Okolnost, že v nějaké exekuční věci byly jisté předměty prohlášeny za nezabavitelny, není překážkou jejich opětnému zabavení v jiné exekuci. — Dle § 251. č. 5 ex. ř. nejsou nezabavitelnými předměty, jichž potřebují ku svému zaměstnání osoby pracující u dlužníka, který jen podnik řídí a v něm dohlíží.

V exekuční záležitosti c. k. eráru proti V. P., civilnímu inženýru a podnikateli staveb železničních, pozemních a regulačních, zabaveny byly dlužníku pod pol. 177—215 zájemního protokolu rozličné nástroje a nářadí (vozíky, motyky, kopáče atd.). Tyto předměty byly již dříve v jiné exekuční věci zabaveny, vyloučeny však zde z exekuce později následkem posudku znalcova, že dlužník předmětů těch potřebuje nutně ku provozování svého povolání. V pozdější exekuční záležitosti zamítl však exekuční soudce vyloučení zmíněných položek s odůvodněním, že dlužník věcí těch nepotřebuje k osobnímu výkonu svého duševního zaměstnání, nýbrž předmětů potřebují ony osoby, jež dlužník zaměstnává ve svém podniku.
Rekursní soud vyhověl stížnosti a změnil usnesení prvého soudce, opíraje se o tyto
důvody:
Dlužník žádal za zrušení exekuce ohledně předmětů pod pol. 10—12, 17—19, 21—24, pak 177—215, zabavených proto, že jich nezbytně potřebuje ku provozování svého povolání jako inženýr a podnikatel staveb železničních, pozemních a regulačních. Soud exekuční zamítl k odporu c. k. finanční prokuratury v zastoupení eráru jako vymáhajícího věřitele tento návrh dlužníkův ohledně věcí pod pol. 177—215 zájemního protokolu uvedených, kdežto ohledně ostatních výše označených předmětů exekuci za souhlasu vymáhajícího věřitele dle §. 39. č. 6. ex. ř. zrušil. Stížnosti dlužníkově proti částečnému zamítnutí jeho návrhu nelze upříti oprávněnosti. Věci, o něž se jedná, byly dlužníku již dříve pro pohledávky jiných vymáhajících věřitelů zabaveny. Přes protest vymáhajících věřitelů byla však exekuce ku svrškům těm právoplatným usnesením exekučního soudu ze dne 15. září 1915, č. j. E VII 1459/15—11, dle §. 251. č. 5. ex. ř. zrušena, a to na základě posudku znalce, že dlužník jako civilní inženýr a podnikatel staveb železničních a regulačních může své duševní povolání osobně provozovati jedině s řádným inventářem, kterým právě jsou předměty zabavené, a že tento inventář jest jeho povolání přiměřený a že by tohoto bez něho vůbec nemohl vykonávati. Když tedy exekuční soud nezabavitelnost věcí těch již právoplatně vyřkl, nebyl výkonný orgán vůbec ani oprávněn, věci ty pro pohledávky jiného věřitele znovu zabavovati, nýbrž měl zabavení jich s poukazem na vydané a jej jako orgán exekučního soudu vížící rozhodnutí tohoto soudu o nezabavitelnosti jich odmítnouti. Avšak též odůvodnění naříkaného usnesení návrh dlužníkův na zrušení exekuce zamítajícího není správné. Usnesení to odůvodňuje se tím, že přes uvedený znalecký posudek věcí těch dle §. 251. č. 5. ex. ř. z exekuce vyloučiti nelze, poněvadž jich dlužník k osobnímu vykonávání svého zaměstnání nepotřebuje, nýbrž potřebují jich ty osoby, které dlužník ve svém podniku zaměstnává. Předpokladem nezabavitelnosti dle ustanovení §. 251. č. 5. ex. ř. jest, že dlužník vykonává osobně nějaké duševní povolání a že k vykonávání tohoto povolání oněch předmětů potřebuje. Vyžaduje se tedy sice potřebnost předmětů k osobnímu vykonávání duševní činnosti, nevyžaduje se však naopak, aby dlužník sám osobně nějaké hmotné práce na předmětech těch neb pomocí jich vykonával. Osobní duševní činnost dlužníka jako inženýra a podnikatele staveb rozličného druhu nespočívá též v osobním vykonávání hmotných prací do oboru toho spadajících, nýbrž v řízení jich a jeho zřízenci pod jeho dozorem a vedením prováděných. Aby však dlužník tuto duševní činnost osobně provozovati mohl, k tomu potřebuje jistého věcného zařízení, tedy inventáře, aby jím zřízenci dlužníkovi práce jim uložené vykonávati mohli. Bez takového inventáře nemohly by se práce ty vykonávati a nemohl by jich tedy dlužník též říditi a své duševní zaměstnání, záležící v podnikání staveb, osobně vykonávati.
Nejvyšší soud obnovil usnesení exekučního soudu.
Důvody:
Rekursní soud nařídil naříkaným usnesením zastavení exekuce vedené c. k. erárem na předměty uvedené pod pol. č. 177 až 215 zajemního protokolu z té příčiny, že 1. exekuce vedené jinými vymáhajícími věřiteli na tytéž předměty byly pravoplatným usnesením exekučního soudu ze dne 15. září 1915 zastaveny, výkonný orgán nebyl tedy vůbec oprávněn tyto předměty pro pohledávky jiného věřitele znovu zabaviti, a 2. ježto se v §u 251. č. 5. ex. ř. sice žádá, aby předměty byly potřebny k osobnímu výkonu duševní činnosti, nikoli však, aby dlužník sám osobně vykonával na těchto předmětech aneb jimi nějakou tělesnou práci. S tímto rozhodnutím nelze souhlasiti, neboť ad 1. nařízení exekučního soudu ze dne 15. září 1915, č. j. E VII 1459/15|15, v jiných exekučních záležitostech vydané, nepřekáží opětnému řešení právní otázky v tomto případě (§ 12. obč. z.), a ad 2. předměty uvedené v zájemním protokolu ze dne 8. března 1916, č. j. E VII 221/16|2, pod pol. č. 177 až 215, mohou ovšem býti potřebny ku provozování živnostenského neb obchodního podniku, v němž dlužník zpeněžuje plody své osobní duševní činnosti, nejsou však potřebnými pro osobní duševní činnost, jež se přece jen omezuje na dohled nad podnikem a řízení jeho. Právě jen ony předměty, jichž dlužník používá osobně při výkonu svého povolání, jsou dle výjimečného ustanovení §u 251. č. 5. ex. ř., jež jako výjimku dlužno přísně a omezeně vykládati, vyňaty z exekuce. Dovolací stížnost jest tudíž odůvodněna, bylo jí proto vyhověno, usnesení rekursního soudu změněno a obnoveno usnesení prvého soudce, spočívající na správném právním posouzení věci.
(Rozhod. nejv. soudu ze dne 14. června 1916, č. j. R II 213/16|1.)
F. B.

Citace:

Okolnost, že v nějaké exekuční věci byly jisté předměty prohlášeny za nezabavitelny, není překážkou jejich opětnému zabavení v jiné exekuci.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 7, s. 342-344.