Nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. března 1921, č. 114., jímž se provádí zákon ze dne 25. února 1920, čís 143 Sb. z. а п., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jich podílu na čistém zisku.
Na základě § 14 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n., se nařizuje:
§ 1. Hornické podniky, pro něž jest zříditi podnikové rady dle § 1. zákona, ustanoví ministerstvo veřejných prací dle návrhu báňských hejtmanství a uveřejní je v úředním listě.
U každého podniku uvede se jeho právní forma (majetek jednotlivce, společnosti dle obč. zák., společnosti s r. o., akciové, komanditní na akcie a j., těžařstva, obce, země, státu, jiné právnické osoby) a jeho zákonné zastupitelstvo; mimo to uvedou se jednotlivé závody podniku, na nichž jsou zřízeny závodní rady, dle jejich stanoviště, příslušného revírního báňského úřadu a příslušné revírní rady.
Návrh na ustanovení dalších podnikových rad podá revírní báňský úřad (příslušný pro revírní radu) z úřední povinnosti nebo ku podnětu revírní rady, vyslechnuv v každém případě revírní radu, báňskému hejtmanství, které podá konečnou zprávu ministerstvu veřejných prací.
Seznamy hornických podniků, pro něž se zřídí podnikové rady, dodají jednotlivým revírním radám jejich dozorčí revírní báňské úřady. Seznamy tyto obsahují mimo data uvedená v odstavci 2., ještě označení vyhrazených nerostů, které dobývají, obec a politický okres místa závodu, jakož i průměrný počet stále zaměstnaných dělníků a zřízencův.
§ 2. Podniková rada zřídí se při každém hornickém podniku na vyhrazené nerosty (§ 3. ob. hor. zák.), pokud trvá již aspoň půl roku a zaměstnává trvale více než 100 osob.
Právnická forma nemá vlivu na zřízení podnikové rady; podnikovou radu jest zříditi u veškerých hornických podniků dle odst.z 1., nechť náleží fysickým nebo právnickým osobám, jednotlivcům neb společnostem, soukromníkům, korporacím, obcím, zemím, státu.
§ 3. Podniková rada vykonává svá práva takto:
1. Vyslechne zprávu o obchodním provozu za každé minulé čtvrtletí a podá dle svého rozhodnutí k ní své připomínky.
Zpráva podnikatelova obsahujž zejména údaje o množství a druhu výroby, množství prodaných hornických výrobků a o jejich zásobách, o počtu a pohybu osazenstva, o vykonaných a zameškaných směnách a výdělcích jednotlivých druhů (kategorií) dělnictva, jakož i provozních výlohách dle mezd a hmot a jiných složek, o příspěvcích na pojištění dělníků a zřízenců а k jiným dobročinným zařízením pro zaměstnance.
Zpráva nechť vylíčí, jaký byl chod obchodů, a uvede zamýšlené rozšíření, zmenšení neb zastavení provozu závodu neb jednotlivých jeho částí. Důvody těchto opatření oznámí se podnikové radě — žádá-li se o to jen ústně.
Čtvrtletní zprávy o obchodním provozu musí podati podnikatel nejdéle do 2 měsíců po uplynutí obchodního čtvrtletí.
2. Výroční zpráva za předešlý obchodní rok, účet rozvážný, účet zisku a ztráty podají se podnikové radě zpravidla při první její schůzi v novém obchodním roce. Tyto zprávy buďtež předloženy co nejdříve, nejpozději však do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.
Podniky povinné veřejně účtovati a těžařstva podají tyto zprávy první schůzi podnikové rady, svolané po jejich valném shromáždění.
Čistý zisk za prošlý obchodní rok oznámí se v této schůzi a sdělí se, kolik z něho se přikáže pro účely závodní a kolik majitelům závodů. Návrh, dle kterého se má rozděliti čistý výtěžek majitelům podniku a dle toho stanovití obnos podílu na zisku příslušejícího zaměstnancům, budiž oznámen podnikové radě nejpozději 14 dní před tím, než má o něm rozhodovati povolaný činitel (valné shromáždění, shromáždění těžařů a j.). Podniková rada má právo podati k tomuto návrhu svoje připomínky, které musí býti sděleny povolanému činiteli (valnému shromáždění těžařů a j.) ještě před usnesením se o tomto předmětu.
3. Podniková rada ustanoví dle přiložené bilance číselně podíl zaměstnanců na čistém výtěžku, jenž se má rozděliti majitelům podniku, deseti procenty (jednou desetinou) tohoto obnosu, při čemž má právo zaokrouhliti tento obnos na jednotku běžné měny.
Podniková rada ustanoví pak, jaké částky číselně určené mají býti přikázány revírním radám jednotlivých hornických okrsků, v nichž leží závody podniku.
Zástupci zaměstnanců v podnikové radě buďtež pozváni k účasti s poradním hlasem:
a) při akciových společnostech ke schůzím představenstva (správní rady),
b) při komanditních společnostech na akcie ke schůzím dozorčí rady,
c) při společnostech s ručením obmezeným ke schůzím dozorčí rady,
d) při těžařstvech ke schůzím těžařských ředitelstev, pokud dle stanov jest zřízeno několikačlenné ředitelstvo (ředitelská rada), a při jiných podnicích, při nichž jest zřízena správní neb dozorčí rada, do schůzí těchto orgánů,
jedná-li se v těchto schůzích o věcech důlních, t. j. o záležitostech technického provozu hor, o úpravě pracovních a služebních poměrů zaměstnanců.
O stížnosti do nezachování tohoto ustanovení rozhoduje báňské hejtmanství okrsku, v němž má podnik své sídlo, o odvolání z tohoto rozhodnutí rozhoduje konečně ministerstvo veřejných prací, které se dohodne s ministerstvy obchodu a sociální péče.
Stížnost jest podati u báňského hejtmanství do 30 dnů od dodání rozhodnutí podniku, odvolání z rozhodnutí báňského hejtmanství pak do 30 dnů ode dne dodání jeho.
Stížnost taková musí býti podepsána nejméně dvěma volenými členy podnikové rady. Odvolání z rozhodnutí báňského hejtmanství může býti podáno na základě usnesení podnikové rady, anebo hlasují-li pro ně aspoň dva volení členové její.
§ 4. Podnikatel jmenuje čtyři členy podnikové rady a může sám náležeti podnikové radě jako jmenovaný člen. Osoby tyto musí býti aspoň 30 let staré a nesmí býti vyloučeny z volebního práva do obcí. Jmenování toto oznámí se báňskému hejtmanství, jemuž jest podati důkaz o způsobilosti jmenovaných ku členství v podnikové radě.
§ 5. Jakmile volby do podnikové rady byly provedeny a zvolení, jichž volitelnost dle § 6 zákona byla prokázána, prohlásili, že volbu přijímají, svolá podnikatel podnikovou radu, aby se ustavila.
Ve schůzi této předem se oznámí jména členu podnikové rady, jmenovaných podnikatelem a jejich zástupci.
§ 6. Ve schůzi ustavující zvolí se předem plným sborem předseda za vedení nejstaršího člena podnikové rady hlasovacími lístky jednoduchou většinou. Pak volí zástupci zaměstnanců sami stejným způsobem místopředsedu. Zvolený předseda určí zapisovatele.
§ 7. Schůze podnikové rady konají se zpravidla jednou za čtvrt roku v sídle podniku nebo na místě určeném předsedou.
Schůze svolávají se pozvánkami podepsanými předsedou a obsahujícími denní pořádek. Budiž prokázáno, že se pozvání stalo aspoň 8 dní před schůzí.
Schůze pro stanovení podílu zaměstnanců na čistém zisku podniku svolá se dle potřeby zvláště.
§ 8. Místnosti pro schůze podnikové rady opatří podnikatel.
§ 9. Účastenství na schůzích podnikové rady jest povinné.
Kdo nemůže se dostaviti do schůze, má to oznámiti včas předsedovi, aby na jeho místo mohl býti povolán náhradník.
§ 10. Při zahájení každé schůze zjistí předsedající dle dokladů, že se pozvání všem členům, po případě náhradníkům řádně dostalo; doklady tyto se pak připojí k zápisu.
Schůze podnikové rady jest schopna usnášeti se, byli-li všichni členové, podle okolnosti náhradnici na místo zaneprázdněných vstupující, řádně pozváni a jsou-li aspoň čtyři přítomni, z nichž aspoň jeden musí býti voleným členem.
§ 11. O schůzích podnikové rady vedou se zápisy ve zvláštní knize.
Zápis podepíší všichni účastníci schůze.
Zápisní kniha jest uschována u podnikatele.
V každé schůzi přečte se předem zápis o schůzi předešlé.
Výpisy z knihy zápisu a opisy zápisů mohou býti učiněny jen, slouží-li jako přílohy k úředním podáním. Nahlížeti do knihy zápisů jest členům podnikové rady volno.
§ 12. Funkční doba podnikové rady trvá dvě léta. Počíná se začátkem správního období podniku a souhlasí s jeho obchodními roky.
Volený nebo jmenovaný člen podnikové rady, jenž se své funkce vzdává nebo podnikatelem byl odvolán nebo vystupuje ze zaměstnání u podniku, učiní o tom předsedovi oznámení.
O zbavení členství následkem ztráty volitelnosti, jakož i pro porušení mlčelivosti (§ 13. nař. a § 11. zákona) rozhodne podniková rada. Z jejího rozhodnutí lze se odvolati do 30 dnů k báňskému hejtmanství, jež rozhodne konečně do dalších 30 dnů.
Odpadne-li volený člen podnikové rady, povolá předseda na jeho místo náhradníka a oznámí to revírnímu úřadu a podnikatelovi.
Odpadne-li volený člen podnikové rady i jeho náhradník, vykoná se volba doplňovací; odpadnou-li dva členové a jejich náhradníci, vykoná se volba nová. Odpadne-li člen jmenovaný podnikatelem, musí podnikatel do 14 dnů po odpadnutí jmenovati jeho zástupce a oznámiti to předsedovi podnikové rady.
§ 13. Sdělení o poměrech podniku neb jednotlivých jeho závodů, učiněná ve schůzi podnikové rady, která byla předsedou výslovně označena jako důvěrná, nesmějí býti členy podnikové rady rozšiřována ani ústním sdělením, ani písemně neb novinami, ani jiným způsobem.
Kdo z členů podnikové rady poruší tuto povinnost, jest z toho podnikateli soukromoprávně práv, mimo to bude vyloučen z podnikové rady a ztratí volitelnost pro příští dvě funkční období.
Oznámení o porušení mlčelivosti učiní se předsedovi podnikové rady. K tomuto udání jest oprávněn podnikatel nebo jeho zástupce.
O vyloučení z podnikové rady rozhodne tato dle § 12 nař., vyšetřiv tuto věc. Rozhodování zúčastní se na místě obviněného jeho náhradník.
§ 14. Členům podnikové rady přísluší jenom náhrada nutných hotových výloh a nevyhnutelně ušlého výdělku. Výlohy tyto platí podnikatel.
Dotyčné nároky jest přednésti ihned ve schůzi podnikové rady, jež určí konečně jejich obnos. Výplata těchto účtů děje se ihned po schůzi. K žádosti člena podnikové rady jest podnikatel povinen poskytnouti mu na tyto výlohy zálohu v obnosu cestovného po dráze a přiměřeného stravného.
§ 15. Každý hornický podnik na vyhrazené nerosty (§ 3 ob. hor. zák.), nechť jest jeho právní forma jakákoliv a rozsah jeho jakýkoliv, jest povinen vésti řádné knihy, z nichž lze úplně seznati jeho obchody a stav jeho jmění.
Jest povinen uschovávati po 10 let obchodní spisy a ponechati si opisy (otisky) odeslaných obchodních listů a zakládati je v časovém pořadí do otiskové knihy. Vedení knih, sestavení účtu rozvážného (bilance), účtu zisku a ztráty, řídí se pravidly první knihy, IV. titulu, obchodního zákona.
Podnikatelé horničtí, kteří dosud nevedli řádných obchodních knih, musí tak učiniti do 3 měsíců ode dne tohoto nařízení.
§ 16. Čistý zisk, jenž se má rozděliti majitelům podniku, stanoví se činiteli povolanými k tomu zákonem dle právní formy podniku.
Oznámení o tom a rozhodnutí o podílu příslušejícím zaměstnancům stane se dle ustanovení v §u 3 tohoto nařízení.
§ 17. Při smíšených podnicích, t. j. zahrnujících vedle hornictví na vyhrazené nerosty ještě jiná výrobní odvětví, ustanoví se podíl na zisku pro zaměstnance hornické pouze dle bilančně prokázaného výtěžku z hornictví.
§ 18. U podniků hornických, při nichž nejsou zřízeny podnikové rady, předloží majitel za uplynulý obchodní rok závodní radě bilanci, účet zisku a ztráty a určí v dohodě s ní 10%ní podíl zaměstnanců na čistém zisku.
Nedocílí-li se dohody, urči podíl zaměstnanců na čistém zisku příslušný revírní báňský úřad v dohodě s příslušnou berní správou.
§ 19. Ustanovený podíl zaměstnanců na zisku přikáže podnikatel do 14 dnů po rozhodnutí podnikové rady určené revírní radě neb revírním radám hotově (§ 3 nař.). Proti rozdělovacímu klíči mohou zúčastněné revírní rady si stěžovati u báňského hejtmanství, které rozhodne konečně do 30 dnů.
§ 20. Působnost revírních báňských úřadů podle tohoto nařízení obstarávají na území dříve uherském báňské komisariáty, a kde není báňského komisariátu, báňské kapitanáty; působnost báňských hejtmanství obstarávají v tomto území báňské kapitanáty. § 21. Toto prováděcí nařízení nabývá účinnosti dnem stanoveným pro účinnost zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n.
§ 22. Provésti toto nařízení ukládá se ministru veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.
(Sb. z. a n. z 31. března 1921, část. 28.)