Mezinárodní konference v Paříži o ručení dopravcově při letecké dopravě a o jiných otázkách leteckého práva soukromého.

Rozmach mezinárodní letecké dopravy ukázal, že bude nutno, aby aspoň nejdůležitější otázky leteckého práva upraveny byly mezinárodními dohodami. Vyhovujíc přání zájemníků a odborných mezinárodních sdružení, svolala francouzská vláda na 27. října 1925 do Paříže mezistátní konferenci k projednání návrhu o ručení dopravcově při letecké dopravě a příp. jiných otázek leteckého práva soukromého. Na konferenci, jíž se zúčastnily svými zástupci nebo pozorovateli 43 státy, zastupováno bylo Československo ministerským radou drem Schmausem z ministerstva veřejných prací, legačním radou drem Krnem z vyslanectví v Paříži a místotajemníkem drem Srbem z ministerstva spravedlnosti. Konference vypracovala návrh úmluvy o ručení dopravce letadly, jenž bude předložen zúčastněným státům k přijetí. Úmluva vztahuje se na mezinárodní dopravu leteckou, t. j. na dopravu, při které podle smlouvy místo odletu a místo určení leží v různých státech. Doprava, jež není obchodního rázu, je z dosahu úmluvy vyňata. Dopravce ručí za nehody, ztráty, poškození nebo zpoždění, může se však ručení sprostiti průkazem, že učinil všechna rozumná opatření, aby škodě zabránil. To platí, i když škoda vznikla z vadné povahy letadla nebo byla zaviněna vadným řízením letadla (culpa nautica); jinak ručí dopravce za zavinění svých zaměstnanců. Jde-li o poškození osob, ručí dopravce do 10000 franků, jde-li o dopravu zboží, do 200 franků za kus, leč že byla deklarována vyšší cena. Uvedené hodnoty jsou hodnotami ve zlatě a mohou býti vyjádřeny v měně tuzemské v zaokrouhlených číslicích. Žaloby o náhradu škody se promlčují ve dvou letech. Žalobce má volbu mezi soudem bydliště žalovaného, soudem, v jehož obvodu k nehodě došlo, soudem místa odletu a místa určení. Zvláštní ustanovení platí při dopravě provozované několika dopravci postupně. Ručení podle úmluvy nemůže býti dohodou mezi stranami ani vyloučeno, ani obmezeno. Kromě toho usnesla se konference na resoluci, žádající francouzskou vládu, aby se dohodla s vládami ostatních států o zřízení zvláštního výboru znalců, jenž by připravoval materiál pro postupnou kodifikaci mezinárodního leteckého práva. Jako otázky, jichž mezinárodní úprava jest nejnaléhavější označila konference: ručení za škody, způsobené osobám a věcem na zemi; povinné pojištění, zřízení leteckých rejstříků a jich význam pro vlastnictví letadla a věcné právo k němu; zabavení letadla; jeho pronájem; následky srážky letadel; právní postavení vůdce letadla; nákladní list; národnost letadla.

Citace:

Mezinárodní konference v Paříži o ručení dopravcově. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 2, s. 99-100.