Šestý mezinárodní sjezd vězeňský konal se po obvyklé pětileté přestávce ve dnech od 6. do 13. srpna 1900 v Bruselu. Obsáhlý materiál, kterýmž se kongres tento zabýval, byl mu předložen ve formě otázek a připojených k nim četných posudků, jež částečně již před tím byly uveřejněny v »Bulletin de la commission pénitentiaire internationale«, částečně mezi sjezdem byly rozdíleny. Kromě těchto posudků k jednotlivým otázkám předloženy byly sjezdu četné zprávy o stavu vězeňství a polepšoven v různých zemích. — Jednotlivé otázky sjezdu předložené probírány byly nejprvé v některé ze čtyř sekcí a pak teprvé v plném shromáždění.
I. sekce pro zákonodárství trestní zabývala se těmito otázkami:
1. Jakým nejvhodnějším způsobem lze oběti skutku trestného zabezpečiti náhradu škody proti pachateli? — Různé v té příčině učiněné návrhy, zejména aby k tomu konci bylo užito pokut peněžitých nebo výdělku práce pachatelovy ve trestnici aneb aby na náhradě škody bylo učiněno závislým podmíněné odsouzení neb podmíněné propuštění, byly v plenu po návrhu sekce zamítnuty a usneseno, obnoviti přání vyslovené předcházejícím kongresem pařížským, že postavení soukromého účastníka má býti vhodnými reformami trestního řízení usnadněno. — K tomu sluší připomenouti, že tu přihlíženo bylo hlavně k poměrům ve Francii, kdež adhaese k řízení trestnímu je poněkud stížena, zejména risikem útrat s ní spojených.
2. Sluší-li připustiti, aby tuzemec byl vydán státu místa činu? — Návrh zpravodaje De Rode (Brusel), aby otázka tato byla zodpověděna záporně (tedy souhlasně s nynějším stavem věcí, zejména také v Rakousku) nedošel v sekci souhlasu. V plenu bylo k návrhu Garçonově (Paříž) jednomyslně usneseno: Mezi státy, jichž zákonodárství spočívá na stejných základech, a kteréž mají vzájemnou důvěru ku svým zařízením, bylo by vydávání tuzemců prostředkem ku přivodění dobrého soudnictví trestního, poněvadž sluší pokládati za požadavek vědy, aby dle možnosti se bylo dovoláváno soudu spáchaného skutku.
3. Jak sluší stanoviti meze příslušnosti pro skutky trestní jež spáchány byly v cizině — aneb ve spojení s osobami (tuzemci či cizozemci) v cizině se nalézajícími? — V té příčině přijaty byly k návrhu De Rode (Brusel) v sekci i v plenu tyto zásady: — a) Každý stát může dle svých zákonů trestati zločiny a přečiny, kteréž jeho příslušníky neb cizinci jako pachateli či spoluvinnými mimo jeho území byly spáchány proti jeho bezpečnosti, jeho majetku neb jeho úvěru veřejnému. Stíhání jest neodvislým od té okolnosti, zdaž obviněný se nalézá v území dotčeného státu.
b) Každý stát může dle zákonů svých trestati všecky ostatní trestné skutky určité tíže, jichž se jeho příslušníci dopustili mimo jeho území jako pachatelé neb spoluvinníci i v tom případě, když skutek v zemi místa činu není trestným. Stíhání nastává jen tehdy, když obviněný ve svém státě domovském byl přistižen. Byl-li trestný skutek spáchán proti cizozemci, může býti stíhání učiněno závislým od žaloby poškozeného neb od úředního oznámení vrchnosti místa činu.
c) Těchto pravidel nelze užíti, jestliže obviněný v cizím státě byl sprostěn aneb byv odsouzen, trest svůj odpykal neb obdržel milost.
d) Trestního zákona země spáchaného činu užíti lze nejen na skutek sám, nýbrž i na každý druh účastenství, třeba se ho dopustil cizozemec v cizozemsku. — Vedlejší otázky týkající se přechovavačství a případu, když po spáchaném skutku nastala změna státní příslušnosti pachatelovy odkázány ku sjezdu příštímu.
4. Jsou druhy zločinců, na něž lze užíti trestů neurčitých a jak dá se toto opatření provésti? — Přijat byl jak v sekci tak i v plenu návrh, jejž učinil Maus (Brusel) v ten smysl, že pro tresty v užším (vlastním) smyslu system trestů trvaní neurčitého připustiti nelze. System ten nahraditi se dá s prospěchem podmíněným propuštěním ve spojení s postupným zvyšováním trestů pro zpětilé.
Pokud jde o opatření vychovávací, ochranná a bezpečnostní, bylo by lze onen system připustiti jen s obmezeními, jež rovnají se upuštění od zásady; bylo by logičtějším, jednoduším a praktičtějším, přidržeti se systemu prodlouženého trvání s polehčením pomoci podmíněného propuštění. Trvání neurčité sluší v úvahu vzíti pokud jde o neodpovědné, duševní chorobou stížené zločince, avšak opatření, jež proti nim učiniti náleží, nemají povahy trestů.
5. Doporučují se opatření na potlačení druhu vydírání známého pod jmenem »chantage«, jakož i zvláštní trestní řízení za stíháním tohoto skutku trestného? — Jde tu o vydírání na takových osobách, jež se něčeho dopustily, zpravidla nějakého skutku proti mravnosti pohlavní, a kterýmž se vyhrožuje prozrazením neb trestním stíháním. Dle pozměněného návrhu, jejž v sekci učinil Typaldo-Bassia (Atheny) byly přijaty v plenu tyto zásady: a) Pod jmenem chantage sluší do trestních zákonů vřaditi vydírání neb pokus jiných peněžitých výhod výhrůžkou procesu čistě vexatorního neb uveřejnění tiskem. — b) Chantage budiž prohlášena za přečin, přikázána soudům kázeňským (tribunals correctionnels, tedy nikoli soudům porotním, třeba šlo o delikt tiskový) a stíhána vězením neb pokutou peněžitou. — c) Jestliže soudním projednáváním věci by mohla trpěti čest napadaného, mějž soud právo k návrhu jeho veřejnost vyloučiti. — d) Stalo-li se tak, budiž tisku zakázáno přinášeti zprávy o takovém případu.
II. sekce pro zařízení vězeňské zabývala se těmito předměty: — 1. úpravou zdravotní a lékařské služby ve trestnicích, jakož i kompetence lékařů vězeňských a jich poměru ku ředitelství trestnice; — 2. otázkou zda doporučuje se zařízení polepšoven pro mladistvé zločince dle vzoru amerických »reformatories«, při čemž sjezd dospěl ku přesvědčení, že dosavadní zkušenosti v té příčině učiněné, zejména vzhledem k nedostatku materiálu statistického nepostačují k zodpovědění této otázky. — 3. Týž nedostatek shledán, pokud jde o otázku, jaké účinky jeví samovazba na kriminalitu (zpětilosť) jakož i na tělesné i duševní zdraví trestancův. Konstatováno jen, že v Belgii učiněny v té příčině zkušenosti příznivé. — 4. Otázka, zda-li a v jakém směru mají zpětilci podrobeni býti přísnější kázni než ti, kdož poprvé jsou v trestu, zodpověděna byla nepatrnou většinou hlasů v ten smysl, že kázeň má již, pokud jde o poprvé trestané, býti co nejpřísnější a že sluší trvání trestu pokládati za nejúčinnější ochranu proti zpětilosti.
III. sekce pro ochranná opatření. — 1. Otázka, sluší-li mezi ochranná opatření zařaditi pro jisté případy vystěhování neb kolonisaci nezletilých, kteříž v polepšovnách neb v podobných ústavech vychováváni býti mají, zodpověděna, pokud jde o vystěhování, záporně, pokud jde o kolonisaci (v tuzemsku), zásadně kladně, však s jistými obmezeními. — 2. Pokud jde o otázku, jaký účinek má v různých zemích opilství na kriminalitu a jakých prostředků sluší ve příčině trestníků užíiti na potlačení opilství, přijata zásada, že podávání líhových nápojů ve trestnicích má býti (mimo případ nařízení lékařského) úplně vyloučeno, a že sluší proti náchylnosti k opilství vystupovati poučováním trestníkův ústně i tiskem (knihami, vyvěšením tabulek v celách i pracovnách). Kromě toho doporučováno zařizování ústavů přechodných, v nichž by trestníci k opilství náchylní před propuštěním na svobodu byli držáni, jakož i zřizováním asylův a zvláštních oddělení určených k léčení takových trestníkův. — 3. Sjezd vyslovil se pro podporování a doplňování činnosti spolkův pro pečování o propuštěné trestance ústavy pro (bezplatné) opatřování práce jakož i zřizováním co možná četných pracoven.
IV. sekce pro otázky týkající se dětí a nezletilcův zabývala se: 1. otázkou zpětilosti mladistvých provinilcův; — 2. otázkou, zdaž a v jaké formě sluší závazným prohlásiti prostřednictví spolkův opatrovnických (Fürsorgevereine), pokud jde o mladistvé provinilce, v jichž příčině vysloveno bylo podmíněné prominutí trestu? — V plenu kongresu přijata zásada, že podmíněného prominutí trestu a podmíněného odsouzení, pokud jde o mladistvé provinilce, užívati se nemá, že ale může býti doporučitelno, odložiti provedení rozhodnutí, kterýmž dítě se dává k disposici správě státní. V tomto případě doporučuje se zasahování spolkův opatrovnických »pod aegidou státní«.
3. Dále zabýval se sjezd úpravou živnostenského vyučování v polepšovnách a podobných ústavech pro děti. — 4. Otázka, zdaž by se za zajištěním náležité výchovy mladistvých provinilcův jakož i dětí zvrhlých neb pouze mravně zanedbaných doporučovalo, sloučiti system chování v ústavě se systemem odevzdání do učení neb do opatrování v rodině, zodpověděna kladně. — Připomenouti sluší, že v plném shromáždění podával Salomon (Rusko) zprávu o nenáhlém odstraňování deportace v Rusku.
Účastníků kongresu bylo celkem 395, většinou (68 pct.) ze zemí románských, z Rakouska pouze 3, z Uher 7, z Německa dokonce jen 2. — Důkladný referát o pojednání sjezdu přinesla Gerichtszeitung z r. 1900 čís. 44 a 45 z péra účastníka Dra Högla, sekčního rady v rak. ministerstvu spravedlnosti. — Celý materiál sjezdový vydán bude mezinárodní komisí vězeňskou v Bernu jazykem francouzským. Značně snížená subskripční cena tohoto díla (o 5 svazcích as po 600 stranách) stanovena na 20 franků. M.