Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:

České právo.

Ročník VIII. Číslo 3. Emil Svoboda: K výkladu § 17. zákona rozlukového. (Odmítavá kritika rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 30. prosince 1924, sbírka č. 4509, které vyslovilo proti jasnému znění zákona názor, že k povolení rozluky podle § 17 nestačí, aby žadatel měl již tehdy, kdy bylo uznáno na rozvod, platný nárok na rozluku, z důvodu, z něhož byl rozvod vysloven, nýbrž, že jest zapotřebí, aby onen důvod rozluky posud trval. Rovněž odmítá autor se zřetelem k první větě § 17. výklad nejv. soudu, že docíliti rozluky z důvodu § 13, lit. h rozl. z. sporem může jen ten z manželů, jenž nemá na rozvratu viny převážné.) F. Kovář: O zkušenostech o zvláštní dědické posloupnosti v rolnické usedlosti střední velikosti podle zákona ze dne 7. srpna 1908 č. 68 z. z., a návrh na jeho zrušení nebo změnu. JUDr. Jaroslav Culík: Notářstvo v jazykovém nařízení (Doplněk článku z předešlého čísla.). JUDr. Cikhart: Z praxe exekuční.
Citace:
České právo. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 7, s. 257-257.