České právo. Časopis Spolku notářů československých, (). Praha: Spolek notářů československých
Authors:
(Majitel ochranné známky není výlučně oprávněn užívati známky pro zboží všeho druhu, nýbrž výlučné jeho právo vztahuje se jen na zboží téhož druhu, pro něž byla známka registrována, takže pro zboží jiného druhu může i jiný podnikatel použíti téže známky a pojati ji dokonce i do znění firmy k bližšímu označení zboží, ovšem jestli v době povolení zápisu firmу žádná jiná již se stejným dodatkem v obchodním rejstříku zapsána není.)
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 5. dubna 1930 RI 900/29. Vrchní soud v Praze R IV 446/29. Krajský soud obchodní v Praze Firm 9616/29.)
Firma »Solo«, spojené akciové sirkárny a lučební továrny navrhla výmaz firmy »Solo«, chemické továrny na pryž a barevné tužky, společnost s ruč. obm. v Praze, vzhledem na ustanovení čl. 20 obch. z., podle něhož nesmí nová firma užíti k označení svému stejného znění firmy jiné.
Oba nižší soudy návrh zamítly.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti nevyhověl. Odůvodnění: Jak již nižší soudy dovodily, byla firma »Solo«, chemické továrny na pryž a barevné tužky., společnost s ruč. obm. v Praze, zapsána do obchodního rejstříku již v roce 1920. Nelze tedy tvrditi, že by společnost tato používala firmy jí nepříslušející, a šlo by jen o to, zda firma tato nebyla snad protizákonně utvořena a z toho důvodu společnosti nepříslušela.
Podle § 5 zákona ze 6. března 1906 č. 58 ř. z. musí býti firma vzata z předmětu podniku nebo obsahovati jména všech společníků neb aspoň jednoho z nich s nezbytným dodatkem »společnost s r. o.«. Tomuto požadavku firma úplně vyhovuje, vyznačujíc zejména slovy »chemické továrny na pryž a barevné tužky« předmět podniku velmi výrazně. Dodatek »Solo« jest právě jen dodatkem sloužícím k bližšímu označení závodu ve smyslu čl. 16 obch. z. Nejvyšší soud nevyslovil, že by u společnosti s r. ob. byl takový dodatek přípustný jen tehdy, má-li ten který majitel firmy tento dodatek chráněný jako známku, nýbrž prohlásil jen ochrannou známku za přípustný dodatek. Tak zejména v rozhodnutí č. 2636 sb. n. s., jehož se dovolatelka dovolává. Ani rozhodnutí R II 9/28 nedopadá, neboť tam šlo o změnu dosavadní firmy mimo jiné přibráním dodatku »Alko«, který byl již součástí firmy jiného podnikatele, jenž slovo »Alko« měl chráněno jako známku, při čemž předmět obou podniků byl v podstatě týž. Také v rozhodnutí č. 8265 sb. n. s. se jen zdůrazňuje, že firemním dodatkem může býti také slovní ochranná známka.
Dodatek »Solo« sám o sobě není závadným, poněvadž jest indiferentním a v době vzniku firmy (roku 1920) nebyl ani šálivým, poněvadž té doby, jak ze spisů patrno, v rejstříku obchodního soudu v Praze žádná firma s dodatkem »Solo« zapsána nebyla. Tehdy stěžovala si do povolení zápisu té firmy akc. společnost »Solo« ve Vídni bez výsledku.
Stěžovatelka předložila vysvědčení ministerstva obchodu z 18. prosince 1929 č. 4113/29, podle něhož firma »Solo« Zündwaren und chemische Fabriken Akt. Ges. ve Vídni má u obchodní a živnostenské komory v Praze zapsánu řadu ochranných známek vykazujících slovo »Solo«, z nichž některé spadají svým původem sice do doby před zápisem firmy »Solo« chemické továrny na pryž a barevné tužky, společnost s ruč. ob. do obchodního rejstříku, ale z nichž žádná nekryje druh zboží vyráběného touto společností, totiž »pryže a barevné tužky«, zejména ani známka č. 24906 zapsaná dne 25. února 1924 (původně ve Vídni dne 9. března 1914) pro gumové, rybí a kožené masti.
Ochranná známka jest zvláštní znak, jímž podnikatel opatřuje svoje zboží za tím účelem, aby se lišilo od zboží téhož druhu, které pochází ze závodů jiných podnikatelů (§ 1 zákona ze dne 6. ledna 1890 č. 19 ř. z.). Majitel zapsané ochranné známky není výlučně oprávněn užívati známky pro zboží všeho druhu, nýbrž výlučné právo vztahuje se pouze na zboží téhož druhu, pro něž byla známka registrována, takže pro zboží jiného druhu může i jiný podnikatel použíti téže známky (§ 7 odst. 1 zák. z r. 1890).
Nemůže býti proto ani závady, aby chráněného slova bylo použito jako firemního dodatku ve firmě jiného podnikatele, jenž vyrábí a do obchodu přivádí zboží jiného druhu. (Srovn. Staub Pisko, dodatek 2 k čl. 27 obch. z.)
Byla tudíž firma »Solo« chemická továrna na pryž a barevné tužky, společnost s ruč. obm., svého času utvořena po zákonu a nemohou proto stěžovatelé i kdyby bylo zcela nepochybné, že zmíněné již ochranné známky na ně přešly, odpírati společnosti »Solo« chemické továrny na pryž a barevné tužky, společnost s ruč. obm., s hlediska práva firemního, aby nadále používala dosavadní firmy.
Srovnalé usnesení obou nižších soudů nejsou ve zřejmém odporu ani se zákonem ani se spisy, nejsou ani zmatečná a není proto dovolací stížnost v § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. odůvodněna.
r.
Citace:
(Majitel ochranné známky. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, číslo/sešit 7, s. 154-154.