracovati a nastala-li potřeba jejich v době členství u pokladny.
Opatří-li si nemocný sám léčiva a therapeutické pomůcky, nahradí pokladna náklad až do obnosu, který by jí bylo vynaložiti, kdyby je pokladna opatřovala.
§ 22. Jeli opatření dávek, uvedených v § 16. bod nebo některých těchto dávek přeneseno na svaz pokladen, jest pokladna sproštěna své povinnosti, postarati se o tyto dávky dostatečnou měrou, jen potud, poklid stačí opatření svazová.
Není-li zajištěno obstarávání pokladniční služby lékařské, poněvadž není služba ta smluvně upravena, může pokladna vyhověti povinnosti k poskytování nemocenského ošetřování (§ 16. bod 1.) tím, že výši nemocenské o 75 h denně, pokud tyto poměry trvají. K takovým usnesením představenstva je třeba souhlasu politického úřadu zemského.
Představenstvo v takovém případě stanoví, jakým způsobem neschopnost ku práci nutno v této době prokazovati.
§ 23. Nemocenské vyplácí se týdně pozadu ve dnech, jež pokladna ustanoví, a jež jsou zřejmý z nemocenského řádu, předložili se nemocenský list, jenž podle podrobnějšího ustanovení nemocenského řádu obsahovati má potvrzení o tom, že nemoc, spojená s neschopností k výdělku, trvá.
b) Podpora šestinedělek.
§ 24. Šestinedělkám poskytuje pokladna kromě pomoci při porodu a přispění báby:
1. pokud se nekonají námezdní práce, peněžitou podporu ve výši nemocenského až do šesti neděl po slehnutí:
2. kojí-li své děti samy, vedle toho podporu ve výši polovičního nemocenského až do uplynutí 12. týdne po slehnutí (prémie na kojení).
Nemůže-li pokladna sama poskytnouti přispění báby, nebo nepoužije-li šestinedělka přispění báby, jež pokladna poskytuje, uhradí pokladna náklady tohoto přispění ve výši, kterou představenstvo pokladny předem stanoví.
Způsobí-li šestinedělí delší nemoc, má šestinedělka po uplynutí lhůty, uvedené v bodě prvním, nárok na nemocenskou podporu podle ustanovení, jež pro ni platí.
Prémie na kojení (bod druhý) patří i tenkrát, požívá-li šestinedělka podpory, uvedené v bodě prvním nebo nemocenského. Nemocenský řád (§ 31.) obsahuje bližší ustanovení o tom, jak prokázati tento nárok a o kontrole.
c) Pohřebné.
§ 25. Zemřel-li člen, pokud jeho nárok na nemocenské není vyčerpán déle než půl roku, poskytuje pokladna toto pohřebné: ve mzdové třídě 1.—5 90 K
6. 105
7. 125
8. 150
9. 180
10. 210
11. 250
12. 300
Pohřebné vyplatí se pozůstalým, kteří obstarali pohřeb, předloží-li úřední potvrzení o úmrtí a vykáží-li, že zaplatili náklady pohřbu.
Není-li tu takových pozůstalých, použije pokladna pohřebného až do výše vzniklých útrat pohřbu k úhradě těchto nákladů.
d) Bezplatné léčení a ošetřování v nemocnicí.
§ 26. Místo bezplatného lékařského ošetřování, potřebných léčiv a nemocenského může pokladna na své útraty poskytnouti bezplatné léčení a ošetřováni v nemocnici podle poslední třídy, a to:
1. těm, kteří žijí ve společné domácnosti s manželem nebo s jinými členy rodiny, nebo požívají jiného domácího ošetřování, se svolením nemocného nebo bez jeho svolení tenkrát, když druh nemoci toho vyžaduje;
2. ostatním nemocným bez podmínky.
Kromě bezplatného léčení a ošetřování v nemocnici jest nemocného také zdarma dopraviti do nemocnice. Obstará-li nemocný sám dopravu do nemocnice, nahradí mu pokladna obnos, který by zapravila, kdyby byla dopravu sama obstarala.
Je-li ošetřován nemocný pojištěnec ve veřejné nemocnici, jest nemocenská pokladna, pokud podle předchozích ustanovení nevzala na se dobrovolně větších závazků, povinna nahradili nemocnici náklady za léčení a ošetřováni podle poslední třídy až do čtyř neděl.
Má-li osoba do nemocnice daná příbuzné, jejichž výživu už dosud ze svého výdělku hradila, jest pokladna povinna platiti polovici nemocenského po dobu, po kterou nemocný požíval léčení a ošetřování v nemocnici na útraty nemocenské pokladny.
Porodnice nepokládají se za nemocniční ústavy ve smyslu předchozích ustanovení. Léčebny pro pijáky rovnají se veřejným nemocnicím. —
e) Kdy počíná se nárok na podpory.
§ 27. Členové podrobení pojištění nabývají práva na podporu dnem, kdy se stali členy.
Pro osoby uvedené v § 3. odst. 1. a 2. vzniká nárok na dávky pokladenské teprve po 14 dnech ode dne přihlášky.
Členové nepodrobení pojištění, kteří přistoupili k pokladně dobrovolně, nabývají práva-na dávky pokladenské teprve po uplynutí osmi neděl po přihlášce. Avšak ani po uplynutí této lhůty nemají nároku na dávky pokladenské za nemoc, kterou byli stiženi v době, kdy se přihlásili, anebo která nastala v uvedené lhůtě.
f) Předpisy o tom, jak domáhati se nemocenské podpory.
1. Ohlášení nemocí.
§ 28. (Každý onemocnělý člen ohlas ihned počátek neschopnosti ku práci, spojené s nemocí, ústně nebo písemně pokladničnímu lékaři, povolanému k lékařskému ošetřování, a udej přesně byt (ohlášení nemoci). Současně předlož potvrzení o svém členství, vydané nemocenskou pokladnou nebo zaměstnavatelem, neví-li lékař beztak o jeho členství. Nemocenský rád obsahuje o tom bližší ustanovení.
Členové, kteří v době onemocnění zdržují se mimo obvod pokladny, ohlaste onemocnění ihned písemně bezprostředně pokladně, nejsou-li nemocenským řádem odkázáni na některého pokladničního lékaře. Za den ohlášení nemocí pokládá se den, kdy ohlášení bylo dáno na poštu. Nedá-li se to zjistiti, pokládá se za den onemocnění den, předcházející dnu doručení.
Zdrží-li se ohlášení nemoci, může nemocenská pokladna vyžadovati, aby nemocný opatřil a předložil přiměřené doklady o důvodech tohoto zdržení a o tom, že nemoc dříve nastala, tvrdí-íi nemocný něco takového (§ 19. odstavec 2.).
2. Nemocenské listy.
§ 29. O trvání a stavu nemoci vydá ošetřující pokladniční lékař každý týden nemocenský listí Takový nemocenský list obsahuje vedle jména nemocného také způsob jeho zaměstnání a druh nemoci, dále počet dnů, po které nemocný byl minulý týden neschopen práce. V prvním nemocenském listě jest vyznačiti den, kdy počala neschopnost k práci, v posledním listu den, kdy nastala schopnost k práci.
Nemocenské listy onemocnělých členů, kteří se zdržují mimo obvod pokladny, vydá ošetřující lékař na jejich náklad. Člen požádá obec pobytu o potvrzení listu.
Má-li místo ošetřování nemocenského býti vypláceno zvýšené nemocenské (§ 22. odst. 2.), vydá představenstvo současně potřebná nařízení o tom. jak jest nemoc prokázati.
3. Kontrola nemocných.
§ 30. Nemocní členové jsou povinni dáti se kontrolovati orgány, k tomu ustanovenými, a chovati se dle nařízení, jež pokladna k tomu cíli vydala. Zejména jsou povinni ihned ohlásiti každou změnu bytu, třeba přechodnou a přísně zachovávati dobu, po kterou bylo jim povoleno vycházeti. Bližší ustanovení obsahuje nemocenský řád.
g) Ustanovení pořádková (nemocenský řád)
§ 31. Představenstvo pokladny vydá nemocenský řád, jenž dle předpisů stanov podrobně upraví způsob, jak členové mají se chovati při onemocnění. Nemocenský řád může zejména obsahovati ještě další potřebná podrobnější ustanovení o tom, jak dovolávati se lékařské pomoci, jak obstarávati léčiva a therapeutické pomůcky, jak vybírati nemocenské a nemocenské listy, jak se má nemocný chovati při kontrole nemocných (doba vycházky a pod.), dále, kdy je připustilo odebrali se do lázní, na letní byt a pod., což je možno jen za souhlasu pokladny.
Členům, kteří přes napomenutí nedbají ustanovení nemocenského řádu o ohlášení nemoci, o chování se nemocného a o kontrole, může představenstvo snížiti nemocenské až na polovici na dobu jednoho týdne za každý případ neuposlechnutí.
Představenstvo může také členům, kteří poškodili pokladnu přetvařováním se, trest uložit), aby platili tak dlouho dvojnásobné příspěvky, až těmito vyššími dávkami bude uhražena způsobená škoda. Tím není vyloučena přípustnost trestního stíhání. Tyto pokuty odvádí zaměstnavatel s pravidelnými příspěvky potrestaného člena.
Poskytuje-li dávky, uvedené v § 16, bod 1, nebo některou z nich svaz, jest vydati nemocenský řád v dohodě se svazem. h) Obmezení dávek pojistných.
§ 32. Onemocnělí pojištěnci, kteří se zdržují za nemoci mimo obvod pokladny, obdrží místo ošetřování nemocenského přídavek 75 h denně k nemocenskému, nebyla-li jím poskytnuta pokladnou lékařská pomoc. O kontrole těchto nemocných obsahuje bližší ustanovení nemocenský řád.
Pojištěncům, kteří si přivodili nemoc zúmyslně, nebo zaviněnou účastí na pračkách nebo rvanicích, nebo jejichž nemoc prokáže se jako bezprostřední následek opilství, nemocenské se neposkytuje. Vyživují-li však tito pojištěnci ze svého pracovního výdělku příslušníky rodiny, s nimiž žijí ve společné domácnosti, vyplatí se těmto příslušníkům rodiny poloviční nemocenské.
Mají-li tito pojištěnci vůči zaměstnavateli nárok na vyplácení mzdy nebo platu, nebude se ani příslušníkům rodiny po dobu tohoto nároku poloviční podpora nemocenská vypláceti.
Pojištěnci, kteří jsou současně u jiné nemocenské pokladny pojištěni pro případ nemoci, oznáměš toto pojištění nemocenské pokladně nejpozději ve třech dnech po onemocnění. Neoznámí-li to, zkrátí se nemocenské jim patřící potud, že dohromady 5 nemocenskou podporou, plynoucí z tohoto pojištění nemocenského, nepřevýší hotové mzdy pojištěncovy.
Podpora šestinedělkám, uvedená v § 24., poskytována bude jen takovým šestinedělkám, které v posledních 12 měsících, počítaje ode dne slehnuti, byly aspoň po dobu 6 měsíců v zaměstnání, podléhajícím· pojištění, anebo aspoň po 10 měsíců náležejí k pokladně jako členové dobrovolní.
i) Pojištění příslušníků rodiny.
§ 33. Pokladna poskytuje ošetřování nemocenské, pomoc při porodu a pohřebné příslušníkům rodiny členů, níže naznačeným (pojištění příslušníků rodiny), pokud členové nejsou vyloučení z tohoto pojištění dle § 9. odst. 2. nebo 3. zák. z 20. listopadu 1917, č. 457. ř. z., ve znění zákona ze dne 15. května 1919, č. 268. sb. z. a n. a dle čl. XI. zákona posléze uvedeného, a bydlí v obvodu nemocenské pokladny.
Nárok mají děti, manželé a sourozenci, dále rodiče, děd a bába, tchán a tchýně člena, předpokládajíc, že sami nepodléhají pojištění nebo nejsou dobrovolně pojištěni, dále že podstatně jsou členem vyživováni a žijí s ním stále ve společné domácnosti.
Je-li vyživovatelů několik, řídí se příslušnost rodiny podle vyživovatele hlavního, v případě rovnosti dle vyživovatele staršího. Průkaz o tom, kdo je členem rodiny, nutno předložiti v té formě, jak představenstvo určí.
§ 34. Ošetřování nemocenské, na něž příslušníci rodiny mají nárok, obsahuje dávky naznačené v § 16., bod 1, t. j. nesplatnou lékařskou pomoc, čítajíc v to pomoc lékaře při porodu a přispění báby, jakož i nutné léky.
Na poskytování lékařské pomoci a nutných léků vztahují se ustanovení §§ 20. a 21.
O nákladech za přispění báby platí § 24. odst. 2.
§ 35. Na pohřebném poskytuje se za děti do 14 let . . . K, za ostatní příslušníky K. Pohřebné se vyplatí členovi, vykáže-li se úředním potvrzením o úmrtí.
§ 36. Ustanovení § 27. o tom, kdy počíná se nárok na podporu členů, vztahují se také na počátek nároku na dávky, plynoucí z pojištění příslušníků rodiny. Tito však pozbývají nároků dnem, kdy vyživovatel ze zaměstnání vystoupí. Příslušníci rodiny, kteří vstoupí nově do společné domácnosti členovy v době jeho členství — vyjímajíc přírůstek narozením — nabývají nároku na dávky plynoucí z pojištění příslušníků rodiny pravidelně teprve osm neděl po tom, kdy vstoupili do domácnosti, na dávky uvedené v § 35. však teprve po 13 nedělích.
Pokladna může naříditi členům, aby při vstupu v členství přibude seznam podle § 33. oprávněných příslušníků své rodiny a oznamovali vždy bezprostředně veškeré změny v tomto směru.
Pokladniční členové, naznačení v § 5., jsou vyloučeni z pojištění příslušníků rodiny. Nároky, které se však staly splatný za doby dřívějšího členství, jsou i na dále poskytováni.
§ 37. Nemocenský řád (§ 31.) obsahuje také bližší ustanovení o tom. jak domáhati se dávek, plynoucích z pojištění příslušníků rodiny, jakož i o tom, jak se mají chovati příslušníci rodiny, požívající -dávek pojistných.
VI. Opatření prostředků.
a) Příjmy pokladny; použití prostředků pokladny.
§ 38. Příjmy pokladny jsou:
1. příspěvky členů podrobených pojištění a zaměstnavatelů, příspěvky členů nepodrobených pojištění, jakož i případné přirážky příspěvkům;
2. zápisné, pokuty a náhrady;
3. úroky ze jmění uloženého na úroky;
4. dary, odkazy a jinaké příjmy;
Těchto příjmů smí býti použito jenom k úhradě pojistných dávek, jež pokladna má poskytovali podle zákona a stanov, k úhradě správních nákladův a k nashromáždění reservního fondu.
b) Výše příspěvků a vypočítávání jich.
§ 39. Základem pro vypočítávání příspěvků je kalendářní týden. Z celkových příspěvků týdenních (příspěvková tabulka v § 40, sloupec 4.) vypočítávají se příspěvky pro příspěvková platební období dle § 42. nebo pro části jejich.
Šestina týdenního příspěvku je denní příspěvek (příspěvková tabulka v § 40. sloupec 7.). Při vypočítávání příspěvku za část. kalendářního týdne nepřihlíží se k nedělím.
Je-li třeba rozděliti příspěvek týdenní (část příspěvku připadající na zaměstnavatele a na pojištěnce, příspěvek denní, snížení příspěvků, přirážky k příspěvkům), pravidelně nepřihlíží se ke zlomku haléře, nedosahuje-li 1/2, vyšší zlomek se zaokrouhluje na celý haléř.
§ 40. Příspěvky za pojištěnce se vyměřují podle sazeb této tabulky:
(Viz tabulku nа str. následující).
Příspěvky za osoby, uvedené v § 3. odst. 2 snižují se o jednu třetinu, takže sazby ve sloupcích 6. a 9. jsou celkovými příspěvky pojištěných,
Za členy, které dle § 9 odst. 2. nebo 3. zák. z 20 listopadu 1917, č. 457. ř. z., ve znění zákona ze dne 15. května 1919, č. 268. sb. z. a n., jest vyloučili z pojištění příslušníků rodiny, jest také vybírati snížený příspěvek.
Členům, kteří v případě nemoci mají оd zaměstnavatele zaručeno služné nebo plat nejméně na měsíc, nemocenské se nevyplácí po dobu tohoto požitku, avšak poskytuje se po tu dobu z předepsaných příspěvků ve prospěch zaměstnavatele i zaměstnance srážka přibližnou kvótou, jaká plyne ze statistiky pro nemocenské. Mzdová třída Průměrný pracovní výdělek (§ 8) denně týdně K Z příspěvku týdenního celkem plaví zaměstnav pojištění haléřů Z příspěvku denního celkem platí zaměstnav pojištěný haléřů
1 2 3 4 5 6 7 8 9
1. 1— 6
2. 1,50 9
3. 2 — 12
4. 2,50 15 -
5 3 — 18’—
6. 3,50 21
7. 4,12 24,7
8. 5— 3
9. 6— 36 -
10. 7— 42
11. 8,30 49,80
12 10’— 60 —
Pro osoby, které jsou zaměstnány v podniku, jehož zařízení nevyhovuje předpisům platným v ohledu hygienickém, může představenstvem pokladny po dobu tohoto stavu příspěvek býti zvýšen předpisem přirážek až do 50 proc. tohoto příspěvku, které mají býti hraženy dotyčným zaměstnavatelem samotným.
c.) Placení příspěvku.
§ 41. Příspěvky členů podrobených pojištění jest platiti od počátku členství (§ 6.) až do řádného odhlášení (§ 11.).
Za členy podrobené pojištění zaplatí zaměstnavatel, u něhož jsou zaměstnáni, celé stanovami určené příspěvky. Z těchto příspěvků připadají na členy dvě třetiny, na zaměstnavatele jedna třetina. Za ony členy, kteří nemají pracovního výdělku na penězích, jakož i za učně a praktikanty, zaplatí zamětnavatel celý příspěvek ze svého.
Zaměstnavatel jest oprávněn sraziti díl příspěvku připadající na členy při pravidelné výplatě mzdy nebo služného tou částkou, která připadá poměrně na toto platební období mzdy nebo služného.
Příspěvky, jež zaměstnavatel srazil zaměstnancům ze mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným.
Za osoby v domáckém průmyslu zaměstnané platí příspěvky zaměstnavatel, na jehož účet. domácká práce se provozuje. Sprostředkovatelé a spolupodnikatelé jsou podle § 4. zák. o nemoc. pojištění za splnění uložených povinností spoluzodpovědní. V případech, kde domácký dělník pracuje pro více podnikatelů, může představenstvo okresní nemocenské pokladny s domáckými dělníky a jejich podnikateli uzavříti zvláštní smlouvy o tom, jakým způsobem přihlášky a odhlášky budou činěny a příspěvky placeny.
Za prozatímní a výpomocné sluhy, placené z prostředků státnicích kteří jsou pojištěni podle ministerského nařízeni ze dne 5. února 1900 č, 23 ř. z., platí celé příspěvky stát.
§ 42. Příspěvky, které zaměstnavatel dle stanov nebo dle ujednání má pokladně odváděti, platí se měsíčně pozadu.
Příspěvkový měsíc končí se poslední sobotou každého kalendářního měsíce. Toho dne jsou splatný příspěvky za tolik příspěvkových týdnů (4 nebo 5), kolik sobot bylo v kalendářním měsíci. Počíná-li nebo končí-li se povinnost platiti příspěvky mezí příspěvkovým týdnem, přihlíží se toho týdne pouze ke dnům, na něž se vztahuje platební povinnost.
Ujednáním se zaměstnavatelem může platební období příspěvkové býti zkráceno na dvě neděle nebo týden.
Členové, nepodrobení pojištění, platí příspěvky měsíčně předem.
§ 43. Zaměstnavatel jest povinen odevzdati pokladně způsobem s ní smluveným příspěvky za uplynulý měsíc ve 14 dnech po doručení předpisu příspěvkového. Vztahuje-li se platební období příspěvkové na týden nebo na dvě neděle, jest splatný příspěvek zaplatiti v týdnu bezprostředně následujícím po tomto období.
Členové, kteří mají platiti měsíční příspěvek předem, zaplatí první příspěvek toho dne, kdy počínají býti členy, další příspěvek pak prvního pracovního dne každého kalendářního měsíce.
Dlužníky jest napomenouti. Pokladna jest oprávněna vyžadovati upomínací poplatek 40 h a náhradu poštovného. Neměla-li upomínka výsledku, a nebyly-li dlužné příspěvky posečkány, požádá pokladna za úřední vymáhání nezaplaceného obnosu.
Neplatí-li se přímo u pokladny, jest používali dle možnosti poštovní spořitelny.
§ 44. Příspěvek za uplynulé platební období příspěvkové předpisuje se zaměstnavatelům pravidelně platební listinou. Platební listina obsahuje aspoň i jména členů, mzdovou třídu, celý a poměrný příspěvek, připadající na jednotlivé členy, a úhrn příspěvků. Členům jest na žádost povoliti, aby nahlíželi do platební listiny.
Platební listinu jest zaměstnavatelům doručiti pokud možno v prvním týdnu po uplynutí platebního období. Námitky proti správnosti listiny nemají vlivu na splatnost předepsaných obnosů.
Nejsou-li příspěvky předepisovány platební listinou, určí představenstvo, jak budou příspěvky předepisovány a placeny. Zvláštní ujednání se zaměstnavateli jsou přípustná.
(Bylo-li zaplaceno na příspěvcích méně nebo více, vyrovná se to pravidelně při předpisu příspěvků, pokud se týče pni placení příspěvků za další platební období příspěvkové. Přeruší-li se poměr pojišťovací, vrátí pokladna, co bylo na příspěvcích přeplaceno.
Přeje-li si toho strana, potvrdí se jí písemně příjem zaplacených příspěvků. Zaměstnavatelům, kteří platí příspěvky na základě platebních listin, potvrdí se příjem na opise, určeném pro zaměstnavatele.
d) Vymáhání pojistných příspěvků, promlčení.
§ 45. Dlužné pojistné příspěvky vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. Právo vymáhali předepsané pojišťovací příspěvky promlčí se v šesti letech po uplynutí příspěvkového období, ve kterém podnikatel byl zpraven pokladnou o výsledku předpisu. Promlčení práva vymáhati příspěvky přerušuje se doručením platebního vyzvání svědčícího podnikateli, zavedením exekuce, povolením platební lhůty a podle předpisů konkursního řádu.
Právo, aby byly předepsány pojišťovací příspěvky, které mají být i zapravený pokladně, promlčí se ve třech letech po uplynuti příslušného příspěvkového období. Předložil-li podnikatel pokladně prokazatelně nepravdivé údaje o osobách z něho zaměstnaných nebo o jejich výdělku za tím účelem, aby připravil ústav o příspěvky, promlčí se právo na předepsání těchto příspěvků v desíti letech. Promlčení práva na předepsání příspěvků přerušuje se každým úředním úkonem, jejž vymohla pokladna za příčinou předepsání, a to v tom okamžiku, kdy podnikatel se dověděl o úředním úkonu.
) Úroky z nezaplacených a přeplacených příspěvku pojistných.
§ 46. Za nezaplacené příspěvky pojistné jest platiti pokladně 4procenlni úroky z prodlení, přesahuje-li dluh 50 K. Dlužník je s placením v prodlení, nezaplatí-li příspěvků do měsíce ode dne, kdy příspěvky měly býti dle stanov placeny, a nebylo-li mu pohověno a úroky z prodlení výslovně prominuty.
Zaplatil-li zaměstnavatel na příspěvcích více, nežli byl povinen, může vyžadovati náhrada úroků ve výměře úroků z prodlení, přesahuje-U obnos, jenž mu má býti vrácen, 50 K.
f)Zápisné.
§ 47. Členové, nepodrobení pojištění, zaplatí, přistupujíce k nemocenské pokladně zápisné, a to mužští členové ve výši pojistného příspěvku na šest neděl, členky za 10 neděl. Ustanovení toto nevztahuje se na osoby uvedené v § 3. odst. 1. a 2.
Zápisné jest platiti s prvním příspěvkem pojistným.
g) Pokuty.
§ 48. Nemocenské pokladně patři pokuty, uložené politickými úřady dle §§ 67. a 68. zákona.
K pokutám patří také další příspěvky, jež. představenstvo pokladny uložilo z trestu dle § 31. členům, kteří pokladnu poškodili přetvařováním se.
VII. Osoby neustále zaměstnané.
§ 49. Na osoby, podrobené pojištění a nestále zaměstnané, t. j. osoby, jejichž zaměstnání podle povahy své je pouze přechodné anebo pracovní smlouvou jest obmezeno na dobu kratší jednoho týdne, vztahují se ustanovení §§ 11.—13. a 39.—44. s těmito změnami:
1. Odhlášení osob nestále zaměstnaných není třeba, byla-li doba zaměstnání udána v přihlášce.
Trvá-li zaměstnání déle, nežli bylo udáno, je třeba nové přihlášky.
2. Se zaměstnavateli, kteří zaměstnávají větší počet dělníků nestále zaměstnaných, může pokladna sjednati, že místo přihlášek a odhlášek budou tyto osoby vykazovány denními listinami, v nichž budou zaznamenáni nestále zaměstnaní dělníci, kteří toho kterého dne byli zaměstnáni.
Tyto denní listiny jest podati na místo k tornu určené nebo na poštu následujícího dne. Vynechá-li zaměstnavatel osobu pojištění podrobenou, které nepřihlásil ani pravidelným způsobem, anebo zašle-li listinu pozdě, ručí dle § 14., nezbavuje se tím trestností.
3. 'Pojistné příspěvky za osoby nestále zaměstnané vybírají se pouze za dny, kdy osoby ty byly skutečně zaměstnány; vedle těchto příspěvků jest však v těchže platebních lhůtách platiti přirážky, jež platí sám zaměstnavatel. Přirážka za příspěvkové období činí jednu čtvrtinu vypočítaného úhrnu pravidelných příspěvků. Pravidelné příspěvky může si zaměstnavatel srážeti (§ 41., odst. 3.).
4. Na zaměstnavatelích, kteří nemají pevné provozovny nebo dílny, může býti vyžadováno, aby platili příspěvky za osoby nestále zaměstnané v kratších platebních lhůtách, nežli jest uvedeno v § 42., po případě aby předem zaplatili splátku na příspěvky jednoho platebního období.
§ 50. Se zaměstnavateli, kteří zaměstnávají větší počet osob nestále zaměstnaných, muže býti také sjednáno, že místo přihlášek a odhlášek budou tyto osoby vykazovány týdenními listinami. V tom případě platí tato ustanovení:
1. Týdenní listina musí obsahovali všechny nestále zaměstnané osoby, které byly zaměstnány minulého týdne, třeba jenom dočasně. Jiné osoby, podrobené pojištění, nebuďtež pojaty do týdenní listiny.
2. Vynechá-li zaměstnavatel osobu nestále zaměstnanou v týdenní listině, anebo zašle-li listinu pozdě, ručí dle § 14., nezbavuje se tím trestnosti.
3. Týdenní listiny jest podati na místo k tornu určené anebo na poštu nejpozději v úterý následujícího týdne.
4. Za každou osobu, uvedenou v týdenní listině, je zaplatili celý týdenní příspěvek (§ 40.) ve lhůtách stanovami určených. Přirážky (§ 49., bod 3.) zaměstnavatel v tomto případe nebude platiti.
Zaměstnavatel má právo sraziti si částku, připadající na pojištěnce, za celý týdenní příspěvek.
5. Vystoupí-li pojištěný z práce mezi týdnem, může zaměstnavatel uplatniti právo srážky při výplatě. Pojištěný může v tom případě vyžadovati potvrzení. Vstoupí-li pojištěný téhož týdne do nového zaměstnání, jest zaměstnavatel, kterému se takové potvrzení předloží, povinen přihlásiti ho a platiti za něho příspěvky teprve od počátku následujícího týdne.
6. Onemocnělým osobám musí zaměstnavatel v případě potřeby potvrditi, že byly u něho dotyčného týdne zaměstnány.
VIII. Účetnictví a vedení pokladny,
a) Účetnictví a účty.
§ 51. Pro zařízení knih jsou směrodatný předpisy o způsobu a formě účetnictví a předepsaný vzorec účetní závěrky.
Knihy se uzavřou 31. prosince každého roku. Účetní závěrka a výkaz jmění pro reservní fond pokladny jest zpracovati dle vzorce úředně předepsaného do 1. dubna následujícího roku.
Ve výkaze jmění jest účtovati cenné papíry podle peněžního kursu, nemovitosti a inventář (po obvyklých odpisech) dle ceny knihovní.
O hospodářství, mimořádného podpůrného fondu (oddíl X.) a o hospodářství s hodnotami, které jsou zatíženy zvláštními závazky anebo jsou pokladnou pouze spravovány a uschovány, vedou se zvláštní účty a výkazy. Příslušné výkazy o hospodářství jest připojiti k účetním výkazům pokladny. Dozorčí výbor prozkoumá účetní výkazy do konce dubna, načež výkazy budou předloženy valné hromadě k usnesení.
Účetní výkazy, schválené valnou hromadou, jest současné se statistickými výkazy o počtu členů, onemocnění a. úmrtí atd., zpracovanými podle vzorců úředně předepsaných, předložiti v dané lhůtě dozorčímu úřadu v autentickém vyhotovení.
Také členům a zaměstnavatelům členů podrobených pojištění jest umožniti, aby seznali účetní výkazy.
b) Reservní fond.
§ 52. Reservní fond je jmění pokladny, vyplývající z přebytku aktiv nad pasívy. Reservní fond zajišťuje závazky pokladny, uložené jí zákonem a stanovami.
Do reservního fondu nemohou býti započítány hodnoty, určené pro mimořádný podpůrný fond a pro zvláštní účely neb zatížené zvláštními závazky, ani hodnoty, které pokladna pouze spravuje a uschovává.
Reservní fond budiž nashromážděn aspoň obnosem jednoduchého průměrného vydání posledních 3 let a doplněn v případě potřeby zase až do této výše.
c) Schodky a přebytky.
§ 53. Plyne-li z výročních závěrek pokladny, že příjmy nestačí ke kryti výdajů, a nedosáhl-li ještě reservní fond výše nejnižší (§ 52., odstavec 3.). nebo byl-li následkem překročeni příjmů vydáními reservní fond zmenšen pod tento obnos, a není-li naděje, že poměry v nejbližší době budou zlepšen v změnou ve správě nebo v kontrole nemocných, usneseno budiž buď zvýšeni příspěvků, V případě potřeby až do nejvyšší výměry čtyř desetin průměrného denního výdělku mzdových tříd, nebo sníženi pokladničních dávek v hranicích zákonných nejnižších dávek.
Plynou-li z výročních závěrek rozvahové přebytky, ale reservní fond nenabyl ještě potřebné výše, mohou býti sníženy příspěvky nebo zvýšeny pojišťovací dávky dle zákonných předpisů jen tehdy, vzrůstal-li reservní fond v každém z posledních 3 let aspoň o 10 procent pokladničních příspěvků.
Usnesení valné hromady na základě tohoto paragrafu tvoří změnu stanov. K usnesení stačí v těchto případech jednoduchá většina.
d) Výpůjčky,
§ 54. Nestačí-li pravděpodobně hotovosti reservního fondu k úhradě vydání v nejbližší době, může si pokladna vypůjčiti obnos až do jedné čtvrtím pravidelných příjmů pokladny, přihlížejíc k pozdější úhradě příjmy, které budou zvýšeny.
e) Jak se ukládá jmění.
§ 55. Peníze pokladny, nepotřebné bezprostředně k vedeni podniku, buďtež výnosně uloženy.
Uložení může se státi jen:
7.Na cenných papírech, připuštěných dle zákonných ustanovení k uložení sirotčích peněz,
2. v hypotékách o sirotčí jistotě,
3, v poštovní spořitelně a ve spořitelnách v území Československé republiky, zřízených dle regulativu o spořitelnách.
Peníze, které dlužno míti po ruce pro běžné výdaje, a to až do průměrné čtyřměsíční potřeby, mohou býti uloženy u důvěryhodných domácích ústavů. Se souhlasem dozorčího úřadu smí bytí nabýváno také realit, nezůstanou-li přes polovicí nabývacích nákladů zatíženy, a slouží-li k umístění kanceláře pokladny nebo jako léčebny (ústavy pro rekonvalescenty).
Cenné papíry a vkladní knížky jest buď vinkulovati, nebo uložili u úvěrních ústavů, oprávněných k uschování a správě cenných hodnot.
IX. Poměr k úrazovému pojištění а k náhradním nárokům proti třetím osobám.
§ 56. Poskytla-li pokladna při onemocnění, jež je následkem úrazu podnikového, podpory za dobu, za kterou osobě podporované přísluší nárok pojišťovně, zřízené dle zákona o pojištění dělníků pro případ úrazu, přejde tento nárok až do obnosu poskytnuté podpory, a dosáhla-li podpora nároku nebo převýší-li jej, tedy cele na pokladnu, a pokladna jest samojediná oprávněna vymáhali proti pojišťovně nárok, jenž na ni přešel.
Totéž platí, poskytla-li pokladna podporu za nemoci, pro kterou pojištěný má zákonný nárok na náhradu proti některé osobě třetí, ohledně tohoto náhradního nároku.
X. Mimořádný podpůrný fond.
§ 57. Usnesením valné hromady může býti zřízen mimořádný podpůrný fond. Valná hromada usnese se také o době, kdy jest fond zříditi a kdy zahájí činnost v jednotlivých odvětvích, dále o zásadních ustanoveních, týkajících se správy fondu, při čemž jest dbáti toho, aby požitků z prostředků fondu dostalo se všem členům stejnoměrně.
Fond spravuje představenstvo.
Správní náklady zatěžují fond jen potud, pokud jde o náklady, vzešlé výhradně pro účely tohoto fondu.
§ 58. Z prostředků mimořádného podpůrného fondu:
1. uhradí se náklady, jež vzejdou z poskytování nemocenských podpor členům, jejichž nárok na podporu byl vyčerpán uplynutím nejdelší doby podpůrné, dále z nemocenského nebo rekonvalescentního ošetřování členův a příslušníků jejich rodin, již nemají nebo nemají již dle stanov nároku na dávky pojistné;
2. potírají se nákazy lidové (souchotiny, alkoholism, nemoci pohlavní atd.), a podporují se snahy, sledující tyto účely.
Členové nemohou vymáhati žalobou dávky z fondu. O nárocích členů proti fondu rozhoduje představenstvo právoplatně.
§ 59. Příjmy mimořádného podpůrného fondu jsou:
1. příspěvky členů, po případě také zaměstnavatelů;
2. dary, odkazy a jinaké dobrovolné dávky;
3. úroky ze jmění výnosně uloženého;
4. příděly z reservního fondu pokladny.
Dary, odkazy a pod., které nejsou výslovně určeny tomuto fondu nebo některému účelu jeho, plynou do reservního fondu pokladny; usnesením valné hromady může však býti přidělen mimořádnému podpůrnému fondu z takových věnování díl, nepřesahující polovici.
Aby byl nashromážděn podpůrný fond, může valná hromada uložiti členům, aby k němu přispívali. Příspěvky nesmějí přesahovati . . . . h týdně. Od zaměstnavatelů mohou býti příspěvky vybírány jen. souhlasí-li zástupci zaměstnavatelů ve valném shromážděni ve zvláštním hlasování prostou většinou hlasů.
Za členy, jejichž řádné příspěvky pokladenské má odváděti zaměstnavatel, vybírá příspěvky zaměstnavatel současně s řádnými příspěvky, a odvádí je pokladně v platebních lhůtách, stanovami určených. Členové, kteří sami zapravují řádný příspěvek, platí současně příspěvek k podpůrnému fondu.
Dosáhl-li reservu í fond pokladny již nejnižší výměry (§ 52., posl. odst.) a lze-li dle účetních závěrek očekávati ještě další účetní přebytky, mohou z obnosu reservního fondu, přesahujícího tuto nejnižší míru, býti poskytovány příděly mimořádnému podpůrnému fondu.
Ustanovení § 55. platí přiměřeně pro ukládání peněz mimořádného podpůrného fondu.
XI. Správa pokladny.
§ 60. Pokladnu spravuje valná hromada a představenstvo.
Kontrolním orgánem je dozorčí výbor.
K obstarávání záležitostí pokladny mohou býti přijati placení úřednicí. Ti buďtež vzati dozorčím úřadem do přísahy:
Povinnosti a práva zřízenců ze služebního poměru budou upraveny služebním řádem, jejž vypracuje představenstvo; služební řád a jeho změny jest ihned ohlásili dozorčímu úřadu. Zřízence, podrobené pensijnímu pojištění, jest přihlásiti k tomu cíli u Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence nebo uznaného ústavu náhradního.
Pokladna může zřizovati úřadovny, nebo platebny v místech, kde jest aspoň 100 členův. Obor působnosti a správu těchto míst upraví podrobně i jednací řád (§ 93.).
а) Valná hromada.
§ 61. Valnou hromadu tvoří delegáti, zvolení členy pokladenskými, oprávněnými k hlasování, na dobu čtyř let, a ze zástupců, zvolených zaměstnavateli, na touž dobu. Zvolení zůstanou v úřadě po uplynutí této doby, až budou zvoleni právoplatně jejich nástupci.
Valná hromada čítá delegátů:
a) 30, není-li počet členů vyšší 600;
b) jednu dvacetinu počtu členů, je-li tento vyšší 600, při čemž číslo, vypočítané při dělbě členů dvacíti, jest zaokrouhliti na nejblíže vyšší sudé číslo; valná hromada může však čítati nejvýš 500 delegátů.
Počet zástupců zaměstnavatelů rovná se polovici počtu delegátů. V případech uvedených v § 89. posl. odst. zvýší se přiměřeně počet delegátů.
Na místo delegátů a zástupců zaměstnavatelů, kteří vystupují v řádném období, nastupují náhradníci, kteří se volí současně v počtu ustanoveném představenstvem.
§ 62. Volí se ve skupinách teritoriálně nebo dle odborů učleněných.
Skuliny stanoví vždy představenstvo při vypsání voleb. Členové oprávnění k hlasování v těchto obcích (okresích místních, místech) nebo odborech a jejich zaměstnavatelé tvoří volební skupinu, a to:
1.
2.
3.
4.
Představenstvo rozdělí mandáty delegátů na jednotlivé skupiny před každou volbou delegátů a ohlásí to při vypsání voleb. Volebním skupinám přidělí se mandáty v poměrní k počtu členů, kteří v jednotlivých volebních skupinách jsou v rozhodný den (§ 63.), při čemž jest počet mandátů zaokrouhliti nahoru nebo dolů tak, aby počet delegátů· v každé volební skupině byl dělitelný dvěma.
Počet zástupců zaměstnavatelů v každé volební skupině rovná se polovici počtu delegátů, nezvýší-li se počet mandátů delegátů dle § 89. předposl. odst.
§ 63. Volba je tajná a přímá.
Volební právo mají jen ti pojištěnci a jejich zaměstnavatelé, kteří byli členy pokladny prvního dne v měsíci, předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) a jsou ještě členy v den volby.
V kurii pojištěných jsou k volbě oprávněni všichni 20letí pojištění mimo osoby, které jsou ještě členy dle § 4. Každý člen oprávněný k volbě má jeden hlas.
V kurii zaměstnavatelů jsou k volbě oprávněni všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají členy podrobené pojištění v rozhodný den, nedluhují-li příspěvky déle nežli příspěvkový měsíc.
V obou kuriích jsou volitelný pouze svéprávné osoby, oprávněné k volbě, které jsou členy pokladny aspoň půl roku před rozhodným dnem. Nejsou volitelný osoby, které jsou vyňaty nebo vyloučeny z volebního práva a z volitelnosti do obecního zastupitelstva.
Zaměstnavatelé mohou se dáti zastupovali svými závodovými úředníky jak při volbě pojištěných, tak také ve valné hromadě.
§ 64. Volí se osobně nejpozději dva měsíce před řádnou valnou hromadou o dni, ve kterém se nepracuje. Představenstvo vyhlásí volbu nejpozději šest neděl přede dnem volby způsobem uvedeným v § 101. a oznámí zároveň všechny okolnosti, důležité pro vykonávání voleb dozorčímu úřadu. Na volbu vztahují se ustanovení zákona z 26. ledna 1907 č. 18. ř. z. o trestních ustanoveních na ochranu svobody volební a shromažďovací.
§ 65. Dozorčí úřad jmenuje komisi, pod jejíž dozorem sestaví se voličské seznamy a jež řídí volby.
Komise skládá se ze starosty pokladny nebo jeho zástupce jím jmenovaného a ze 4—6 přísedících. Při jmenování přísedících a náhradníků jejich jest přihlíželi k tomu, aby podle možnosti, všechny strany a to rovnoměrně byly v komisi zastoupeny, a jest při tom dbáti. návrhů stran, které musí býti podány u dozorčího úřadu do 8 dnů po vyhlášení volby.
Komise může se platně usnášeli, je-li přítomná aspoň polovice členů a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů k hlasování oprávněných; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.
Komise tato dozírá vůbec nad tím,' aby zachovávány byly předpisy pro volby dané.
Pro každou volební skupinu jest zříditi jednu komisi.
Za dozoru komise sepíší se všechny osoby k volbě oprávněné ve dvou oddělených seznamech podle závodů, v nichž jsou zaměstnány. Voličové buďtež zapsáni s vyznačením jména, příjmení, dne a roku narození, stavu (zaměstnání, povolání), a je-li toho třeba, s dalším označením.
Seznamy vyhotoví se v pěti stejnopisech, které i s případnými dodatky podepíší všichni členové komise.
§ 66. Starosta pokladny předloží jeden stejnopis seznamů voličských dozorčímu úřadu. Ostatní stejnopisy vyloží zároveň v místnosti veřejně přístupné po dobu 14 dnů k nahlédnutí členstvu pokladny, V této lhůtě jest možno proti seznamům podávati námitky. O tam, že a kde seznamy jsou vyloženy a kdy končí se reklamační lhůta, jest členstvo vyrozuměti způsobem uvedeným v § 101.
Každý člen pokladny a každý zaměstnavatel, u něhož členové pokladny jsou zaměstnáni, má právo nahlížeti do seznamu voličů a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.
Námitky proti vyloženým voličským seznamům jest podati písemně v kanceláři pokladny.
Námitky mohou býti podány buď proto, že zapsán byl někdo do seznamu neoprávněně nebo proto, že osoba k volbě oprávněná zapsaná nebyla nebo, že volič je nesprávně označen. Správnost tvrzených skutečností jest osvědčiti dle možnosti.
Námitky podati může každý, kdo v seznamu je zapsán, anebo kdo se domáhá toho. aby byl do seznamu pojat.
Jde-li o námitky proti zápisu voličů, budiž mu námitka ihned sdělena s doložením, že může ve 48 hodinách podati proti ní v kanceláři pokladny písemné vyjádření.
O námitkách proti seznamům voličským rozhoduje komise a vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala, a voliče, jehož se námitky týkají.
Kancelář pokladny vyznačí rozhodnutí komise ihned v seznamech voličských.
Každá osoba, která má právo podati námitky, může se do rozhodnutí komise stěžovati. Stížnost možno podati v kanceláři pokladny do tří dnů ode dne vyrozumění, a když stěžovatel neměl býti podle ustanovení tohoto paragrafu vyrozuměn, ode dne, kdy rozhodnutí komise bylo zapsáno do voličských seznamů. Za tím účelem zůstanou voličské seznamy vyloženy k veřejnému nahlédnutí až do uplynutí lhůty ke stížnosti. Starosta pokladny je povinen stížnost s příslušnými spisy předložiti do 48 hodin úřadu dozorčímu.
O stížnosti rozhoduje s platností konečnou komise, kterou tvoří přednosta tohoto úřadu nebo úředník jim určený a 4—6 přísedících, jmenovaných politickým úřadem prvé stolice podle návrhu stran, organisovaných v době volby v obvodě politického úřadu. Návrhy na jmenování přísedících a jejich náhradníků buďtež podány u politického úřadu prvé stolice do 8 dnů po vyhlášení volby.
Člen komise volební nesmí býti členem komise u dohlédacího úřadu zřízené.
Komise právě řečená provede v seznamech podle výsledků řízení nutné opravy a doplňky, vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala, a voliče, jehož se námitky týkají a vrátí volební spisy pokladně nejdéle osm dní před volbou.
Vyhláška volební.
§ 67. Nejméně v 8 dnech před volbou vyhlásí starosta pokladny způsobem uvedeným v § 101. den, počáteční i konečnou hodinu i místnost volby, jakož i zásady, podle nichž se volba bude konati a kolik členů má býti voleno.
'Průkaz voličův.
§ 68. V legitimačním lístku buďtež uvedeny:
Pořadové číslo seznamu voličského, jméno voličovo, den. hodina a místnost volební a podstatná ustanovení o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních. Legitimace buďtež opatřeny razítkem pokladny. Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydán budiž voliči na průkaz shora uvedený legitimační lístek jiný, jako duplikát zřetelně označený.
Starosta pokladny dá nejdéle do 14 dnů před volbou způsobem dokazatelným doručiti legitimace k volbě oprávněným. Legitimace, jejichž doručení způsobem dokazatelným nebylo možno, odevzdá starosta pokladny na vlastní zodpovědnost příslušné volební komisi, která je po volebním aktu k ostatním listinám přiloží.
Volební komise vydá ještě v den volby volební legitimaci těm voličům, jimž tato nemohla býti doručena, předloží-li listinný doklad o své totožnosti.
Volební komise.
§ 69. Volbu řídí volební komise, uvedená v § 66. Koná-li se volba v několika volebních místnostech, nutno jmenovati podle týchž zásad pro každou volební místnost volební komisi a mimo to jednu komisi ústřední. Kandidáti nemohou býti členy volební komise.
Rozhodování volební komise,
§ 70. Do rozhodnutí komise volební lze si stěžovati pouze námitkami proti volbě.
Zápis o volbě.
§ 71. O průběhu volby vede se zápis, do kterého dlužno zaznamenati jmenovitě jména členů volební komise, zástupce dohlédacího úřadu a důvěrníků, počátek a konec, po případě přerušení volby, veškerá usnesení komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti; průběhu volby se týkající, pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo shrnutím.
Zápis vede úředník pokladny, po případě jiná pomocná síla nebo člen komise, předsedou komise k tomu určený.
Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.
Zástupce dohlédacího úřadu.
§ 72. Dohledací úřad má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dozíral nad správným prováděním volby.
Důvěrníci.
§ 73. Komise musí k návrhu volebních skupin připustiti z každé volební strany tři voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku skrutínia. Návrh musí býti učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.
Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo proto, že volič v den volby nemá již volebního práva; jinak nemají práva zasahovati do řízení volebního.
Přístup do volební místnosti.
§ 74. Do volební místnosti; mají přístup pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného volebního obvodu. Odevzdav hlasovací lístek, má volič místnost volební ihned opustiti.
Agitovati ve volební místnosti mezi voliči není dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné Volební skupině zříditi agitační kancelář v témže domě, ve kterém je místnost volební. Hlasování.
§ 75. (Komise prohlédne před početím volby osudí. Za volební osudí smí se použiti jen schránky neprůhledné, kterou lze zamknouti.
(Potom přikročí se k odevzdávání hlasů.
Komise vezme od voliče legitimační lístek a vydá mu úřední obálku, do které volič sám, v prostoru tak’ odděleném, aby nemohl býti pozorován, vloží hlasovací lístek a hodí obálku do volebního osudí. Všechny obálky musí býti opatřeny razítkem pokladny na stejném místě a nesmějí míti žádného odlišného znamení.
Tímto způsobem odevzdají hlasy své nejprve členové komise volební a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.
Volební komise dohlíží na správné odevzdání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno nahlížeti do hlasovacích lístků před započetím skrutínia, ani opravovati neb doplňovati 'hlasovací lístky, byť i za to voličem byli požádáni.
Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.
Námitky proti voličům.
§ 76. Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati hlasovací lístek jen tehdy, když
1. jest pochybnost o totožnosti jeho.
2. když se namítá, že pozbyl volebního práva.
Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran, a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise musí se stati v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.
Přerušení volby.
§ 77. Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je dokončiti, může volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na den následující. Opatření takové musí však Ihned býti vyhlášeno veřejně a způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečeti protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.
Konec hlasování.
§ 78. Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří před ukončením jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volební komisí pro voliče určené, nebo přímo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.
Sčítání hlasů.
§ 79. Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a pomocné síly pouze důvěrníci volebních skupin. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Potom vyloučí lístky neplatné a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáváním.
Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků. Zvoleny jsou osoby, které dosáhly nadpoloviční většiny hlasů. Nebyli-li zvoleni všichni delegáti, zástupci a náhradníci, jest provésti ve 14 dnech užší volbu.
Při této užší volbě jsou platný pouze hlasovací lístky odevzdané pro osoby, o nichž volební komise rozhodla, že· mezi nimi koná se užší volba. Za takové označí komise dvakrát tolik osob, nežli jich je třeba povoliti v pořadí počtu hlasů, které byly pro ně v první volbě odevzdány.
Vyhlášení volebního výsledku.
§ 80, Po skončeném skrutiniu komise zjistí výsledek skrutiniia protokolárně za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran, načež starosta pokladny vyhlásí výsledek volby způsobem uvedeným v § 101.
Při tom budiž též uvedeno, do kdy, kde a jak možno námitky proti volbě podati.
Zápis o volbě a výsledku skrutínia budiž předložen úřadu dohlédacímu; lístky hlasovací, legitimace a obálky buďtež volební komisí zapečetěny a uloženy v kanceláři pokladny; předloženy buďtež jedině tehdy, jsou-li proti volbě námitky.
Zjištění výsledku volby, volilo-li se v několika volebních obvodech.
§ 81. Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou volební komise jednotlivých volebních místností pouze úkony v §79. odst. 1. uvedené. Další řízení přísluší komisi ústřední, které jednotlivé komise ihned odevzdají spisy volební zapečetěné.
O OPRAVNÉM ŘÍZENÍ.
Oprava výsledku volby, byla-li zvolena osoba nevolitelná.
§ 82. Dohlédací úřad přezkoumá, zdali: nebyly zvoleny osoby nevolitelné. Stalo-li se tak, prohlásí do měsíce ode dne, kdy protokol o volbě ho došel, s konečnou platností volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní je zvolen. Toto rozhodnutí vyhlásí starosta pokladny způsobem uvedeným v § 101.
Námitky proti volbě.
§ 83. Námitky proti volbě podati může toliko volič zapsaný v seznamu ve lhůtě osmi dnů, počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby. Námitky mají býti podány písemně v kanceláři pokladny. Námitky dlužno nejdéle do 3 dnů předložiti s volebními spisy úřadu dohlédacímu, který o námitkách rozhodne s platností konečnou, dav provésti osobou, která u volby nebyla zúčastněna, potřebné šetření, k němuž musí pozvati stěžovatele i zmocněnce volebních skupin. Osoby tyto mají právo dotazovati se osob vyslýchaných, žádati protokolární zjištění, podávati vyjádření, nahlížeti do spisů a činiti si výpisy z nich.
Rozhodnutí o námitkách.
§ 84. Zjistí-li úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou část jeho a nařídí po případě volbu s určením dne této volby.
Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutínia, opraví úřad výsledek ten a dá jej veřejně vyhlásiti. Rozhodnutí dodá se stěžovatelům a osobám, jejichž volba byla zrušena.
Rozhodnutí jest vydati nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy.
NÁHRADNÍCI.
Nastudování náhradníků.
§ 85. Náhradníci zastupují delegáty, když oni nemohou úřadu svého, byt i jen dočasně, vykonávati nebo uprázdní-li se za volebního období mandát trvale.
Náhradníci nastupují podle pořadí počtu hlasů, jež obdrželi.
Doplnění počtu náhradníků.
§ 86. Nebylo-li za jednu volební skupinu zvoleno tolik náhradníků, kolík činí jedna polovice delegátů této skupiny, nebo klesne-li po volbě počet náhradníků jedné volební skupiny pod uvedenou hranici, 'doplní počet náhradníků delegáti této skupiny tím způsobem, že vykonají za řízení starosty nebo jeho náměstka volbu doplňovací hlasovacími lístky, při které platí za zvolena ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.
O volbě sepíše se protokol.
O dalším řízení platí obdobně ustanovení §§ 80.—84.
b) Povinnosti a jednací řád valné hromady.
§ 87. Valné hromadě jest vyhrazeno:
1. voliti představenstvo;
2. voliti dozorčí výbor;
3. voliti’ členy rozhodčího soudu:
4. usnášeti se o přistoupení ke svazu a o vystoupení z něho;
5. usnášeti se o jednacím řádě (93.);
6. usnášeti se o nabytí a prodeji nemovitostí s výhradou schválení dozorčího úřadu;
7. vydati zásadní ustanovení o tom, jak používati prostředků mimořádného podpůrného fondu;
8. měniti stanovy;
9. usnášeti se o výroční zprávě a o absolutoriu představenstvu;
10. vymáhat i nároky, které vznikly pokladně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování, a voliti zmocněnce pro vymáhání těchto nároků;
11. navrhovati rozpuštění pokladny.
§ 88. Nejpozději koncem června každého roku koná se řádná valná hromada. (Mimořádnou valnou hromadu je svolati dle potřeby, najisto však ve čtyřech nedělích, vyžaduje-li toho jedna pětina osob, oprávněných k účasti, udavši předměty jednání.
Valnou hromadu svolává představenstvo pokladny aspoň 14 dní předem písemným pozváním osob, oprávněných k účasti oznámivší předměty jednání. Návrhy osob, oprávněných k účastí, jest dáti na denní pořádek, jsou-li písemně odevzdány starostovi aspoň týden před valnou hromadou.
Starosta předsedá.
Valná hromada může se usnášeti, je-li přítomna aspoň polovice osob, oprávněných k účasti. Nedostaví-li se tento počet, koná se valná hromada o hodinu později v téže místností a s týmž denním pořádkem, která může se usnášeti bez ohledu na počet přítomných.
Valná hromada usnáší se prostou většinou; k usnesení o změně stanov však — vyjímajíc případy § 53., poslední odstavec — a o rozpuštění pokladny je třeba dvoutřetinové většiny hlasů. Při rovnosti hlasů platí ten názor, pro nějž hlasoval předsedající.
Odepře-li valná hromada představenstvu absolutorium, jest zvoliti nové představenstvo, které prozkoumá hospodářství dřívějšího představenstva, podnikne v případě potřeby proti němu, čeho dle zákona je třeba, a podá o tom zprávu příští valné hromadě.
Účastníci valné hromady, kteří bydlí dále nežli pět kilometrů od shromáždiště, mají nárok na náhradu jízdného ve výměře stanovené valnou hromadou. Zástupci pojištěných mají dále nárok na odškodné, jehož výši určí valná hromada.
c) Představentvо pоkladny.
§ 89. Představenstvo pokladny tvoří 12 členů, zvolených na čtyři roky; zůstávají však v úřadě, dokud nenastoupí jejich nástupci. Vystoupivší členové mohou býti znovu voleni.
8 členů představenstva a 8 náhradníků zvolí ze sebe zástupci pojištěných, 4 členů a 4. náhradníků zástupci zaměstnavatelů ve valné hromadě v odděleném hlasování.
Volí se hlasovacími lístky v oddělené volbě tak, že každý volič zapíše tolik jmen do hlasovacího lístku, kolik členů (náhradníků) má voliti.
Zvoleni jsou ti, kteří dostali nejvíce hlasů. Mezi těmi, kteří dostali stejný počet hlasů, rozhoduje los.
První volby, provedené podle zákona ze dne 15. května 1919 č. 268. sb. z. a n. řídí zástupce dozorčího úřadu za pomoci komise jmenované podle § 65. Další volby řídí tato komise.
Vystoupí-li člen představenstva z představenstva, nastoupí na jeho místo na zbytek úřední doby náhradník v pořadí počtu hlasů, které připadly na náhradníky. Při stejném počtu hlasů rozhoduje los.
Před každou volbou má představenstvo zkoumati, zdali úhrn příspěvků, které zaměstnavatelé mají platiti z vlastních prostředků, je podstatně nižší nežli jedna třetina všech příspěvků. Je-li tomu tak, jest počet členů představenstva, kteří mají býti voleni zástupci pojištěných, pro příští úřední období přiměřeně zvýšiti.
§ 90. Úřad člena představenstva je bezplatný; členové představenstva mají však nárok na náhradu hotových výloh, jež jim při tom vzejdou. Představenstvo ustanoví podrobnější předpisy o náhradě cestovného, stravného a nocležného, jakož do případné náhradě ztráty výdělku zástupcům pojištěných.
§ 91. Představenstvo volí ze sebe starostu a náměstka starostova.
Volí se většinou hlasů na dva roky. K žádosti menšiny představenstva jest zvoliti prvního náměstka starostova z menšiny. Náměstek starostův zastupuje starostu, je-li tento zaneprázdněn nebo nařídil-li to. Je-li zaneprázdněn náměstek starostův, převezme funkci starosty člen představenstva, určený starostou.
Představenstvo má měsíční řádnou schůzi; starosta může však dle potřeby svolati schůze mimořádné. Jest povinen schůzi svolati, návrhu je-li to jedna třetina členů představenstva, udavší předmět jednání. Ke všem schůzím, které se nekonají ve dnech předem určených, jest pozvati členy aspoň 24 hodiny předem.
Každou schůzi představenstva jest předem včas ohlásiti dozorčímu úřadu a udati denní pořádek.
§ 92. Představenstvo může se unášeti, je-li přítomna aspoň polovice jeho členů.
Ve schůzích předsedá starosta, a je-li zaneprázdněn, náměstek jeho.
Představenstvo usnáší se prostou většinou hlasů přítomných členův. Předseda hlasuje; při rovnosti hlasů rozhoduje jeho hlas.
Usnesení jest zapsali v knihu protokolů, při čemž jest uvésti den schůze a jména přítomných, a podepsati protokol předsedou a zapisovatelem.
§ 93. Valná hromada usnese se na jednacím řádě, který podrobněji upraví, jak představenstvo a ostatní správní orgány pokladny mají pokladnu spravovati. Jednací řád a všechny zrněny, dále případné jiné služební instrukce (pro službu lékařskou, pro službu kontrolní a pod.), jest ihned oznámiti dozorčímu úřadu.
V jednacím řádě může býti pamatováno na zřízení zvláštních výborů, jež by vyřizovaly běžné věci — pokud tak nečiní úředníci — a jež by předem projednávaly věci, o nichž představenstvu jest se usnášeli. Představenstvo může také podobné věci v jednotlivých' případech přikázati výborům, aby o nich rozhodly.
§ 94. Představenstvu přísluší všechna správa a zastupování nemocenské pokladny, vyjímajíc věci, které jsou výslovně vyhrazeny valné hromadě. Vedle ostatních věcí, které jsou v těchto stanovách vyhrazeny rozhodnutí představenstva, přísluší představenstvu zejména:
1. prováděli usnesení valné hromady;
2. zařídili kancelářskou službu, dohledati k obstarávání běžných věcí kancelářských;
3. vydati nemocenský řád (§ 31.), vykonávali přiměřeně účinnou kontrola nemocných, a usnášeli se o tom, že členům, kteří poškodili pokladnu přetvařováním se, zvyšují se z trestu příspěvky;
4. zřizovati po případě a zařizovati úřadovny nebo platebny;
5. spravovati jmění, zejména ukládali výnosně peníze po ruce jsoucí; vypůjčovati si peníze;
6. ustanovovati za souhlasu zemského politického úřadu zvýšení příspěvků až do nejvyššího zákonného obnosu v obvodě působnosti rozpuštěné pokladny nemocenské, převyšují-li závazky této pokladny převzaté jmění;
7. přijímati a propouštěti zřízence pokladny a upravovati jejich požitky a nároky zaopatřovací v rámci služebního řádu, jejž jest vydati (§ 60.), ujednávati smlouvy s lékaři, lékárníky, léčebnami a dodavateli;
8. podávali zprávu valné hromadě, předkládali zprávu o činnosti a účetní závěrku a připravovali věci, o nichž má jednati valná hromada;
9. předkládati zprávu o činnosti, účetní závěrku a výsledek přezkoušení jeho dozorčímu úřadu;
10. určovati časopisy pro vyhlášky pokladny.
d) Starosta.
§ 95. Starosta je v čele pokladny. Zastupuje pokladnu u soudu i mimo sond. Představenstvo může zmocnili k zastupování v určitých případech také jednotlivé úředníky. Potřebují-li k tomu zástupci výkazu, stačí osvědčení dozorčího úřadu. Není-li možno svolati představenstvo nebo výbor k usnesení o věci, spadající do jeho oboru působnosti, a vyřízení nemůže býti oddáleno, nařídí starosta, čeho je potřeba, proti dodatečnému schválení příslušného sboru.
e) Vedoucí úředník (účetní).
§ 96. Vedoucí úředník je bezprostřední výkonný orgán představenstva a zřízených výborů. Řídí všechnu službu kancelářskou, a je zodpověděn za bezvadné úřadování.
Vedoucí úředník jest ve služebních věcech odkázán především na starostu. V případech obzvlášť naléhavých a nemůže-li býti včas opatřeno rozhodnutí starosty nebo jeho náměstka, může vedoucí úředník opatřiti čeho nezbytně je třeba k ochraně zájmů pokladny a starostovi to co nejrychleji ohlásiti.
Odporuje-li nařízení starosty nebo jeho náměstka zákonu nebo platnému řádu nemocenskému nebo stanovám, není vedoucí úředník povinen nařízení to provést, je však vázán ohlásiti to nejbližší schůzi představenstva.
Vedoucí úředník je bezprostřední představený všech zřízenců, kteří jsou povinni vyhověti jeho služebním příkazům. Vedoucí úředník přiděluje kanceláři práci a dohlíží k jejímu řádnému vyřízení.
Vedoucí úředník jest oprávněn přijímali všechny došlé spisy, zejména žaloby, usnesení, rozsudky a všechna vyrozumění soudní jménem pokladny.
Je-li vedoucí úředník zaneprázdněn, přecházejí na dobu jeho zaneprázdnění práva a povinnosti jeho na úředníka, jejž představenstvo pověřilo jeho zastupováním. Představenstvo může jednotlivá oprávnění vedoucího úředníka svěřiti jinému úředníku.
f) Dozorčí výbor.
§ 97. Pro kontrolu správy zvolí valná hromada každého druhého roku dozorčí výbor o šesti členech. V odděleném hlasování na valné hromadě volí čtyry členy (Zástupci členů pokladenských, dva členy zástupci zaměstnavatelův.
Zvýší-li se počet zástupců pojištěnců v představenstvu. (§ 89. posl. od.), zvýší se stejně počet zástupců pojištěnců v dozorčím výboru.
Zvolení nemohou býti opět zvoleni na období bezprostředně následující po jejich úředních letech.
Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodářství orgány pokladny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisů, prozkoumávati účetnictví a správu pokladny, zkoumali účetní závěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této zprávy představenstvu absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu.
Členové dozorčího výboru mají ve schůzích představenstva hlas poradný. Nevyhoví-li Představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměli dozorčí úřad.
Dozorčí výbor může jednohlasným usnesením způsobili svolání valné hromady.
XII. Rozhodování sporů.
§ 98. Spory, které vzniknou mezi zaměstnavateli a osobami, jež zaměstnávají, o výpočtu a srážce příspěvkových dílů na osoby ty připadajících, pak spory, které vzniknou mezi zaměstnavateli a okresní pokladnou nemocenskou o povinnosti placeni příspěvků nebo o náhradě, jez má býti placena dle § 32. nem. zák., rozhodovati bude ve všech případech dozorčí úřad.
Jak budou vyřizovány spory ze svazového poměru, ustanoví stanovy svazové.
§ 99. Spory mezi nemocenskou pokladnou a osobami, domáhajícími se dávek pokladničních o tyto dávky, rozhoduje výlučně rozhodčí soud pokladny. Rozhodčí soud rozhoduje také o stížnostech do rozhodnutí představenstva, jímž bylo z trestu uloženo členům platiti vyšší příspěvky, protože poškodili pokladnu přetvařováním se (§ 31.).
4 členy rozhodčího sondu a 4 náhradníky volí ze sebe zástupci pojištěných, 2 členy a 2 náhradníky zástupci zaměstnavatelův, odděleně ve valné hromadě, na jeden rok. Zvolení zůstanou po uplynutí této doby v úřadě, až nastoupí jejich nástupci. Vystupující členové jsou opět volitelní.
Členové a náhradníci rozhodčího sondu nesmějí býti ani v představenstvu, ani v dozorčím výboru.
Rozhodčí sond zvolí ze sebe předsedu a jeho náměstka na celou doba úřední.
Rozhodčí soud jedná a rozhoduje ve shromážděních 6 členů, pokud se týče náhradníků, čítajíc v to předsedu, z nichž musí býti 4 zástupci pojištěných, 2 zástupci zaměstnavatelův. O pořadí, ve kterém mají býti povoláváni náhradníci k jednání, jsou-li členové zaneprázdněni, rozhoduje předseda.
Strany mohou jednotlivé členy rozhodčího soudu odmítnouti. Rozhodci
soudce může býti odmítnut z týchž důvodů, jež opravňují k odmítnutí soudce
(§§ 19. a 20. jur. normy). Místo odmítnutých povolá předseda náhradníka.
§ 100. Má-li osoba, domáhající se nároku, za to, že byla rozhodnutím pokladenského orgánu ve svých nárocích zkrácena, může vyžadovati písemné vyřízení pokladny.
Žaloby k rozhodčímu soudu jest podati ve čtyřech nedělích po doručení vyrozumění u předsedy rozhodčího soudu písemně anebo ústně do protokolu.
Předseda vyšetří, čeho je ve věci třeba. Má-li při tom za to, že je třeba úkonů soudcovských, k nimž rozhodčí soud není oprávněn, požádá příslušný státní soud o úkon ten. Žádost jest podati k okresnímu soudu, v jehož obvodě má býti úkon nebo důkaz proveden.
Žalobce může se dáti zastupovati u rozhodčího soudu jiným členem
pokladny, jenž však nesmí býti ani v představenstvu, ani v dozorčím výboru.
Rozhodčí soud jedná ústně. Rozhoduje většinou hlasů přítomných rozhodčích soudců. Předseda hlasuje. Při rovnosti hlasů rozhoduje jeho hlas.
Stranám jest doručiti vyhotovení nálezu rozhodčího, a to poštou, neobdržely-li je u rozhodčího soudu osobně. Vyhotovení, jakož i prvopis nálezu rozhodčího jest opatřiti udáním dne, kdy nález rozhodčí byl vydán, a podpisy všech rozhodčích soudcův.
Právní prostředky nebo žaloby na nález rozhodčího soudu se nepřipouštějí. K výkonu rozhodčího nálezu neb smíru smluveného před rozhodčím soudem povolán jest příslušný soud dlužníkův. Pokladna dá k disposici potřebné síly kancelářské pro rozhodčí soud a hradí náklady jeho úřadování.
XIII. Ustanovení závěrečná a přechodná.
a) Vyhlášky, vyhotovení spisův.
§ 101. Všechna oznámení, zejména pozvání k volbám a shromážděním,' pokud pozvání nedějí se osobně, dále oznámení o změnách ve výměře příspěvkův a dávek pokladničních, a o jinakých změnách stanov a nemocenského řádu, důležitých pro členy, o seznamech volebních, o volebním výsledku a přezkoumání voleb, o složení představenstva, o zřízení a uzavření úřadoven nebo plateben vyhlásí se způsobem v místě obvyklým. Stejně se vyhlásí každého roku účetní zavěrka.
Všechny spisy a listiny, obsahující závazek pokladny, a všechna vyhotovení, vydaná na usnesení představenstva, podepisuje starosta nebo jeho náměstek a vedoucí úředník. Pro běžnou korespondenci a pro potvrzení ve styku se členy a zaměstnavateli stačí podpis úředníka k tomu určeného.
b) Rozpuštění pоkladny.
§ 102. Rozpustí-li se pokladna, zastupuje poslední představenstvo zájmy pokladničních členů při dojednávání záležitostí rozpuštěné pokladny, nařízeném v čl. I. § 40. a) zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457. ř. z.
c) Státní dozor.
§ 103. Pokladna je podrobena státnímu dozoru dle ustanovení §§ 19. a 20 nem. zákona.
d) Rodinné pojištění.
§ 104. Představenstvo určí den, kdy vstoupí v platnost ustanovení v rodinném pojištění. Týmž dnem zvýší se příspěvky pojistné o 0,9%.
e) Kdy stanovy nabývají platnosti.
§ 105. Tyto stanovy nabývají platnosti dnem úředního schválení.

Citace:

Vzorné stanovy, vydané podle výnosu ministerstva sociální péče republiky československé z 13. října 1919 č. 25560. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 5, s. 122-149.