Dle stávajících zákonů lze pokládati za veřejnou obchodní společnost jen tu, která vyhovuje jak předpokladům čl. 85. obch. zák., tak i předpisům § 7. uvoz. zák. k obch. zák. ve znění cís. nařízení ze dne 11. července 1898 ř. z. č. 124. — Zapsání do rejstříku obchodního není dle obchodního zákona podmínkou ku vzniku a existenci veřejné společnosti.

C. k. okresní soud pro věci obchodní v P. vyhověl žalobě firmy Josef Šl. a spol. na zaplacení obnosu 247 K 95 h.
C. k. obchodní soud v P. jako soud odvolací dal odvolání žalovaného místa a žalobní návrh na odsouzení žalovaného zamítl. Důvody: Soud odvolací má za zjištěno, že zemřelý mezi tím Josef Šl. a František N. se spojili ku společnému provozování obchodů pod firmou Josef Šl. a spol., aniž by firma tato do rejstříku obchodního zanesena byla, a že skutečně pod firmou uvedenou obchodní živnost provozovali, čímž vedle §. 85. obch. zák, právní existence veřejné obchodní společnosti jest založena a sluší právní poměry této jak i jednotlivých společníků téže vedle čl. 277. obch. z. posuzovati, neboť zapsání do rejstříku obchodního dle Obchodního zákona podmínkou právního vzniku veřejné společnosti není a stačí, že dvě osoby živnost obchodní pod společnou firmou skutečně provozují.
Vedle čl. 115. cit. zák. jest každý veřejný společník oprávněn společnost zastupovati, není-li tu vylučujících podmínek v témže článku uvedených. Fr. N. není vyloučen ze zastupování firmy. Obsah ujednání jeho se žalovaným, že totiž zažalovaná trhová cena za dodané zboží má býti zúčtována na soukromý dluh posléz jmenovaného společníka Františka N., sluší za zjištěný pokládati a proto nárok zažalovaný vedle §. 1438. obč. zák. zanikl.
C. k. nejvyšší soud dovolání žalující strany vyhověl a rozsudek procesního soudu obnovil.
Důvody: Dlužno přiznali opodstatněnost dovolání, pokud tvrdí, že rozsudek soudu odvolacího se zakládá na nesprávném právním posouzení věci. Základem pro rozhodnutí tohoto sporu je rozřešení otázky, zda ujednání ohledně zaplacení pohledávky, příslušející žalovanému proti Frant. N., učiněné mezi společníkem žalující firmy Františkem N. a žalovaným, právně zavazuje žalující firmu Josef Šl. a spol.
Obě nižší stolice zjistily, že Josef Šl, jenž mezi tím zemřel, a František N. se spojili za účelem společného provozování obchodu pod firmou Josef Šl. a spol., aniž tato firma byla zanesena do obchodního rejstříku, a že skutečně provozovali obchodní živnost pod touto firmou.
Na rozdíl od procesního soudu vyslovuje soud odvolací právní názor, že vedle čl. 85. obch. zák. je založena právní existence uvedeného sdružení jako veřejné společnosti a že z tohoto důvodu sluší právní poměry jak společnosti, tak i jednotlivých společníků dle čl. 277. obch. zák. posuzovati dle obchodního zákona, jelikož zapsání do obchodního rejstříku není podmínkou právní existence veřejné společnosti a poněvadž stačí, když dvě osoby skutečně provozují obchodní živnost pod společnou firmou.
Rozvinuje dále tento právní názor, dospívá soud odvolací dle čl. 115. obch. zák. k výsledku, že ujednání učiněné mezi Františkem N. a žalovaným, dle něhož trhová cena zboží, jež jest předmětem žaloby, má býti súčtována na dluh Františka N., právně zavazuje firmu. Leč odvolací soud přehlédl při tom, že dle stávajících zákonů lze pokládati za veřejnou obchodní společnost jen tu společnost, která vyhovuje jak předpokladům čl. 85. obch. zák, tak i předpisům §u 7. uvoz. zák. k obch. zák. ve znění cís. nařízení ze dne 11. července 1898 ř. z. čís. 124. Předpisy ty stanoví, že za obchodní společnost nelze pokládati sdružení ku provozování obchodní živnosti, která neplatí z výdělku, plynoucího z provozování obchodu, výdělkové daně v určité výši, nebo u nichž by objem obchodování nezakládal stanovené určité míry daňové a ohledně nichž nelze užiti ustanovení zákona o firmách, obchodních knihách a prokuře, jež jsou závislá na výši. výměry daně.
Jelikož tu není předpokladů, odpovídajících těmto ustanovením, není tu veřejné obchodní společnosti, třeba že tu jsou veškeré náležitosti čl. 85. obch. zák., a nemůže tudíž veřejná obchodní společnost jako taková dle čl. 110. obch. zák. nikdy nabýti platnosti proti třetím osobám.
Že však žalující firma Josef Šl. a spol. platila, pokud se týče měla platiti z provozování společné živnosti obchodu předepsanou nejmenší daň, žalující firma během provedeného sporu neprokázala, ba ani netvrdila.
Dlužno z tohoto důvodu se vrátiti k výkladům procesního soudu, v nichž správně je vysloveno, že žalující firmu a její poměr na venek vůči třetím osobám dlužno posuzovati toliko dle předpisů všeobecného občanského zákona a stačí poukázati na to, že výklady soudu prvého odpovídají úplně stavu věci i zákonu a to nejen, pokud vyslovují, že František N. se mohl zavázati za společnost toliko za souhlasu druhého společníka, nýbrž také, pokud vyvracejí, že ujednání učiněné mezi Františkem N. a Josefem Šl. dodatečně bylo schváleno zástupcem druhého společníka.
Žalovaný uplatňoval ve svém odvolání, že žalobní žádání mělo býti zamítnuto také dle ustanovení čl. 269. a 280. obch. zák.
Odvolací soud prohlásil ve svém rozhodnutí, že nelze užiti těchto ustanovení, aniž by uvedl bližších důvodů. Jelikož žalovaný opět namítá ve své dovolací odpovědi, že žalobní žádání je nepřípustno dle čl. 269. a 280. obch. zák., dlužno při rozhodnutí sporu vzíti v úvahu také tuto námitku.
Čl. 269. obch. zák. nelze užiti v tomto případě, protože ustanovení tohoto článku se týkají toliko spolčování se ku jednotlivým obchodům na společný účet, jak plyne ze zařádění uvedeného místa zákonného v druhém titulu III. knihy obch. zákona, kdežto v tomto případě se jedná o provozování živnosti obchodu. Čl. 280. obch. zák. předpokládá, že dvě osoby nebo několik osob při jednání, jež jest na jich straně obchodem ve smyslu obchodního zákona, společně smluvilo závazek, kteréžto předpoklady jsou vyloučeny skutkovým dějem, jejž vzaly obě nižší stolice za prokázaný. Z toho plyne, že je právně mylným právní názor, jejž vyslovil odvolací soud ve svém rozhodnutí, že však rozhodnutí vydané soudcem prvým odpovídá zákonu, pročež musilo býti vyhověno žádání dovolání za obnovu rozsudku soudce prvého.
(Rozh. z 17./11. 1915, č. j.- R VII 360/15.)
Hamberger.

Citace:

Dle stávajících zákonů lze pokládati za veřejnou obchodní společnost. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 3, s. 143-146.