E, o vyplácení státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných podle zákona č. 267-1921 Sb. z. a n. osobám částečně nezaměstnaným.

Všem svazům zmocněným ministerstvem sociální péče k výplatě státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných podle zákona č. 267-1921 Sb. z. a n. na účet státní pokladny.
Vzhledem k pochybnosti, zda osoby toliko částečně nezaměstnané a zaměstnavatelem pravidelně z práce vysazované, které před ukončením platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných č. 322-1921 Sb. z. a n. byly podporovány v tak zv. refundační akci, mohou činiti nárok na státní příspěvek к podpoře v nezaměstnanosti ve smyslu zákona č. 267-1921 Sb. z. a n., sděluje ministerstvo sociální péče toto: Státní příspěvek k podpoře nezaměstnaných podle § 3 cit. zák. jest příplatkem k podpoře nezaměstnaných, vyplácené odborovými organisacemi; mohou tedy zmínění členové odborových organisací toliko částečně nezaměstnaní obdržeti státní příspěvek, jestliže jejich odborová organisace podle svých stanov nebo podpůrných řádů o tom jednajících v tomto případě jim nárok na podporu v nezaměstnanosti přiznává.
Vzhledem k ustanovení § 8 cit. zák. mají osoby ty — za předpokladu splnění ostatních podmínek zákona — nárok na státní příspěvek nezaměstnaných ode dne, kdy se o něj hlásily, trvala-li nezaměstnanost aspoň 8 dní. Při tom není nutné, aby tato nezaměstnanost osmi dnů trvala nepřetržitě.
Osoby částečně nezaměstnané za účelem přiznání státního příspěvku musí se rovněž hlasiti o průkaz (průkazní lístek nezaměstnaných form. D) u veřejné zprostředkovatelny práce ve smyslu § 4, odst. 1., č. 4. zák. čís. 267/1921 а k zajištění dalšího vyplácení státního příspěvku podrobiti se ve dnech nezaměstnanosti kontrolnímu hlášení stejným způsobem, jako osoby zcela nezaměstnané (viz zd. oběžník č. j. 7300/III-25).
U osob částečně nezaměstnaných a pracujících střídavě hlášení u veřejných zprostředkovatelen děje se v prvé řadě za tím účelem, aby bylo konstatováno, zda skutečně určitého dne nezaměstnaný jest bez práce a teprve v druhé řadě, aby mu byla nabízena jiná pracovní příležitost, která by nesměla býti nevýhodnější, než jeho pracovní příležitost dosavadní.
V tom směru vydávají se veřejným zprostředkovatelnám práce současně příslušné pokyny.
Ministerstvo sociální péče, aby v mezích zákona ulehčilo povinnost o kontrolním hlášení, svoluje, aby toliko první a poslední kontrolní hlášení dělo se u veřejné zprostředkovatelny práce, kdežto ostatní kontrolní hlášení mohou se díti střídavě u příslušné odborové organisace neb obce, případně toliko u obce.
Osoby vysazené z práce na dobu 1 až 2 dnů v týdnu musí se hlásiti jedenkráte týdně, osoby vysazené z práce na dobu 3 až 4 dnů v týdnu dvakráte týdně, osoby vysazené z práce na dobu delší než 4 dny v týdnu třikráte týdně.

Citace:

Výnos ministerstva sociální péče ze dne 7. dubna 1925. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 262-263.