Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 65 (1926)
PDF

Reforma porot ve Francii.

Podivným návrhem zákona zabývá se francouzská poslanecká sněmovna. Osnova zákona, jenž: jest novelou k trestnímu řádu, ustanovuje, že, uzná-li porota obžalovaného vinným, hlasují o trastu porotci a soudní dvůr společně. Hlasování je tajné a děje se o každém obžalovaném zvláště. Pořad, kterým hlasují porotci, určí se losem; předseda hlasuje na konec, po přísedících. Není-li po dvojím hlasování absolutní většiny pro trest, hlasuje se po třetí, při čemž však nepřichází v úvahu nejpřísnější trest, pro nějž bylo dříve hlasováno. Není-li ani potom absolutní většiny, hlasuje se znova, až se dospěje k absolutní většině; z dalšího hlasování jest vždy vyloučen nejpřísnější trest předešle navrhovaný. Sbor porotců se soudci z povolání rozhodne též o podmínečném odkladu trestu. Kdežto u nás volá se, a plným právem, po omezení, ba zrušení porot, rozšířil by návrh jejich pravomoc i na výměru trestu. Špatné zkušenosti s činností porot nejsou ostatně jen místním zjevem u nás a pochybujeme, že francouzské reformní snahy byly vyvolány skvělými výsledky domácího porotního soudnictví. Je však velmi pochybno, povede-li tato cesta k nápravě. Kritika postavila se k zamýšlené reformně rozhodně odmítavě.
Citace:
Reforma porot ve Francii. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 11, s. 391-392.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).