NPD documents search: Sociální revue, 1 (1919) - Zákon ze dne 15. dubna 1919, čís. 211, o stavebních úlevách,

Zákon ze dne 15. dubna 1919, čís. 211, o stavebních úlevách, kterým se doplňují, případně mění ustanovení některých paragrafů nynějšího stavebního řádu pro hlavní město Prahu a okolí, daného zákonem ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z.

(Vyhlášen v částce XLII. sb. z. a n. dme 23. dubna 1919.)
Na základě usnesení Národního shromáždění nařizuje se:
Článek I.
Za platnosti ustanovení §§ 98 a 99 stavebního řádu, daného zákonem ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z., povolují se po čas trvání nynější bytové nouze pro stavby obytných domů, prováděné obcemi neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, z. ř. č. 242, následující v II. článku tohoto zákona uvedené doplňky a změny jednotlivých paragrafů shora jmenovaného stavebního řádu.
Tytéž změny a doplňky povolují se také pro stavby obytných domů prováděné jinými fysickými neb právními osobami, ale jen tenkráte, vyhradí-li právoplatným reversem, předloženým stavebnímu úřadu sou časně se žádostí za stavební povolení, ministerstvu sociální péče právu, stanovili nájemně v dotyčných domech.
Obytné domy označené v obou předcházejících článcích pokládají se ve smyslu tohoto zákona za obecně prospěšné.
Sociální revue. 5 Článek II.
Následující paragrafy stavebního řádu ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z., doplňují a případně mění sе takto:
§ 73.
V obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad dovoliti výjimečně mimo přízemek pět pater, je-li světlá výška obytných místností 2,60 m a nejsou-li podzemní místnosti určeny pro obývání; obydlené podkroví, jakož i polopatro jest počítali za celé patro.
Při budovách, pro něž bylo povoleno pět pater, dělení přízemku se nepřipouští.
V obytných domech obecně prospěšných lze snížiti světlou výšku obytných a pracovních místností v patrech, jsou-fli stropy rovné, až na 2,60 m, světlou výšku obytných místností v podkroví až na 2,50 m, a to nejméně pro polovinu podlahy.
§ 74.
Při obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad ohledně výše nahodilého zatížení pro statický výpočet stropů připustiti úlevy od nyní obvyklých předpisů, uzná-li je z ohledů bezpečnostních za přípustné; pro nahodilé zatížení nad stropem posledního patra možno připustiti 150 kg na 1 m², i když nad tímto stropem jest navrženo obytné podkroví.
§ 75.
V obytných domech Obecně prospěšných možno stropnic stropů nejvyššího patra použíti jako vazných trámů krovu; styky ostatních částí krovu se stropnicemi tvořícími jeho vazné trámy nutno však vhodným způsobem tak upraviti, aby při požáru bylo zabráněno rychlému přenesení ohně.
§ 83.
Pro malé byty v obytných domech obecně prospěšných lze připustiti tam, kde voda ku splachování jest zavedena, zřízení klosetu v koupelně místo samostatného záchodu, je-li koupelna z předsíně přístupna a odpovídá-li předpisům § 83. o osvětlení a větrání záchodů.
§ 98.
V území stavebním úřadem takto stanoveném lze povoliti, jde-li o část obce s rodinnými domy přízemními ,s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domů menší šířky ulic, než stanoveny jsou v § 2. platného stavebního řádu, pod 10 m však jen tehdy, zřídí-li se před ргйоеПщ domů zahrady nejméně 5 m hluboké, a má-li dotyčná ulice po obou stranách chodníky nejméně 1.50 m široké a jízdní dráhu nejméně 4 m širokou.
V částech obce těchto úlev požívajících budiž zřízení zahrádek před průčelím domů pravidlem; jedině v postranních ulicích, lede se v budoucnosti nedá očekávati větší frekvence, možno výjimečně upustiti od zahrádek před průčelím domů; pak jest ale stanoviti šířku těchto ulic nejméně 10 m.
Šířka pouhých přístupů do vnitř bloků s domy v zahrádkách může
býti menší než 10 m i když nejsou splněny předem uvedené podmínky.
Jízdní dráhy ulic mohou se zříditi také jen makadamované, chodníky pak škvárové neb pískované s kamennými neb betonovými obrubami.
V ulicích postranních jest přípustno zříditi chodník také jen po jedné straně; jeho šířka budiž pak nejméně 2 m.
Kromě jednotlivých domů volně stojících jsou přípustný též skupiny řadových domů s uličním průčelím největší délky 50 m.
Řešení vzhledu těchto skupin budiž však po stránce architektonické jednotné a před započetím stavby jedné budovy této skupiny musí býti zajištěna stavba všech ostatních budov těže skupiny tok, aby celá skupina byla během dvou roků vystavěna.
V částech obce těchto úlev požívajících hrazení pozemků z plného zdiva není přípustné.
Ploty na straně ulice stačí provésti do výše jen 1 m; pro skupiny domů musí býti ploty řešeny souladně.
§ 100.
Pro obytné domy obecně prospěšné platí ustanovení této V. části stavebního řádu i tehdá, jsou-li vyšší dvou pater.
§ 101.
U obytných domů obecně prospěšných mohou se prováděti zevnější a střední zdi, pokud jde o domy přízemní s podkrovím, jakož i o nejvyšší dvě patra domů vyšších v síle 30 cm, jsou-li stavěny z pálených cihel a není-li světlá výška pater větší 2,60 m a nepřesahujе-li hloubka traktu ve světlosti 5,50 m; sesílení těchto zdí v nižších patrech jest provésti tak, jak toho statický výpočet vyžaduje.
Při probíhajících stropních konstrukcích, uložených na hlavních zdech, mohou býti cihelné střední zdi přízemních domů s podkrovím provedeny v síle jen 16 cm, s komínovými tělesy přiměřeně upravenými, nepřesahuje-li světlá výška místností 2,6 m a světlá hloubka traktu 5,5 m.
Příčky, dělící místnosti téhož bytu, stačí provésti při volbě cihel 8 cm, při volbě jiných hmot a zvláštních konstrukcí 5 cm silné. Cihelné klenby až do rozpnutí 1,20 m lze prováděti v síle čtvrt cihly.
Veškeré úlevy, týkající se tlouštky zevnějších zdí, lze poskytnout! jen tehdy, budou-li tyto zdi opatřeny vhodnou omítkou proti promočení deštěm a bude-li postaráno o dostatečné vytápění obytných místností k těmto zdem přiléhajících cirkulačními kamny. Zdi a stropy lze prováděti také dle různých nových způsobů z jiných stavebních hmot než z cihel, z lomového kamene a ze dřeva, pakli tyto zdi a stropy dostatečně isolují, jsou-li bytelné, z ohledů zdravotních nezávadné a bude-li jejich únosnost stavebníkem prokázána na základě statických výpočtů a případných zkoušek.
Požární zdi domů přízemních s podkrovím stačí provésti jen k nespalné krytině; uzavírající tyto zdi podkrovní místnosti podřízené, neobydlené, možno je provésti na stranách Sousedních domů v síle jen 8 cm, je-li postaráno o jejich vyztužení sesilujícími pilířky.
Volně stojící obytné domy přízemní s podkrovím mohou býti stavěny také ze dřeva na zděné podezdívce; jsou-li jejich stěny zřízeny jako trámové kostry oboustranně prkny pobité, musí býti tyto stěny uvnitř budovy opatřeny hladkou rákosovou omítkou; stěny roubené omítati netřeba.
§ 102.
V obytných domech pouze pro jednu rodinu určených, přízemních s podkrovím, v němž se nalézají nejvýše tři obytné místnosti, lze zřizovati schody zcela dřevěné v šířce nejméně 90 cm bez omítky spodem i tehdá, není-li v budově druhého ohnivzdorného schodiště; tyto. dřevěné schody musí však vycházeti z předsíně, neb z některé obytné místnosti. Profil stupňů lze připustiti až do 20/25 cm.
§ 103.
Pro volně stojící domy rodinné přízemní s podkrovím, jakož i pro skupiny těchto domů připouští se kryt šindelový, neb doškový, je-li proti ohni impregnovaný. Krytiny barevnými cementovými taškami lze použíti jen nevzorkované.
5* § 104.
Výška podkrovních místností domů obecně prospěšných stanovena jest v doplňku § 73.
Jde-li o domy s jedním podkrovním bytem, možno ku zřízení téhož použiti dřevěných stěn, opatřených po obou přístupných stranách omítkou; stropy nemusí býti v něm omítnuty.
§ 105.
U obytných budov, volně stojících, ustanovuje se vzdálenost jádra zdiva středu postranního průčelí od sousední hranice dvěma třetinami výšky domu, měřené ve středili postranního průčelí od terainu k náběhu střechy; je-li však v postranním průčelí k sousedu štít, měří se výška od terainu k srovnané výšce tohoto štítu. Tato vzdálenost od sousedních hranic nemusí býti však větší než polovina v § 2 platného stavebního řádu ustanovené šířky krátkých ulic postranních a příčných. V takto stanoveném isolačním prostoru může stavební úřad povoliti malé výstupky, předložené zevnější schody, rampy a přízemní terasy. Obdobná ustanovení platí o krajních domech při skupinovém zastavení. Na stranách k sousedu buďtež střechy těchto skupin opatřeny dle možnosti valbami buď úplnými aneb částečnými.
§ 108.
Žumpy dle § 81 stavebního řádu zřízené lze připustí ti, kde němí veřejné kanalisace a je-li o jich pravidelné vyprazdňování a čištění řádné postaráno.
Vnější líc zdiva těchto žump musí býti vzdálen nejméně 50 cm od zdiva domů, k nimž přináležejí a nejméně 2,0 m od sousedních hranic. Prostor mezi zdivem žumpy a domu budiž vyplněn upěchovaným jílem.
§ 126.
Lhůty pro podání stížností u všech instancí snižují se, pokud jde o domy obecně prospěšné, na 8 dní; stížnosti ty musí býti vyřízeny co nejrychleji, nejpozději v nepřekročitelné čtyřnedělní lhůtě.
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Článek IV.
Nařízením ministra veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče bude stanoveno, kdy tento zákon pozbývá platnosti.
Článek V.
Ministru veřejných prací se ukládá, aby tento zákon provedl.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r., v zastoupení min. předsedy.
Staněk v. r.

Citace:

Zákon ze dne 15. dubna 1919, čís. 211, o stavebních úlevách,. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, s. 71-74.