Nebezpečím, jež plynou ze zvláštní povahy zboží pro jeho doprávu, má — nehledíc ke zvláštním předpisům — v mezích dopravních prostředků jí dráhou k disposici daných čeliti strana sama. Nerozhodnost záznamu v nákladním listu „naložiti s otevřenými okny."

Odvolatelka poukazuje zvláště na to, že žalovaná má dle čl. 282. obch. zák. při zasílání zboží jí odevzdaného vynaložili péči řádného kupce, kterou však zde opomenutím otevření oken vagonu porušila. Jest ovšem správné, že ohledně žalované dráhy jest použíti také zmíněného zákonného ustanovení, leč pro dopravu drahou platí také speciální ustanovení čl. 422. až 431. obch. zák., jakož i za účelem jejich provedení vydaná ustanovení dopravního řádu železničního ze dne 11. listopadu 1909 č. ř. z. 172. V §u 86. č. 4. tohoto řádu jest uvedena řada případů, v nichž dráha se neprohlašuje za povinnou k ručení za škodu vzniklou ze zvláštní povahy zboží dopravovaného, leč-li by škoda povstala zaviněním dráhy. K těmto výminečným případům patří též nakládání a doprava zboží, jež pro svou přirozenou povahu podléhá vnitřní zkáze, jako oranže a citrony. Dle toho jest na žalobkyni, aby dokázala zavinění žalované dráhy. To se jí nezdařilo. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná vzhledem k tomu, že se jedná o nakládání se strany dráhy a že dráze musilo býti známo, že citrony a pomeranče při dopravě v uzavřeném vozu podléhají vnitřní zkáze, měla sama od sebe starati se o to, aby otevřením oken u vozu byla škoda zamezena. Byť se i jednalo dle tarifu o nakládání, jež má předsevzíti dráha, nebylo zde přece jen takové povinnosti dráhy, ježto se v Terstu při tak zvaném nakládání ve volném prostoru vytvořil zvyk, že se nakládání zboží neděje železničními orgány, nýbrž akordní společností. Tím, že se tento způsob nakládání děje k návrhu zasílatele, dal tento též svůj souhlas k nakládání zboží akordní společností. Takto jest však také ručení žalované dráhy za zavinění při nakládání tohoto druhu vyloučeno. Na nakládajících orgánech jest, aby zkoumali způsobilost vozu dráhou poskytnutého pro zamýšlenou dopravu a aby učinili potřebná opatření, jako otevření oken u vozu. Žalobkyně tvrdí, že byla dráha povinna dohlížeti na tento druh dopravy zasílaných oranžů a citronů z té příčiny, ježto odesílatel učinil na nákladním listu záznam: »S otevřenými okny naložiti.« Prvý soud právem poukázal na to, že dle §u 56. odst. 9. doprav. řádu želez. jsou doložky, jež nebyly prohlášeny dopravním řádem neb tarify za dovolené, nepřípustnými. Následkem toho jest, že se k takovým zakázaným doložkám nepřihlíží. Mylným jest názor odvolatelky, že doložka napsaná na nákladním listu jest nabídkou činěnou dráze ohledně druhu provedení dopravy a že dráha — převzavši bez námitky nákladní list a zboží — projevila souhlas se žádaným způsobem dopravy. Takový názor odporuje účelu citovaného ustanovení doprav. žel. řádu. Tímto ustanovením má býti správa dráhy sproštěna zkoumání a vznášení odporu ohledně nepřípustných doložek. Platí za nedoložené a dráha nemusí na ně bráti ohledu.
Z důvodů třetí stolice:
Nižší soudové vyložili již věcně, že a proč záznamu »nakládati s otevřenými okny« nelze připisovati právního významu, že ho naopak dlužno pokládati za nedoložený; je-li ale tomu tak, nelze přece opět záznamu přikládati právní význam oklikou, o niž se pokouší dovolatel tvrdě, že oním záznamem mínil toliko jakési upozornění dráhy. Záznam zůstává, nepřihlížejíc k případu zmíněnému v odst. 9. §u 56. doprav. řádu želez., nepřípustným a dlužno o něm vůči dráze míti za to, že zde není. Že nakládané zboží bylo následkem své zvláštní přirozené povahy vydáno zvláštnímu nebezpečí vnitřní zkázy, žalobkyně nejen připouští, nýbrž dokonce poukazuje na to, že tato všeobecně známá vlastnost zboží nemohla zůstati skryta ani dráze. Vzhledem k ustanovení prvého odstavce č. 4. a II. odst. §. 86. doprav. řádu želez. bylo dle třetího odstavce právě tohoto §u na žalobkyni, aby dokázala, že škoda povstala zaviněním dráhy. Této důkazní povinnosti nebylo vyhověno. Neboť že by vůz, v němž bylo nakládáno, byl býval sám o sobě nezpůsobilým k dopravě citronů a pomerančů, netvrdí žalobkyně ani dnes, ani pak toto stanovisko neprojevila při nakládání vůči dráze. Žalobkyně má nyní pouze za to, že vůz byl ve stavu, který podporuje zkázu zboží, ježto při příchodu zboží na místo určení byla okna vozu zavřena. Že zkáza má aspoň z dobré části příčinu zajisté také v jiných okolnostech, jest prvým soudcem zjištěno. Leč nepřihlížejíc k tomu, bylo na orgánech žalobkyně, již byli při nakládání přítomni a dle potvrzené zvyklosti měli u dráhy zaříditi otevření neb zavření dle povahy zboží, aby této jim náležející péči také zadost učinili. Zda-li a pokud tak učinili, není zjištěno, dráze nelze však přičítati za vinu, že bylo opomenuto opatření, jež dle povahy a zvláštnosti dopravovaného zboží dlužno brzy učiniti, brzy zase pominouti a jež každým způsobem předpokládá zvláštní znalost ve zboží, zvláště když bez takové znalosti by se právě mohla klásti větší váha na ochranu zboží proti vlhkosti. To platí, ať se již nakládání ve volné prostoře pokládá za záležitost dráhy aneb strany. Nebezpečím, jež plynou ze zvláštní povahy zboží ohledně jeho zkázy, — pokud, jak jest tomu v dodatku A. k doprav. řádu pro určité dopravy živých zvířat, nejsou snad dráze dány určité předpisy, — má dle možnosti čeliti strana v mezích dopravních prostředků, jež jí byly drahou poskytnuty. Již z toho plyne, že strana měla zaříditi též příslušné otevření oken a že toto nenáleželo již dle povahy věci k povinnostem dráhy jako povozníka.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 1915, č. j. Rv I 653/15 .) —i—

Citace:

Nebezpečím, jež plynou se zvláštní povahy zboží. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 4, s. 192-194.