Firma společenstva musí býti věcná, to jest musí býti vzata z předmětu podniku a sice tak, aby vyznačovala podstatný ráz podniku.
Vyvíjí-li tedy družstvo činnost dvou podstatně různých odvětví (na příkl. tiskařství a vydavatelství), jest nezbytno, aby obě tato hlavní odvětví došla ve firmě výrazu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 12. října 1929 R I 621/29.
Krajský soud obchodní v Praze Firm 2316/29.)
Tiskařské a vydavatelské družstvo oznámivši se k zápisu obdrželo přihlášku vrácenu k opravě v tom směru, aby ve znění firmy své, jež obsahovalo jen v původním znění označení své jako tiskařský podnik, vyjádřilo ve věcném znění své firmy i podnikání vydavatelské své činnosti, dále v tom směru, že označení jako společenstvo s ručením obmezeným nesmí slova »s ručením obmezeným« uvedena býti zkratkou »s r. o.«, nýbrž plně vypsána a konečně uloženo opraviti stanovy v tom směru, aby bylo zřejmo, že činnost družstva není kapitalistickou. Ohledně prodeje a nákupu knih a obstarávání inserování.
Stížnosti družstva soud rekursní nevyhověl.
Také nejvyšší soud dovolací stížnosti nevyhověl. Odůvodnění: Proti usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu rejstříkového, jest v nesporném řízení přípustná dovolací stížnost jen tehdy, je-li napadené usnesení ve zřejmém rozporu se zákonem nebo se spisy, aneb je-li stiženo zmatečností (§ 16 cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.).
Těchto podmínek v tomto případě není a nemohlo býti dovolací stížnosti vyhověno.
Vzhledem k vývodům této stížnosti dlužno dodati toto:
Firma společenstva musí býti dle § 4 zák. ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. vzata z předmětu podniku, jest tedy firmou věcnou. Smysl tohoto zákonného předpisu jest ten, aby již z doslovu firmy bylo patrno, jaký podnik kryje. Jest sice pravda, že označení podniku ve firmě nemusí a vždy také nemůže býti vyčerpávající, ale firma přece jen musí naznačovati podstatný ráz podniku. Je-li tedy stěžující si družstvo podnikem tiskařským a vydavatelským, tedy vyvíjí-li činnost dvou odvětví podstatně různých, která ve stanovách také zevně jako hlavní součásti podniku se rozlišují, jest nezbytno, aby obě tato hlavní odvětví došla výrazu ve firmě. Při opačném pojetí neměl by předpis §u 4 uvedeného zákona významu. Pokud jde o užívání zkratky »s r. o.« na místě úplného vypsání dodatku »s ručením obmezeným«, stačí poukázali k rozhodnutí č. 6334 sbírky nejv. s., v němž bylo vyloženo, že zkratka tato jest po zákonu nepřípustná.
Prodej knih vůbec, tedy jiných než družstvem tištěných neb vydaných, jest zřejmě podnikem kapitalistickým, pro nějž se nehodí forma družstevní. Právě tak jest tomu při zprostředkování insertů pro jiné než vlastní časopisy, tedy bez omezení. Že by družstvo obmýšlelo docíliti jen levnějšího nákupu knih, sloužících k řádnému a výnosnějšímu provozu hospodářství svých členů а k jich vzdělání, že by tedy obstarávalo jiné knihy, než jím tištěné neb vydané jen pro členy, aneb že by hodlalo zprostředkovati inserci v jiných časopisech jen pro své členy, není ze stanov patrno.
Výtku, že soud není k uvedeným obmezením legitimován, dovolací stížnost blíže neodůvodňuje. Jest pravda, že jest věcí družstva, aby si samo vytýčilo účel a upravilo své poměry společenstevní smlouvou (stanovami). Při tom však jest vázáno potud, že stanovy se nesmí odchylovati od předpisů družstevního zákona, pokud to zákon sám neprohlašuje za přípustné. Shledá-li tedy soud, že stanovy neb opovězená změna nehoví zákonu, jest nejen oprávněn ale i povinen vrátiti opověď k příslušné opravě, poněvadž tak, jak jest žádáno, zápis by povoliti nemohl. To jest také smysl napadeného usnesení.
r.