Právo stran nahlížet! do spisů. Všeobecné povinností správních úřadů, aby stranám povolily nahlížeti do spisů, není, a to již proto, že vedle nároku stran ve správním řízení přichází v úvahu také veřejný zájem státní správy, který nedovoluje bezpodmínečně nahlížet! do spisů; strana má neobmezený nárok nahlížeti do spisů jenom tehdy, když a pokud dotyčný zákon nárok ten uznává. V tomto ohledu obsahoval na př. zákon ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n. o státním příspěvku vyživovacím v § 7, odst. 5. ustanovení, že strany mají právo nahlédnouti kdykoli do spisů, týkajících se jejich záležitosti. Zákon ze dne 12. září 1921, č. 322 Sb. z. а n., o podpoře nezaměstnaných však ustanovení takového nemá. Poškození stran, jimž úřad nedovolí nahlédnouti do spisů, ostatně nastati nemůže již proto, že platí všeobecně ve správním řízení zásada slyšení stran. Skutková podstata, jíž úřad je veden ku svému rozhodnutí, musí býti zjištěna za účasti strany, jež má nárok na to, aby oproti zjištění úřadem za základ vzatému hájila své stanovisko, vedla protidůkazy a případně žádala za doplnění konaného šetření. Nebyl-li straně výsledek konaného šetření průběhem správního řízení sdělen, a tím jí bylo znemožněno aby se proti skutkovému zjištění, jež vedlo úřad к určitému úsudku, účinně bránila, jeví se opomenutí toto podstatnou vadou řízení. (Nález nejv. správ, soudu z 5. září 1924, č. j. 15165/24.)
141