Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 2 (1921). Praha: Ministerstvo sociální péče, 444 s.
Authors:

Zákony, nařízení, výnosy.
Odbor II.
Péče o válečné invalidy.


Nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. října 1920, č. 602, o prodloužení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců na rok 1921.
Na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a nař., nařizuje se toto:
§ 1. Přirážku ve výši 50% k základním důchodům, vyměřeným podle zákona o požitcích' válečných poškozenců ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. а n., jest v případech naznačených v § 42 uvedeného zákona vypláceti prozatím i v roce 1921.
Od 1. dubna 1921 přísluší však tato přirážka k důchodu invalidnímu jen v případech, kde výdělečná schopnost jest o nejméně 35% snížena.
§ 2. Ministr sociální péče se zmocňuje, aby tuto přirážku průběhem roku 1921 snížil neb zastavil, změní-li se poměry drahotní.
§ 3. Nařízení toto, jehož provedením se pověřuje ministr sociální péče v dohodě s ministry financí a vnitra, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(Sb. z. a n., z 9. listopadu 1920, část CXXVII.)
Výnos ministerstva sociální péče z 24. listopadu 1920, č. j. 14376/B. 20, o příslušnosti zemských úřadů pro péči o vál. poškozence v případě změny bydliště.
Výnosy ministerstva sociální péče ze dne 1. dubna 1920, č. 3224/B ze dne 17. září 1920, č. j. 10803/B o příslušnosti zemských úřadů pro péči o válečné poškozence doplňují se takto:
I. Českoslovenští vál. poškozenci bydlící v tuzemsku.
Pro příslušnost zemského úřadu a to jak po stránce péče zákonné, tak charitativní je směrodatným bydliště válečného poškozence a to:
a) u válečných invalidů jejich bydliště v době sociálně-lékařské prohlídky;
b) u ostatních válečných poškozenců jejich bydliště v době přihlášky o důchod. Příslušnost, jednou vzniklá, zůstává nezměněna, i když válečný poškozenec změní později bydliště v tuzemsku; přestěhuje-li se však trvale do ciziny, což lze snadno zjistiti, poněvadž musí před odchodem do ciziny žádati o povolení k přesídlení do ciziny (§ 31, tit. zákona o požitcích vál. poškozenců) stává se ve smyslu zdejšího výnosu ze dne 23. června 1920, č. j. 6485/B příslušným zemský úřad v Praze, jemuž je předati všechny spisy. Zemský úřad v Praze zařídí pak případnou další výplatu důchodu do ciziny.
V případě, že bylo u některého vál. poškozence započato s péčí charitativní dříve než byla určena příslušnost okolnostmi svrchu uvedenými (sociálně-lékařskou prohlídkou neb přihláškou o důchod), je předati všechny spisy této charitativní činnosti se týkající zemskému úřadu příslušnému dle hořejších směrnic.
V pochybných případech (nelze-li stanoviti bydliště na př. u osob bez, trvalého zaměstnání v určitém místě) budiž příslušným ten zemský úřad, který vydal výměr o důchodu (případně zemský úřad, v jehož územním obvodu vykonána sociálně-lékařská prohlídka neb u kterého podána přihláška o důchod).
II. Českoslovenští vál. poškozenci bydlící v cizině.
Pro veškerou péči je příslušným zemský úřad v Praze dle zdejšího výnosu ze dne 23. června 1920, č. j. 6485/B, jenž zůstane příslušným, i když válečný poškozenec změní bydliště v cizině neb přestěhuje-li se do tuzemska.
Hořejší směrnice vycházejí z hlediska, že je v zájmu účelného provádění péče o válečné poškozence, aby byla veškerá péče soustředěna pokud možno u jednoho zemského úřadu, i když válečný poškozenec později změní bydliště tak, aby všechny spisy jak pro péči zákonnou, tak charitativní byly v rukách jednoho zemského úřadu, aby se předešlo obtížnému předávání spisů při každé změně bydliště vál. poškozence,
Každý zemský úřad je vždycky oprávněn dožádati se přímo pomoci kterékoliv okresní úřadovny pro péči o válečné poškozence, podřízené jinému zemskému úřadu.
Citace:
Zákony, nařízení, výnosy. Odbor II. Péče o válečné invalidy. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1921, svazek/ročník 2, s. 48-49.