Československý obecný zákoník občanský a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Zpracoval a uspořádal universitní docent JUDr. František Rouček, referent v ministerstvu pro sjednocení zákonů a organisace správy pro obor občanského práva. Praha 1926. Nákladem »Českosl. kompasu« tiskařské a vydavatelské akc. spol.
Ediční činnost »Čs. kompasu« vyvrcholila ve dvojdílném svazku XVI. o 1759 stranách, obsahujícím právnické veledílo z r. 1811, obecný zákon občanský, platící též v historických zemích naší čs. republiky, a dále občanské právo, platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Komentářů onoho zákona vyšlo u nás i v popřevratové době více. Možno jen poukázati na 3. vydání jeho, pořízené JUDrem Frant. Joklíkem z r. 1922 (Nakladatelství Hejda a Tuček v Praze), a na Svazek třetí čs. zákonů, vydávaných spolkem čs. právníků Všehrd, který byl upraven péčí dra Karla Nováka, dra Ant. Švehly, dra Jaromíra Basche a dra Jiřího Edelsteina (Praha 1926), a který došel příznivého posouzení doc. drem Čádou ve vzdělávací příloze Národních listů v č. 66 dne 7. března 1926. Německé vydání pořídil profesor na zdejší něm. universitě dr. Egon Weiss (Prager Archiv 1925), o němž se stala zmínka v Právníku z r. 1925, na str. 260 a násl.
V příručkách rak. zákonů a nařízení vydala vid. státní tiskárna v r. 1925 nové vydání rak. zákona obč., pořízené drem L. Altmannem, drem S. Jacobem a drem M. Weissem, kteréž jest s ohledem na četné komentáře v textu obč. zákona a zvláštní přehled rozhodnutí nejv. soudu vídeňského před- i popřevratového k jednotlivým paragrafům upotřebitelným i pro naše poměry, jak v tomto časopise na str. 134 z r. 1925 bylo blíže vysvětleno.
Vydání »Čs. kompasu« pořídil docent university Komenského v Bratislavě dr. František Rouček. Jmenovaný autor není čtenářům Právníka neznám. Časopis náš uveřejnil od něho více pojednání, z nichž možno pouze uvésti: Problém z účinků správy (sešit č. 2 z r. 1923), Otcovství a manželský nebo nemanželský původ dítěte (seš. ,č. 8. a 9. z r. 1925) a j. v.1
Občanský zákon slavil r. 1911 jubileum svého stoletého působení. Slavnosti takové slaví jenom stáří a tomuto nezůstanou ušetřeny podle přirozeného běhu věci nevítané jej provázející zjevy. Sto let jest vysoké stáří pro každý i ten nejlepší zákon. Protož, ať v době blízké neb vzdálené, dojista dostaví se jedenkráte čas, v. kterém se i na našem obč. zákoníku splní neodvratný los všeho díla lidského. Doba ta nedá se dnes ani přibližně určiti, třeba se již na nové kodifikaci pilně pracovalo.
Jest proto ještě vítati každé komentované vydání obč. zákoníka v řeči české, poněvadž potřeba jeho jest žádoucí ba naléhavá. Než vydání toto přijato bude s tím větším potěšením, poněvadž přináší v úzké souvislosti s právem obč. v historických zemích platným též stejné právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Vyvolala to nutkavá potřeba doby. Stalo se tak ležatým tiskem ku každému §u o. z. o. Vybráno bylo vše, co lze bezpečně doložiti rozhodnutími býv. uh. král. kurie, nebo literaturou všeobecně uznanou a soudy praktikovanou. Výslovně je podotčeno, kde prakse není ustálena. Každé tvrzení je doprovázeno příslušnou argumentací. Přihlíženo bylo k motivům uh. osnovy obč. zákona, v nichž často bývá konstatováno platné právo zvykové.«2
Za to budou naši soudcové buď na Slovensku a v Pod. Rusi exponovaní neb tam trvale umístěni neskonale vděčni, poněvadž, neznajíce ponejvíce uh. práva zvykového, přidržovali se, pokud známo, zpravidla ustanovení jim známého rak. ob. z. občanského.
Část, týkající se práva slovenského, zejména z maďarských pramenů, z větší části sestavil a ke konečnému zpracování dodal min. r. JUDr. Julius Karmán, přednosta civ. oddělení v ministerstvu pro sjednocení zákonův a organisace správy.
Dílo samo jest tak objemné, že nelze úplný obsah zde oznámiti. Nutno se spokojiti s uvedením, že vedle uvozovacích zákonů (na str. 1—12) a obecného zákona občanského (na str. 13—1166) obsahuje ještě LXVII dodatků, pak další dodatky pod A.—F. (na str. 1202—1607), z nichž jako nejdůležitější se pouze jmenují:
I. dodatek: Zákon z 9. srpna 1908, č. 162 ř. z. o ručení silostrojů (automobilů).
II. dodatek: Zákon z 5. března 1869, č. 27 ř. z. o ručení železničních podniků za tělesná poškozeni nebo usmrceni lidí, způsobená událostmi na železnicích.
IV. dodatek: Zákon ze 7. července 1896, č. 140 ř. z. o propůjčování cest nezbytných.
IX. dodatek: Konkursní řád (oddíl II., §§ 27—42).
X. dodatek: Odpůrčí řád (§§ 1—7, 15, 16).
XV. dodatek: Zákon z 26. dubna 1912, č. 86 ř. z. o právu stavby.
XVIII. dodatek: Zákon z 16, ledna 1910, č. 20 ř. z. o obchodních pomocnících.
XXV. dodatek: Zákon z 13. ledna 1914, č. 9 ř. z. o služební smlouvě osob ustanovených v hospodářských a lesnických podnicích ke službám vyššího druhu.
XXVII. dodatek: Zákon ze dne 27. dubna 1896, č. 70 ř. z. o obchodech splátkových. XXXIV. dodatek: Zákon ze dne 27. ledna 1921 č. 354 Sb. z. a n.. o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy.
XXXVI. dodatek: Zákon ze dne 30. června 1921, č. 252 Sb. z. a n., jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého.
L. dodatek: Zákon z 11. května 1923, č. 106 Sb. z. a n. o nakladatelské smlouvě.
LXII. dodatek: Zákon z 26. března 1925, č. 48 Sb. z. a n. o ochraně nájemníka.
Nelze zamlčeti, že mnohé věci v těchto dodatcích uvedené byly již v XVII. a XIX. Svazku komentovaných zákonů čs. republiky »Čs. kompasem« vydaném otištěny, takže vlastně opětné jich uveřejněni pro odběratele této sbírky dobře mohlo odpadnouti.
Obecný zákon obč. opatřen jest u každého § poznámkami autora, kde se poukazuje k různým zpřízněným zák. ustanovením, dále příslušnou literaturou československou,3 vytknutím, pokud platí tu právo uherské, a konečně výběrem z rozhodnutí nejen nejvyšších s. stolic, nýbrž i v. soudů zemských a soudů živnostenských. Zásluhou autora je, že při uvedení judikatury použito bylo všech i nejstarších ročníků českých právnických časopisů, hlavně ovšem časopisu našeho. Tím stává se dílo toto nejobsažnějším a nejdůkladnějším komentářem ob. z. obč. v českém jazyku vydaným.
Podle Úvodu na str. XI. bude autor vděčen za všechny návrhy a podněty, jimiž by byla práce zdokonalena. Touto výzvou povzbuzen přičiňuje podepsaný některé
doplňky:
K § 33: 1. Jsou-li Černohorci oprávněni nabývati u nás nemovitostí, o tom jsem pojednal v tomto časopise na str. 98 r. 1925. , .
2. Podle § 124 albánské ústavy mohou cizinci nabývati nemovitého majetku pouze pro vybudování továren, regulací a stavebního ruchu s vyloučením pozemků zemědělských. Následkem reciprocity platí stejná obmezení pro Albánce i v čs. republice. Viz Věstník min. sprav. ve Sdělení č. 64/25.4
K § 17 manž. zákona na str. 125: Zde uvádí se nález nejv. soudu, podle něhož může manžel žádati za rozluku i pak, když z jeho viny bylo uznáno na rozluku.
Opačné rozhodnutí stalo se dne 21. ledna 1926, č. j. R 1 29/26-1 a je uveřejněno v úř. Sbírce min. sprav. pod č. 488. Má značnou důležitost a proto se zde uvádí.
K §§ 122 ob. z. obč. Soudní rozhodnutí o rozluce manželství uzavřených v cizině jest předkládati ministerstvu sprav, (viz Sdělení č. 87/23 Věstníku). O vyznačování rozluk a rozvodů v matrikách v cizině platí zásady a pravidla: v Americe (viz Sd. č. 154/23 V.), v Italii (viz Sd. č. 138/23 V.), v Polsku (viz Sd. č. 31/25 V.), ve Španělích /(viz Sd. č. 72/25 V.), ve Švýcařích (viz Sd. č. 98/25). V Německu se rozluky u nás povolené vyznačují jen tenkráte, jde-li o naše čs. příslušníky, nikoliv, jde-li o tamější stát. občany.
K §§ 160 a 162 ob. z. obč.: 1. O legitimaci nem. dětí dodatečným sňatkem rodičů, je-li otec čs. příslušník, v Německu jedná Sd. č. 97/25 V.
Legitimace v Něm. říši platí jen potud, pokud bylo dáno podle něm. zákonů potřebné svolení dítěte nebo osoby třetí, jež jest k dítěti v poměru rodinně právním.
2. O legitimaci dětí židovských rodičů oddaných rituelně na Slovensku před působností zákona č. 320/19 Sb. viz Sd. č. 22/25 V.
K §§ 21 a 275 ob. z. obč.: Předpisy o nabývání zletilosti v cizině uvedeny jsou ve Sd. č. 6/25 V.
K § 567 ob. z. obč.: Podle § 4 řádu o zbavení svéprávnosti mohou osoby zbavené částečně svéprávnosti pro duševní chorobu a slabomyslnost pořizovati jen ústně před soudem (§ 569 ob. z. obč.).
Ustanovení § 567 tedy o nich neplatí. (Viz také Hartmannovo Nesporné řízení na str. 464).
K § 600 ob. z. obč.: Nový služební řád čs. vojska, jenž nabyl platnosti dne 1. října 1922, nepřevzal ustanovení o privilegovaných testamentech vojenských osob, na něž odkazuje § 600 ob. z. obč. Dokud nebude celá otázka upravena v připravovaném obč. zákoníku, nelze od platnosti onoho řádu ustanovení cit. § 600 používati, tedy od tohoto dne vojenské osoby při zřizováni testamentů nemají žádných jiných výhod, nežli které poskytuje občanské právo. Viz Sd. pod č. 128/22 V. K §§ 1203 a násl. ob. z. obč. o náhradě škody. Předpisy ob. z. obč. o náhradě škody doznaly pro určité obory podstatných změn, tak: 1. pro zabraný majetek pozemkový zákony ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. a ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. a
2. v oboru letectví §§y 29—40 zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n. o letectví.
Jmenovitě zákon o letectví jest v našem spisu sice citován u § 297 ob. z. obč., zvláštní předpisy o náhradě škody nedošly však uveřejnění.
Vydaný spis v úpravě typograficky i zevně úhledné obsahuje důkladnou a všestrannou orientaci obsáhlé látky a stane se proto nepostradatelnou příručkou v knihovnách soudů a jiných státních a samosprávných úřadů, v kancelářích advokátních a notářských, ano i v knihovně každé rodiny, které záleží na znalosti našeho nejdůležitějšího zákona. Časový přehled a věcný seznam, co nejobsažněji zpracovaný, usnadňují používání vydaného díla. Na konci prvého dílu jest připojena přehledná tabulka dílčích novel, uvádějících jednak, kde ten který § je citován a kde uveden zněním, jednak, zda a kterým §em byl ten který § obč. zákona dotčen.
Cena díla dvojsvazkového v plátěné vazbě obnáší 140 Kč a je s ohledem na jeho objemnost úplně přiměřená.
Nepochybujeme o nejhojnějším rozšíření jeho, zvláště na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde bude novinka ta se zájmem přijata a dojista vřele uvítána.
Sen. president K. Flieder.

Od téhož spisovatele jsou mimo jiné ještě další rozpravy a články: Obřadnost manželské smlouvy a platnost manželství (č. 3—4 Sborníku věd právních a státních, ročník XXIV.), pak v časopise Právny Obzor: Společná ustanovení o služebnostech v osnově čs. obč. zákona (sešit č. 7/1924), Prohlášení za mrtva a nový sňatek poz. manžela (seš. č. 8/1924), Služební smlouva obch. pomocníků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (seš. č. 1—3/1925) a j. v.
Vyňato z Úvodu na str. VII. a VIII., načež následuje uvedeni velké řady literatury jak slovenské, tak maďarské, které bylo použito.
Obsahem vynikající literatura rak. německá k ob. z. občanskému citována není.
Věstník ten obsahuje často cenná sdělení i pro materielní právo, takže jich použití se doporučuje. O platnosti církevních sňatků uzavřených po 20. 12. 1917 v SSSR. jedná Sd. č. 99/25 V.

Citace:

FLIEDER, Karel. Československý obecný zákoník občanský a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 7, s. 251-256.