Za ohrožení uspokojení vymáhajícího věřitele podle § 44 odst. 2. ex. ř. nepokládá se při exekuci vyklizením toliko znemožnění vyklizení vůbec, nýbrž i ohrožení plného uspokojení věřitele tím, že se vyklizení neprovede včas.

Z důvodů nejvyššího soudu:
Exekuční soud může učiniti povolení odkladu exekuce závislým na složení jistoty za uspokojení věřitele, je-li odklad s to uspokojení to ohroziti. Za ohrožení takové však zákon nepokládá při exekuci vyklizovací toliko znemožnění vyklizení vůbec, nýbrž i ohrožení plného uspokojení věřitele tím, že se vyklizení neprovede včas. To plyne z § 162 odst. 2. j. ř. Nárok věřitelův na vyklizení v určité době není zcela uspokojen tím, že vyklizení se provede po delší době; věřiteli může povstati zatím škoda, protože nemohl pronajmouti dále nebo splniti nájemní smlouvu s jiným nájemcem ujednanou a pod. Proto nevyklizení včas ohrožuje věřitelovo uspokojení. K tomu může přihlédnouti exekuční soud při povolení odkladu a stanovení jistoty. Stěžovatelka tedy míní neprávem, že odkladem vyklizení není nijak ohroženo uspokojení věřitele vymáhajícího a právem jí byl povolen odklad jenom pro ten případ, složí-li jistotu za škody, které vzejdou vymáhajícímu věřiteli z toho, že nebude vyklizení provedeno včas. Nezáleží na tom, vzhledem k tomu, co uvedeno, zda dům podléhá zákonu o ochraně nájemníků, že nelze v něm nájemného zvyšovati. Ostatně to k opodstatnění odkladu stěžovatelka ani dříve netvrdila.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 9. VI. 1926 R I 418/26.
Dr. Grešl.

Citace:

Za ohrožení uspokojení vymáhajícího věřitele podle § 44 odst. 2. ex. ř.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 15, s. 515-516.