Ztratilo-li se cestovní zavazadlo za dopravy po jedné a téže dráze, podléhající několika, příslušnému ústředí přímo podřízeným ředitelstvím, lze pro žalobu z náhrady škody voliti mezi věcně příslušnými soudy v sídle finančních prokuratur, oprávněných k zastupování toho či onoho ředitelství.

Žalobkyně uvádí, že dne 3. srpna 1914 odevzdala k dopravě na dráze v C. ve Slezsku dvě zavazadla cestovní s určením do S. v Haliči. Zde jí však bylo dne 6. srpna 1914 vydáno pouze jedno z obou zavazadel. Druhé zavazadlo chybělo. Kde se nalézá, kde se případně a jakým způsobem ztratilo, není známo. Doprava se děla jednou drahou. Žalobkyně žádá na eráru náhradu škody u okresního soudu v B., nacházejícím se v sídle finanční prokuratury, v jejímž obvodě jest ředitelství dráhy, nadřízené stanici v C. Žalovaný erár vznáší námitku místní nepříslušnosti.
Prvý soud vyhověl námitce nepříslušnosti z těchto
důvodů:
Dle §u 74. j. n. a §. 4. nař. všeho ministerstva ze dne 9. března 1898 č. ř. z. 41, jest pro příslušnost rozhodným místo, kde se sběhla událost, následkem níž vzešel uplatňovaný nárok. Touto událostí není však uzavření nákladní smlouvy v C., jak má žalobkyně za to, nýbrž nevydání zavazadla v S., ježto přece zákon může míti na zřeteli pouze událost dávající bezprostřední podnět k žalobnímu nároku, a nikoli jiné vzdálenější příčiny. Každé události předchází přece nekonečný řetěz příčinných událostí a nelze z tohoto řetězu vytrhnouti libovolně jednu událost. Žalobní nárok nevznikl uzavřením nákladní smlouvy, nýbrž teprve tehdy, když zavazadlo nebylo vydáno. Toto jest skutečností právo zakládající. Žalobu bylo tedy pro místní nepříslušnost zamítnouti.
Rekursní soud vyhověl stížnosti a zamítl námitku místní nepříslušnosti.
Odůvodnění:
Námitku nepříslušnosti, již vznesla žalovaná strana, dlužno odchylně od prvé stolice uznati za bezdůvodnu. Žalobkyně může se dle §§. 35. a 100. železničního řádu dopravního držeti ohledně svého nároku na náhradu škody, odkud bylo zasláno, byť ztráta nastala na kterékoli trati. Dráha, odkud odesláno, totiž stanice v C., patří do úředního okresu ředitelství státních drah v O., jež dle §u 16. organisačního statutu pro státní správu železniční (vyhláška ministra obchodu a ministra železnic ze dne 19. ledna 1896 č. 16. ř. z.) jako bezprostředně ministerstvu železnic podřízený správní úřad zastupuje samostatně státní železniční správu. Dle sídla tohoto správního úřadu řídí se však dle poslední věty §u 4. odst. 1. služební instrukce pro c. k. finanční prokuratury (nař. všeho ministerstva ze dne 9. března 1898 č. 41. ř. z.), neplatí-li již bez toho některý z předchozích, zde uvedených důvodů příslušnosti, příslušnost finanční prokuratury. Následkem toho jest tedy, jelikož sídlo jmenovaného ředitelství železnic jest v obvodu finanční prokuratury v B., tato finanční prokuratura skutečně povolána k zastupování eráru v nynější rozepři, — a poněvadž se opět dle sídla finanční prokuratury určuje dle §u 74. j. n. místní příslušnost soudu, nelze pochybovati o příslušnosti okresního soudu v B. Důvod příslušnosti, uvedený v poslední větě 1. odstavce §u 4. služební instrukce pro finanční prokuratury, jest zde každým způsobem; netřeba tudíž na přetřes uváděti, není-li tu mimo to ještě některý z předchozích, tamtéž zmíněných důvodů příslušnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolací stížnosti s poukazem na podstatně správné odůvodnění naříkaného usnesení, jakož i v úvaze, že mohou-li v případě dopravy více drahami nároky z nákladní smlouvy býti dle §u 100. č. 3. želez. doprav. řádu žalobou uplatňovány úplně dle svobodné volby oprávněného proti dráze odeslání, aneb dráze, která věc přijala posledně s nákladním listem, aneb proti dráze, na jejíž trati se přihodila škoda, — musí svobodné právo volby odesílatelovy platiti tím spíše, přichází-li v úvahu místo více drah toliko více na roveň postavených správních úřadů téže dráhy, pokud se týče jejich obvody, zvláště když také tato místa služební jsou navzájem alespoň v témže poměru jako více rozličných drah. V tomto případě není ostatně známo, kde se nacházejí ztracené věci, resp. kde nastala událost, následkem kteréž vznikl uplatňovaný nárok (al. 1. a 2. §u 4. I. nař. veškerého ministerstva ze dne 19. března 1898 č. 4. ř. z.) — poslední věta §u 4. I. cit. nař. nevylučuje však nikterak svobodné volby mezi více na roveň postavenými, příslušnému ústředí (Zentralstelle) přímo podřízenými správními úřady.
(Rozhod. nejv. soudu ze dne 16. června 1916, č. j. R III 65/16|2.)
—x.

Citace:

Ztratilo-li se cestovní zavazadlo za dopravy po jedné a téže dráze.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 7, s. 334-336.