Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 25 (1916). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 389 s.
Authors:

Při řešení otázky, jsou-li tu náležitosti §u 9. ex. ř., má exekuční soudce též dle zásad hmotného práva zkoumati, stal-li se postup vymáhané pohledávky skutečně a platně.


Exekuční soud zamítl návrh exekuční. Rekursní stolice změnila usnesení prvého soudu a vyhověla návrhu.
Důvody rekursního soudu:
Směnečním platebním příkazem ze dne 17. července 1915, Cw a) 574|1, byli J. B., F. B-ová, provdaná F-ová, a Anna B-ová uznáni povinnými zaplatiti rolnické záložně v Ž. obnos směnečný 1230 K s přísl., k jehož vydobytí věřitelka zavedla exekuci nucenou dražbou realit jak F. F-ové, tak i A. B-ové patřících. Když pak pohledávka ta byla dle kvitance dto... od vydražitelů pozemků A. B-ové patřících zaplacena, upustila vymahající věřitelka od dalšího provedení exekuce a postoupila tuto svou pohledávku A. B-ové, spoludlužnici to shora uvedeného směnečného závazku. Tato nyní navrhla na základě zmíněného směnečného platebního příkazu a postupní listiny, aby jí byla povolena exekuce nuceným zřízením práva zástavního proti druhé spoludlužnici F. B-ové, provdané F-ové, kterýžto návrh však byl naříkaným usnesením pro nedostatek exekučního titulu zamítnut, neboť pohledávka rolnické záložny v Ž. prý, jak uvedeno, zaplacením zanikla a nelze takto uhaslou pohledávku s účinkem v §. 9. ex. ř. uvedeným dále odstoupiti. Tomuto stanovisku prvého soudce nelze však přisvědčiti. V přítomném případě nežádá rolnická záložna v Ž., ve směnečném platebním příkaze jako věřitelka označená, o povolení exekuce proti F. F-ové, nýbrž činí návrh ten osoba třetí jako cessionářka zmíněné záložny. A tu předpisuje zákon zcela jasně, za kterých předpokladů právní nástupce původního věřitele oprávněn jest o exekuci zakročiti. Dle §u 9. ex. ř. jest totiž pouze zapotřebí průkazu přechodu pohledávky s původního věřitele na jeho nástupce, kterýžto průkaz dlužno buď veřejnými neb veřejně ověřenými listinami podati. Od plnění dalších podmínek zákon nečiní závislým povolení exekuce ve prospěch osoby třetí, pročež nebylo na soudci exekučním, aby kromě onoho listinného průkazu snad ještě právní poměr mezi stranami panující a materiálně právní účinky onoho postupu přezkoumával, obzvláště nebylo se zabývati otázkou, zdali vymáhaná pohledávka již zaplacením zanikla čili nic. Ježto A. B-ová veřejně ověřenou listinou postupní prokázala přechod pohledávky rolnické záložny na ni, bylo rekursu vyhověti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení exekučního soudu.
Důvody:
Naříkané usnesení nedá se uvésti v soulad se zákonem. § 9. ex. ř., na který rekursní soud poukazuje, mluví proti němu. Stanoví-li toto místo zákona, že může ve prospěch jiné osoby nežli osoby, jež označena v exekučním titulu za oprávněnou, dojíti k exekuci, jakmile se listinami prokáže, že nárok v exekučním titulu uznaný přešel s osoby zde pojmenované na onu osobu, kterou jest exekuce navrhována, nelze přece zajisté pochybovati o tom, že tomuto předpisu zákona jest vyhověno jen tehdy, mohl-li se dle obsahu listiny a stavu spisů přechod práva státi platně a dlužno-li ho uznati za skutečně nastalý. Jinými slovy, listinu sluší přezkoumávati dle zásad hmotného práva a nelze se spokojiti s tím, že přechod práva, vymahající věřitelkou tvrzený, jest zevně oděn ve formu postupu. Dle slovného znění a smyslu §u 9. ex. ř. jest listinou dokázati nikoli pouhý projev vůle, nýbrž právní nárok. Listinami o prohlášeních stran není však vždy dokázán skutečný přechod práva. Dle spisů byli vymahající věřitelka, dlužnice, jakož i J. B., nepřicházející zde již dále v úvahu, jako příjemci směnky žalováni rolnickou záložnou a byl vydán proti všem třem jako nerozdílným dlužníkům soudní platební příkaz, který nabyl právní moci. Zaplatila-li pak vymahající věřitelka sama záložně všechno, zanikla pohledávka záložny, tato nemá již čeho požadovati od ostatních spoludlužníků, a nemůže již dojíti k převodu, ježto zde není předmětu cesse (§§ 442., 893., 1393., 1394. obč. z.). Listinami k exekučnímu návrhu připojenými není tedy dokázán přechod práva.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 23. května 1916, č. j. R III 60/16|2.)
—i—
Citace:
Při řešení otázky, jsou-li tu náležitosti §u 9. ex. ř.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 7, s. 340-342.