I. Ve věcech civilních.

A. Z práva občanského.
§§ 5., 1295., 1315. obč. z. Derogatorní účinek zákona lékárnického ohledně zodpovědnosti lékárníka, stanovené staršími předpisy za chyby jeho pomocníků. — Nepřítomný lékárník ručí za zavinění svého zástupce, jehož dozorčímu úřadu neoznámil, i tehdy, když jest zástupcem kvalifikovaným. 19 X 15, Rv II 519/15; Z. B. 16: 139.
§§ 52., 53. obč. z. Směrodatné hledisko pro dodatečné povolení soudní k vejití nezletilce v manželství přes odpor otce. 23 III 15, R I 121/15; Z. B. 16: 146.
§§ 90. až 93. obč. z. a § 81. ex. ř. Byla-li manželka svým manželem z manželského společenství vykázána, aneb bylo-li jí setrvání ve společenství tomto nemravným chováním manžela znemožněno, má nárok na poskytování výživného v hotovosti. Rozsudek cizozemského soudu (německého), nárok tento přiznávající, jest bezpodmínečně vykonatelný. 15 IV 13, R I 305/13; Z. B. 16: 150. §§ 60. a 96. obč. z. Překážka manželství relativní nemohoucnosti. Předpoklad pro přičítání viny; nerozhodné jest pro potírání manželství, že ve společné domácnosti bylo pokračováno. 20 IV 15, Rv I 244/15; Z. B. 16: 147.
§ 109. obč. z. Rozvod manželství pro citelné urážky. Urážky a násilnosti učiněné k odvrácení zlého nakládání nelze za vinu připočítati. 19 X 15, Rv I 526/15; Z. B. 16: 152.
§ 111. obč. z. Rozlučitelnost manželství mezi starokatolíky civilně uzavřeného, i když manželé na to přestoupili ku katolické církvi a také dle obřadu katolického byli sezdáni, napotom pak zase z katolické církve vystoupili. 25 I 16, Rv I 28/16; Z. B. 16: 165.
§ 115. obč. z. V řízení o rozloučení manželství dle §. 115. obč. z. není třeba smiřovacích pokusů předepsaných v §§. 104., 107. a 132. obč. z., pak §. 2. zákona ze dne 31. prosince 1868 č. 3. ř. z. z 1869. Plenis. usnes. 17 XI 15, praes. 359/15; kn. jud. č. 241; P. 16: 223; off. 1673.
§ 168. obč. z. O nároku nemanželské matky dle §. 168. obč. z. rozhoduje se v řízení nesporném. 21 XII 15, R II 801/15; P. 16: 226.
§ 176. obč. z. Je-li otec nepřítomen, avšak známého pobytu (v Africe) a změnil-li státní občanství, není to důvodem, aby byl ustanoven poručník pro jeho děti. 3 XI 15, R VI 138/15; Z. B. 16: 152.
§§ 331., 332., 336., 338., 1035., 1086. obč. z. a § 259. c. ř. s. Nárok na náhradu vymáhajícího věřitele, jemuž zabavená věc dána byla do uschování, proti třetí osobě, věc tuto excindující, pro učiněný náklad na její udržení. 26 X 15, R VI 132/15; Z. B. 16: 128.
§§ 353. a nn. a §§ 447. a nn. obč. z. Vlastnictví a právo zástavní na koncesi živnostenské. Právní účinek propachtování živnostenské koncese hostinské ve formě složení této posavadním majitelem ve prospěch pachtýře na základě listiny pachtýřem předem podepsané, již po uplynutí doby pachtovní dlužno podati a v níž udělená koncese zase se skládá ve prospěch propachtovatele: Přechod (vlastnictví) koncese na pachtýře a založení osobního nároku pro propachtovatele na složení koncese; účinek zabavení této proti pachtýři. 19 X 15, Rv I 530/15; Z. B. 16: 122.
§ 365. obč. z. a § 6. nař. min. obchodu 28 XI 14, ř. 325. Žaloba o § 365. obč. z. se opírající, směřující proti eráru na odškodnění pro nařízené zabavení zásob obilí po rozumu §. 6. cit. nař. a zaplacení rozdílu mezi úředně stanovenými cenami nejvyššími a skutečnou cenou obilí, nepatří na cestu právní. 25 I 16, Rv VI 6/16; J. B. 16; 191.
§§ 367. obč. z. a §§ 22. až 24. c. ř. s. Namítá-li žalovaný proti žalobě vlastnické, že věc drží u sebe v cizím jméně, neztrácí práva k této námitce, nepojmenoval-li svého auktora dle §§. 22. až 24. c. ř. s., nýbrž teprve při sporném líčení. 18 V 15, R III 95/15; P. 16: 127.
§§ 443. a 1500. obč. z. Singulární sukcessor nabytím pozemku přejímá zřejmě vykonávanou, byť i v pozemkové knize nezapsanou služebnost. 7 XII 15, Rv VI 224/15; Z. B. 16: 130.
§§ 512. a 613. obč. z. Poživatel není vázán, aby z pohledávek na statku v době držení požívání váznoucích splácel annuity. Fideikomisařovi nepřísluší náhradní nárok za nesplacené annuity vůči pozůstalosti fiduciářově. 18 I 16, Rv II 16/16; J. B. 16: 154.
§ 523. obč. z. Služebnost cesty či veřejnoprávní užívání cesty veřejné? Aby cesta byla veřejnou, jest zapotřebí prohlášení cesty za veřejnou příslušným úřadem, nebo aby obec svým povolaným zastupitelstvem projevila svou vůli držebnostní nebo něco podnikla na ochranu domnělého práva svých členů. 28 X 13, Rv II 987/13; P. 16: 141.
§ 692. obč. z. a §§ 2. č. 7, 161. a 163. nesp. pat. Zjistiti srážku z odkazu (§ 692. obč. z.) jest v řízení nesporném nepřípustné, účastníci buďtež vyslechnuti a nenastane-li dohoda, odkázáni na pořad práva (§ 817. obč. z. a §§ 161. a 163. nesp. pat.). 14 XII 15, R II 774/15; P. 16: 196.
§ 869. obč. z. Slib učiněný advokátem klientovi, jenž za něho záruku měl převzíti, že ho bude po dobu ručení bezplatně zastupovali, jest dostatečně určitý. Je-li v tom obsaženo i vzdání se hotových výloh, jest otázkou skutkovou. 9 XI 15, Rv I 572/15; Rv I 572/15; Z. B. 16: 131.
§§ 871. a 919. obč. z. Byl-li koncesovaný podnik (půjčovna knih) s inventářem a koncesí prodán, jest zabavení koncese věřitelem prodavatele pro účinnost smlouvy nezávazné. 17 XI 14, Rv I 1019/14; Z. B. 16: 133.
§ 878. obč. z. a min. nař. 19 XII 14, ř. 345. Neplatnost kupní smlouvy, při níž cena trhová převyšuje stanovené maximální ceny. Výraz »předmět« jest tu totožný s výrazem »obsah«. 21 XII 15, Rv II 684/15; P. 16: 143 a Z. B. 16: 134.
§§ 878. a 1447. obč. z. K pojmu vyšší moci a nemožnosti plnění. Též k nemožnosti plnění nastalé teprve během sporu nutno při rozhodování sporu přihlížeti. 28 XII 15, Rv II 740/15; P. 16: 193.
§ 915. obč. z. Slib daný (bohatou) firmou zřízenci, že mu bude platiti služné, pokud jí bude možno, i po době výpovědní, platí jen potud, pokud obchodní rok skončil příznivou bilancí. 28 IX 15, Rv II 569/15; G. H. 16: 25; E. B. 16: 51.
§ 1042. obč. z. O nároku třetí osoby proti obci z důvodu, že za ni živila příslušníka, opírajícím se o § 1042. obč. z., rozhodovati přísluší jedině soudům. 28 XII 15, R II 811/15; P. 16 : 264.
§ 1218. obč. z. Slib rodičů aneb děda a báby, daný dceři aneb vnučce a jí přijatý, že jí za účelem zřízení věna poskytnou určité jmění, není svatební smlouvou. Jest však ku platnosti třeba zřízení ve formě notářského spisu podle §. 1. lit. d. zákona ze dne 25. července 1871 ř. 76, jestliže a pokud dlužno poskytnutí to považovati za darování obdařené. Plenis. usnes. 9 XI 15. praes. 3.30/15; kn. jud. č. 239; P. 16: 177, off. 1671.
§§ 1220. obč. z. Co slíbí rodíce při provdání nemajetné své dcery, jest její věnem dle §. 1220. obč. z., i když nebylo za takové označeno a není potřebí k jeho platnosti notářského aktu. Soud není oprávněn konstruovati námitky, kterých žalovaná strana nevznesla. 11 I 16. Rv II 759/15; P. 16: 183.
§§ 1220.—1222., 141., 143. obč. z. Dotační povinnost rodičů, pokud se týče děda a báby, neuhasne provdáním. Zjištění rozsahu této povinnosti staniž se v řízení nesporném, pokud se neopírá návrh ten výslovně o slib. Není příčiny, aby v případě §. 1222. obč. z. jiné řízení bylo prohlášeno za příhodné než v případě §. 1221. obč. z. Dotační povinnost matky jest pouze subsidiární. 30 XI 15. R 11 756/15; G. H. 16; 170.
§ 1231. obč. z. Slib výpravy v určité výši, rodiči aneb dědem a bábou synovi aneb vnukovi za příčinou jeho manželského svazku daný a jím přijatý, není svatební smlouvou. Může však podle §. 1. lit. d. zák. 25 VII 71 ř. 76 ku platnosti potřebovati zřízení ve formě notářského spisu, jestliže a pokud dlužno věnování to považovati za darování. Plenis. usnes. 9 XI 15, praes. 331/15; kn. jud. č. 240; P. 16: 219; off. 1672.
§§ 1294. a 1320. obč. z. Včelař ručí za úrazy, jež jeho rojem byly způsobeny. 12 X 15, Rv I 496/15; G. H. 16: 200.
§ 1295. obč. z. Pojem příčinné souvislosti: od matky nelze žádati náhradu útrat vzniklých ve sporu o oduznání manželského původu. 28 X 15, Rv CII 129/15; Z. B. 16; 138.
§ 1299. obč. z. a § 9. adv. ř. Advokát jest zodpověděn za škodu způsobenou při sepisování smlouvy, zanedbá-li nutné opatrnosti, obezřelosti a prozíravosti. 28 XII 15, Rv II 746/15; P. 16: 228.
§§ 1315. a 1320. obč. z. Vlastník koně neručí za poranění osoby koněm jeho dozorci svěřeným, nestíhá-li ho culpa in eligendo. 2 III 15, Rv I 92/15; Z. B. 16: 145.
§ 1380. obč. z. Omluva, že nájemník předmětu pronajatého, jehož mu pro nepřátelský vpád není možno používati, zaplatí splatnou činži proti závazku pronajímatele, že činži vrátí, vyjde-li v budoucnosti na jevo, že placení se stalo neprávem, jest porovnání, na jehož splnění jest pronajímatel oprávněn — bez újmy pozdějšího zpětného pohledávání — setrvati. 19 X 15, Rv I 553/15; J. B. 16: 141.
Zákl. zák. státní; § 14. z 21 XII 67 ř. 141. Právní platnost císařského nařízení po rozumu §. 14. cit. zák. vydaného nepodléhá přezkoumání řádnými soudy. 25 I 16, Rv VI 6/16; J. B. 16: 191.
Dráhy. Povinné ručení, § 2. a § 1304. obč. z. Neodmetení čerstvě napadnutého sněhu ze stupátek vozu železničního zakládá spoluvinu dráhy na úrazu. 25 I 16, Rv II 43/16; G. H. 16: 168.
Nař. min. z 22 X 14 ř. 291, § 1. Pod »bezprostřednými platy« po rozumu cit. nař. o zákazu placení proti Anglii a Francii nelze nikterak rozuměti všechny platy, jež jakýmkolvěk způsobem cizincům nepřátelských států slouží k dobru. 29 IX 15, Rv I 484/15; G. H. 16: 168.
B. Z práva směnečného, obchodního, společenstevního atd.
Čl. 47., 211., odst. 2. obch. z., a § 867. obč. z. Dozorčí osobu podniku likvidátory akciové společnosti ustanovenou dlužno za jich plnomocníka považovati (§ 46. bosenského, čl. 47. našeho obch. z.). Ustanovení čl. 211., odst. 2. obch. z., že smlouvy s ústavem před jeho řádným zřízením vážou osoby, jež spolupůsobily při uzavření smlouvy, neplatí ohledně všeužitečných ústavů. Uzavřený obchod není právně závazný ani pro domněle zastoupenou osobu (§ 867. obč. z.), ani zástupce nedožádaného. Akciovou společnost v likvidaci zavazují i ty obchody, jež nikoliv likvidátoři, nýbrž její plnomocníci uzavřeli v době, pokud v rejstříku obchodním likvidace nebyla vymazána. 5 X 15, Rv I 494/15; J. B. 16: 166.
Čl. 97. obch. z. Ona práva, která přísluší veřejné společnosti vůči společníku, neoprávněně a na vlastní vrub obchody provozujícímu, nejsou v čl. 97. obch. z. výlučně uvedena. Přísluší tudíž společnosti i právo, žádati na takovém společníku, aby pro futuro takových obchodů zanechal. Na takovéto žádání nevztahuje se preklusivní tříměsíční lhůta k soudnímu uplatnění nároků v 2. odst. čl. 97. obch. z. uvedená. 1 II 16, Rv I 14/16; P. 16: 268.
Čl. 150., 160. obch. z. Vybytí dědice společníka na základě poslední schválené bilance. Uznání bilance podpisem společníka má povahu smlouvy. Odporovati schválené bilanci jest přípustno jen dle zásad o omylu při smlouvách. 10 XI 14, Rv I 867/14; J. B. 16: 118.
Čl. 355. obch. z. Kupci, jenž místo plnění požaduje náhradu škody pro neplnění, přísluší také v případě čl. 355. obch. z. nárok na placení difference mezi umluvenou cenou a cenou tržní. K ospravedlnění jeho nároku na náhradu ušlého zisku (čl. 355., 283. obch. z.) nestačí důkaz, že mu mohl určitý zisk ujíti. Dlužno prokázati, že případ tento skutečně nastal. Nárok na náhradu škody nemá znak trestu pro liknavého prodavatele. 3 XI 15, Rv II 616/15; G. H. 16: 187.
Zák. 6 III 106 ř. 58. § 5. Společnost s obmezeným ručením jest právnická osoba, jejíž podstata změnou v osobě společníků více se nemění. Formulování firmy, při níž se zřetel béře, že jen jeden společník tu jest, jest vyloučeno a nemůže žádáno býti. 6 V 14, R I 332/14; G. Z. 16: 154.
Obchod. pom. § 7. 1. Uzavření obchodu (spekulačního kupu a prodeje) pod fingovaným jménem bankovního úředníka s bankou, v jejichž službách tento jest, oprávňuje banku, aby u vykonání práva vstupu (§ 7. zák. o obch. pom.) od úředníka tohoto bez zvláštního průkazu škody žádala výtěžek docílený z těchto obchodů.
2. Právo, nastoupiti v práva po rozumu §. 7. cit. zák., může vykonáno býti jak u obchodů dosud neprovedených, tak i u obchodů již skončených. 19 X 15, Rv II 566/15; G. Z. 16: 146.
— § 26. č. 2. Nevystoupil-li příjemce služby předčasně ze služby z té příčiny, že následkem války mu služné bylo sníženo, neospravedlňuje to k předpokladu, že byl srozuměn s redukcí služného. 9 XI 15, Rv II 636/15; G. Z. 16: 155.
C. Z řízení sporného a exekučního.
ČI. XLII. uv. zák. k civ. ř. s. a § 433. c. ř. s. Vzpírající se straně lze vykonání vyjevovací přísahy podle čl. XLII. uv. z. k c. ř. s. uložiti pouze k žalobě rozsudkem. — Naproti tomu jsou smíry o vykonání této vyjevovací přísahy a potomní vykonání přísahy, na níž se bylo dohodnuto, přípustný i k návrhu dle §. 433. c. ř. s., jakož i v řízení nesporném. Plenis. usnes. 14 XII 15, praes. 299/15; kn. jud. č. 343; P. 16: 262.
§ 84., odst. 2. c. ř. s. Ustanovením čl. VI. č. 4. cís. nař. z 1. června 1914 č. 118 (o úlevách soudu) chrání se strana a právní zástupce jen proti následkům sběhnuvšího se přehlédnutí, nevysloveno však, že opravný prostředek, svým ostatním Obsahem pochybený, dlužno proti ostatním ustanovením zákona k mentálnímu vyřízení přivésti. 6 X 14, R II 848/14; G. H. 16: 217.
§ 162. c. ř. s. Přerušení řízení po rozumu §. 162. c. ř. s. může býti i tehdy vysloveno, je-li stranou žalovanou společnost s obmezeným ručením, jejíž jednatelé službu vojenskou konají. 5 X 15, R II 663/15; J. B. 16: 155.
— Přerušení řízení proti cizozemci z nepřátelského státu, jenž při vypuknutí války do svého domova uprchl, nelze povoliti. § 162. c. ř. s. předpokládá, že zabránění styku strany se soudem jest nahodilé. 15 II 16, R I 73/16; J. B. 16: 155.
§ 227. c. ř. s. Více nároků v jedné žalobě spojených nepozbývá nic na své samostatnosti nepřípustnou kumulací; příslušnost dlužno ohledně každého z nich samostatně posuzovati. 23 XI 15, R II 764/15; G. H. 16: 154.
§ 268. c. ř. s. Ona část výroku trestního soudu, kterouž se zjišťuje spoluvina trestním činem poškozeného, není pro soudce civilního závazna. 22 IX 14, Rv I 609/14; Z. B. 15: 1018.
§§ 376., 503., odst. 2. c. ř. s. Nebyly-li strany sporné za účelem důkazu slyšené vzaty do přísahy, není to kusostí řízení. 9 XI 15, Rv I 572/15; Z. B. 16: 131.
§§ 405., 503., odst. 2. c. ř. s. Změna žalobního návrhu soudem jest přípustná, pokud tím jasnější a přesnější znění bylo docíleno. 7 XII 15, Rv VI 224/15; Z. B. 16: 130. §§ 453. odst. 2. a 502. c. ř. s. Obmezí-li se v odvolacím řízení cena sporného předmětu na nebo pod 100 K, není revise do rozsudku soudního přípustná. 15 XI 15, Rv III 182/15; J. B. 16: 167.
§ 502. c. ř. s. Nevyslovil-li soud odvolací v případě §. 406. č. 2. a 3. c. ř. s. ve svém usnesení, jímž věc soudu prvé stolice k jednání a novému vynesení rozsudku vrátil, svého právního názoru, není revise do rozsudku, potvrzujícího nový rozsudek stolice prvé, přípustná. 7 III 16 Rv II 117/15; G. H. 16: 251.
§ 528. c. ř. s. Rekursy do rozhodnutí druhé stolice ve sporech rušené držby jsou i tehdy nepřípustný, týkají-li se rozhodnutí, jen obran sporu vadících. 16 II 15, R II 105/15; off. 1676.
Advok. řád. §§ 28. b. a 30. Zapsání do listiny kandidátů advokacie musí předcházeti výmaz v listině oné komory advokátní, jejíž obvodu žadatel o zapsání posud byl náležel. Vstoupiti do advokátní kanceláře, jež následkem konání služby válečné šéfem byla zavřena, jest nepřípustno, pokud nebyl substitut pro ni ustanoven. 14 III 16, R VI 15/16; J. B. 16: 192.
Čl. IX. č. 8. uv. z. k ex. ř. Úředníci ústavu dělnické pojišťovny úrazové požívají, pokud postavení jejich samo jest veřejnoprávní, výhod zák. z 21 IV 82, ř. 123; to však neplatí pro úředníky, již ustanoveni byli smlouvou proti výpovědi u státu, země, obce, úrazové pojišťovny atd. 5 X 15, R I 492/15; J. B. 15 č. 52.
§§ 35. a 37. ex. ř. 1. Ve sporech podle §§. 35. a 37. ex. ř., které následkem vymáhání pohledávky byly zahájeny, dlužno cenu předmětu sporu dle §. 57, j. n. vyměřiti. Obnos vymáhané pohledávky, jejž se zřetelem na předpis §. 54. j. n. vypočísti dlužno, jest dle toho pro ocenění předmětu sporu, nehledě na případné odchylující se udání žalobce v žalobě, směrodatným.
2. Nepřevyšuje-li takovýmto způsobem vyměřená cena sporu obnosu 100 K. použijí se dle §. 448. c. ř. s. a pokud toho dopouštějí jiná ustanovení zákona platící předpisy pro řízení ve věcech nepatrných. Tuto okolnost jest v průběhu opravných prostředků při zkoumání přípustnosti prostředků opravných v úvahu vzíti. Plenis. usnesení 17 XI 15, praes. 386/15; kn. jud. 242; off. 1674; P. 16: 259.
§ 42. ex. ř. Odklad exekuce lze povoliti jen z důvodů v exekučním řádu taxativně vypočtených. Domáhá-li se někdo věcných práv k nemovitosti do dražby dané, nemůže žádati za odklad odhadu této nemovitosti nařízeného za účelem povolené nucené dražby nemovitosti proto, že snad po vysouzení sporných práv cena nemovitosti bude jiná. 5 X 15, R II 670/15; P. 16: 235.
§ 42 a § 44. ex. ř. Poměr důvodu odkládacího dle §. 6. cís. nař. z 29. července 1914 č. 178 k odložení po rozumu ex. ř. Při odložení podle §. 6. cit. nař. cís. lze §. 44. odst. 1. ex. ř. použíti. 21 XII 15, R I 629/15; J. B. 16: 156.
§ 53. ex. ř. V řízení exekučním nemůže osobně strana advokátem zastoupená rekursu ústně do protokolu podati. 17 VIII 15, R l 441/15; J. B. 16: 36.
§ 68. ex. ř. Třetí osoba, na jejíž jméno byl pronajat byt, jehož nábytek má býti zabaven a uschován pro dluh povinného, nemá do poukazu soudce exekučního orgánu výkonnému za příčinou pokračování v exekuci práva rekursu, nýbrž jen stížnosti. 19 VIII 14, R I 645/14; Z. B. 15: 1066.
§ 170. č. 5. ex. ř. (nové znění). Vydražitel nemovitosti exekučně prodané přejímá neknihovní služebnosti, výměnky a reální břemena k dalšímu trpění a plnění dle obdoby §. 150., odst. 1. ex. ř. S ohledem na předpis §. 216. č. 4. ex. ř. rozhoduje pak na místě knihovního pořadí doba, kdy nastal prokázaný úkon právo zakládající. 8 VI 15, Rv VIII 150/15; P. 16; 144.
§ 213. ex. ř. Následný dědic není povinen ani oprávněn k odporu dle §. 213. ex. ř. při rozvrhu nejvyššího podání za nemovitost prodanou ve veřejné dražbě a stiženou substitucí fideikomisární. Knihovní věřitelé mají nárok toliko na užitky z nejvyššího podání. 28 IX 15, Rv 629/15; P. 16: 200.
§ 231. ex. ř., odst. 2. Odpůrčí žaloba dle §. 231., odst. 2. ex. ř., nesmí se o jiný důvod odpůrčí opírati, než který byl při roku rozvrhovém odporem uplatňován. 9 XI 15, Rv V 164/15; J. B. 16: 167.
§ 330. ex. ř. Při uvažování přípustnosti exekuce na výměnek dlužno vzíti za základ ceny v míru platné, nikoliv ceny mimořádnými poměry do výše vyhnané. 9 XI 15, R II 719/15; P. 16: 201.
Válka. Cís. nař. z 29 VIII 14 č. 178. § 6. K zajišťovací exekuci proti vojáku jak pro tituly vykonatelné, tak i nevykonatelné, není třeba nebezpečí dle §. 370. ex. ř. osvědčiti. 29 II 16, R II 101/16; P. 16: 271.
D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.
§ 114. nesp. pat. Místopřísežné seznání jmění dědice k pozůstalosti bezvýjimečně se přihlásivšího dlužno k soudu přijati, třeba by ostatní spoludědicové, jimž ještě běží lhůta k podání přihlášky dědické, k pozůstalosti se nepřihlásili. 2 III 15, R II 129/15; P. 16: 233.
Poplatky pozůstalostní. Pozůstalost vojenské osoby, v Praze zemřelé, není sproštěna povinnosti, zaplatiti příspěvek k fondu nemocničnímu, o němž jedná dekret dvorní kanceláře z 9. dubna 1817 č. 1331 sb. z. s. 17 XI 14, R II 689/14; P. 16: 270.
Zák. 5 XII 77 ř. 111, §§ 9. a 15. Není všeobecným požadavkem zákonným, že hotová ujednání kurátora, jimž je třeba soudního schválení, hromadě majitelů dílčích úpisů dlužních budou předložena. Jsou-li majitelé tito bez takového předložení dostatečně informováni, dlužno v jednotlivém případě posuzovati. 12 I 15, R 1 912/14; off. 1675. Konk. řád a § 7. cís. nař. 29 VII 14, ř. 178. Konkurs možno uvaliti též na jmění dlužníka mobilisovaného. 17 VIII 15; R II 571/15; P. 16: 198.

Citace:

Ve věcech civilních. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 3, s. 151-159.