Les méthodes de la statistique des conventions collectives. Etudes et Documents, serie N (statistique), no. 11. — Genève 1926. — Bureau international du travail, 8n. stran 38. 1— fr. švýc. (3— fres. francouz.). — V úvodě probírá se stručně vznik a vývoj kolektivních smluv a přehled dosavadní jich statistiky. — Kapitola prvá zabývá se obecnými problémy statistiky o kolekt. smlouvách. Účelem těchto jest formulovati taková ustanovení obecná, jež pak mohou býti podkladem smluv individuálních a jež mají uniformovati pracovní podmínky různých pracovníků v různých závodech stanovením pravidel přijatelných oběma smluvními stranami. Pro statistiku jest tu pak nejdůležitější jednotnost podkladu kolektivních smluv. — Druhá kapitola probírá způsoby výpočtu množství a důležitosti kolekt. smluv a výpočtu závodů a dělníků. — Kapitola třetí pak se zabývá klasifikací kolekt. smluv. Kriteria, dle nichž je lze děliti jsou dvojí: jednak dle povahy právní, jednak dle zájmů sociálních; do prvé kategorie náleží: povaha smluvních stran, oblast aplikace smlouvy, obsah předpisů a doba platnosti; nejdůležitější kriteria sociální jsou: způsob uzavíráni smluv, průmysl neb zaměstnání, na něž se smlouva vztahuje, a konečně důležitost smluv, jak jest probrána v kapitole druhé. — V příloze pak jsou při- pojeny poznámky o úřední statistice kolektivních smluv v 13 státech, mezi nimi i v Československu. — Spisek jest vhodnou pomůckou pro studium statistiky kolekt. smluv, jež má dle slov úvodu přispěti užitečnými poznatky k rozvoji průmylového života.
K. Gerlich.