Procesní způsobilost příslušníků nepřátelských států před soudem správním.

I.
Ježto způsobilost býti subjektem procesním a tím i způsobilost dovolávati se ve vlastní věci soudu správního, předpokládá právní způsobilost stěžovatelovu, jest nutno v otázce, zda a pokud jest cizozemská společnost způsobilou podati stížnost před soudem správním, použíti předpisu §u 33. o. z. o.
Podle tohoto ustanovení požívají cizinci stejných práv s tuzemci zásadně jen pod podmínkou reciprocity; mají tudíž v pochybnostech dokázati, že stát, jehož jsou příslušníky, nakládá v právu, o které tu jde, se zdejšími státními občany stejně jako s vlastními.
Vzhledem k nynějšímu válečnému stavu mezi Rákousko-Uherskem a Anglií nastala pochybnost, zda vykonává se v Anglii reciprocita taková. Proto poukazuje se stěžovatel podle §. 33. o. z. o., aby stížnost svou doplnil přílohou platného průkazu o tom, jak anglické, soudcovskými funkcemi opatřené úřady nakládají podle norem právě platných s žalobami a stížnostmi, jež podali rakouští příslušníci, zvláště však o tom, uznávají-li procesní způsobilost rakouských příslušníků stejnou měrou jako příslušníků anglických.
K opětnému předložení stížnosti v tomto směru doplněné ustanovuje se stěžovateli lhůta šestiměsíční, po jejíž marném průběhu bylo by podle §u 21. odst. 2. zák. z 22. října 1875 č. 36. ř. z. ex 1876, stížnost bez dalšího řízení zamítnouti.
Soudní dvůr dal tento právní názor již v několika případech na jevo. K těmto úvahám podotýká se vzhledem k přednesu stěžovatelovu:
Podáním stížnosti domáhá se stěžovatel zahájení docela nového řízení a toto nemůže pokládati se za pokračování řízení administračního, které platně bylo ukončeno. Stěžovatel vystupuje před tímto soudem domáhaje se určitého nároku, jeho postavení zde jest vždy totéž, ať zaujímal postavení kterékoliv strany v administračním řízení.
(Rozh. c. k. správ. soudu ze dne 4. října 1915, č. 5681.)
II.
Předloženými listinami má býti ověřeno, že podle právního stavu v Anglii platného, lze té doby Rakušany u soudů anglických žalovati a že tito mají v takovém případě možnost odvolati se k vyššímu soudci.
Již v usnesení ze 4. října 1915 čís. 5681 bylo podotknuto, že podání stížnosti u tohoto soudu nemůže stavěti se na roveň podání pouhého opravného prostředku v řízení ještě neskončeném.
Strana domáhá se podáním stížnosti zahájení docela nového řízení, které jest naprosto rozdílným od provedeného řízení administračního a vystupuje s nárokem, aby vyneseno bylo rozhodnutí v tomto novém řízení. Její postavení jest rovno postavení žalobcovu.
Nyní tvrdí však stěžovatelka sama, že Rakušan nemůže té doby vystoupiti před anglickým soudem jako žalobce. Tím jest zjištěno, že nebyl podán průkaz požadovaný usnesením prve uvedeným.
Ve smyslu tohoto usnesení zamítá se proto stížnost bez dalšího řízení.
(Rozh. o. k. správ. soudu ze dne 8. května 1916, č. 2894.)
Dr. Dominik.

Citace:

Procesní způsobilost příslušníků nepřátelských států před soudem správním.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 7, s. 346-347.