Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:

Neměla-li manželka důvodu, aby opustila společnou domácnost, nemá vůči manželovi nároku na výživné (§§ 91, 92 a 93 obč. z.).


Správno jest, že podle § 91 obč. zák. jest manžel povinen, aby manželce poskytoval slušnou výživu svému jmění přiměřenou a že s druhé strany podle § 92 obč. zák. zase manželka má s ním domácnost sdíleti a jej podle svých sil podporovati. Při tomto pravidelném stavu bude manželka dostávati zákonnou výživu in natura. Ze vzájemného vztahu předpisů § 91 a 92 obč. zák. plyne, že, opustí-li manželka svémocně společnou domácnost anebo lze-li jí přičítati vinu na tom, že spolužití manželské bylo fakticky přerušeno (§ 93 obč. zák.), nemůže manželka žádati na muži výživu a že v opačném případě, jestliže vinou manželovou nemůže manželka s ním sdíleti společnou domácnost, musí jí manžel po případě v penězích přispívati na slušnou výživu jeho jmění přiměřenou. Proto správně postupoval soud odvolací, že uvažoval, zda jest tu i spoluvina manželčina na faktickém zrušení manželského spolužití, správněji řečeno, zda žalobkyně měla důvod k opuštění společné domácnosti. Odvolací soud pak z jednotlivých zjištěných skutečností zcela správně a výstižně dovodil, že jest žalovaná spoluvinna na nemožnosti manželského spolužití a stačí dovolatelku prostě odkázati na důvody rozsudku napadeného. Ze zjištění těch vychází na jevo, že žalovaný žalobkyni nikdy z domu nevyháněl a ani ji vážně nevyhrožoval, ale že naproti tomu žalobkyně již před sňatkem projevila sklon k rozvodu, se žalovaným zle nakládala a jemu i majetek zlomyslně poškodila. Neměla tedy žalobkyně důvodu, by přerušila společné domácnosti a proto nemohlo býti jejímu dovolání vyhověno.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 1925 Rv I 1442/25. Dr. Grešl.
Citace:
Neměla-li manželka důvodu, aby opustila společnou domácnost, nemá vůči manželovi nároku na výživné (§§ 91, 92 a 93 obč. z.).. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 17, s. 575-576.