Statistika práce na I. Mezinárodní výstavě družstevní práce a soc. péče v Gentu 1924.

Na výstavě, která byla loni v době od 15. června do 15. září pořádána, zúčastnilo se též ministerstvo sociální péče v oboru družstevním (váleční poškozenci) a ochrany dělnictva, péče o nezaměstnané a zprostředkování práce. Obšírný statistický materiál, týkající se druhého oboru, graficky zpracovalo statistické oddělení jmenovaného ministerstva. Vystaveny byly tyto diagramy: 1. Stávky a výluky vzhledem k celkové nezaměstnanosti. V číslech absolutních uveden v systému souřadnicovém podle měsíců za tříletí 1921—1924 počet stávek, ztráta pracovních dnů a ušlá mzda a srovnáván s celkovou nezaměstnaností, čímž velmi názorně podán obraz vlivu nezaměstnanosti na vývoj stávek a výluk živnostenských. S poklesem nezaměstnanosti těchto přibývá a naopak. — 2. Práce přes čas vzhledem k celkové nezaměstnanosti, analogicky naznačuje v prostých číslech vztah mezi množstvím udělených povolení podnikům na práci přes čas a počtem nezaměstnaných, který stoupá v těch měsících, kde nejméně pracováno přes čas, jinými slovy, kdy není hospodářské konjunktury. — 3. Mzdy odborného dělníka některých odvětví výroby a cenové indexy. Relativními čísly při základu leden 1921 — 100 sledován vývin průměrných týdenních mezd odborných hlinodělníků, sklářů, kovodělníků, kožedělníků, textilních dělníků, obuvníků, krejčí a lučebních dělníků. Na diagramu je názorně vyznačeno valutami ozdravění přelomem drahoty v druhé polovině roku 1922, což je zřejmo z rapidního klesání
44 cenových indexů. Mzdový průměr klesá úměrně s křivkami cenových indexů; je výslednicí rušných bojů všech šetřených oborů práce, jichž neklidné mzdy podléhaly rozličným průmyslovým krisím. V roce 1923 nastává vzájemné utišení, jak napovídá paralelnost mzdových křivek s křivkami cenových indexů. — 4. Nezaměstnanost a valutový index. V relativních číslech (1. ledna 1921 = 100). Vliv valuty na nezaměstnanost je zásadní. Průběh křivky kursu Kč je v prvních dvou le- tech velmi neklidný. V druhé půli roku 1921 pohybuje se ve výši minima, jehož dosáhl v říjnu. V důsledku toho je i nezaměstnanost v říjnu minimální. Pak kurs náhle stoupá, v první půli r. 1922 udržuje se na výši lednové; červencem však zahajuje příkré stoupání a v říjnu 1922 dosahuje maxima. Na nezaměstnanost měl vysoký tento kurs vliv katastrofální; i když kurs přestal stoupati, zvyšována byla nezaměstnanost setrvačností až do počátku roku 1923, odkudž vlivem stabilisace měnové zase náhle klesá. Vyznačen též počet podporovaných přímo státem. Znázornění toto zajímavě ukazuje, že podpora státní přicháizela při stoupající nezaměstnanosti vždy o měsíc opožděně. V absolutních číslech udán na diagramu stav v jednotlivých čtvrtletích pozorovaného tříletí a zvlášt vyznačeny minimální a maximální výchvěvy. — 5. Rozdělení podporovaných podle živnostenských tříd v letech 1921 až 1923. V číslech absolutních vyznačen počet podporovaných přímo státem v hlavních průmyslových odvětvích, a to v průmyslu textilním, kovodělném, zeminmém a sklářském, ve stavebních živnostech a v hornictví. Všechny tyto křivky podléhají až na nepatrné odchylky téže tendenci jako na předchozím diagramu o stavu celkové nezaměstnanosti. Textilní průmysl vykazuje největší počet podporovaných ve všech obdobích. — 6. Vývoj počtu podporovaných osob v letech 1919—1924. Od 1. ledna 1919 až do 1. dubna 1924 zakreslen stav osob podporovaných přímo státem a otd 1. ledna 1920 i počet osob podporovaných prostřednictvím podniků. Z grafického znázornění je patrna zajímavá obdoba obou vrcholů i stoupání a klesání křivky přímo podporovaných, na počátku roku 1919 a roku 1924. Obě maxima skrytě značí i maximum valutové. Křivka značící počet podporovaných prostřednictvím podniků zůstává téměř stále pod křivkou přímo podporovaných. — 7. Rozvrstvení podporovaných podle pohlaví v letech 1919—1924. Přehledné srovnání podporovaných podle pohlaví vyznačeno od 1. ledna 1920, ježto od té doby se počalo toto statistické šetření prováděti. Křivka mužů je kromě měsíců s minimálním stavem nezaměstnanosti (červen, červenec a srpen 1920) nad křivkou žen. V době maximálního rozpětí nezaměstnanosti počet podporovaných žen odpovídá méně než polovičnímu počtu podporovaných mužů. — 8. Zprostředkovaní práce podle povolání dle stavu 1. ledna 1923 vykresleno v kruhových výsečích. Jednotlivé živnostenské třídy zhuštěny ve skupiny příbuzných průmyslů, na př. živnostenská třída IV. (zpracování kovů) a V. (výroba strojů, přístrojů a prostředků dopravních) tvoří jedinou skupinu. Do jediného kruhu vkresleny příslušné různobarevné výseče, jichž plocha značí počet přihlášených uchazečů; úhel těchto výsečí odpovídá procentu určité skupiny průmyslů z celkového počtu přihlášených uchazečů. V témže obrazci a v těchže výsečích zakreslen i počet přihlášených míst šrafovaním. Nejvíce přihlášených uchazečů bylo vedle různých odvětví průmyslu ve skupině nádeníků, v průmyslu zeminném a sklářském a v průmyslu textilním. — 9. Hustota nezaměstnanosti podle stavu 1. ledna 1923. Pro tytéž skupiny průmyslu, jichž bylo
45 použito na diagram předchozí, vypočítán percentuální poměr počtu přihlášených a obsazených míst k počtu přihlášených uchazečů. Nejvíce umístěno uchazečů ve skupině zahradníků, lesních a zemědělských dělníků, ve skupině domácí čeledi, ve skupině učňů a ve skupině nádeníků. Pak teprve přichází skupina průmyslu papírnického a grafického, skupina průmyslu potravinářského, lučebního a hostinských živností a průmyslu textilního. — 10. Činnost zprostředkovatelen práce v letech 1921—1923. Plošně vyznačen v jednotlivých měsících počet přihlášených uchazečů, přihlášených míst a obsazených míst. Obě poslední křivky jsou téměř paralelní a kolísají stále nad konstantní výší. Pouze v době krise nezaměsteanostní, kdy křivka počtu přihlášených uchazečů je maximální, jsou obě křivky stlačeny na minimum. Je to důsledkem vyčerpání, kdy činnost zprostředkovatelen využita na nejvyšší míru. — 11. Produktivní podpory nezaměstnaných (nouzové práce) v r. 1921—1923. Pro jednotlivá čtvrtletí r. 1921—1923 vyjádřen ve sloupcích ruch nouzových prací podle tří šetřených znaků: a) počet nouzových prací, b) průměrný počet osob к nouzovým pracím denně přikázaných, c) úhrnný obnos vyplacených státních příspěvků. Od počátku roku 1922 rostou čísla všech těchto znaků a vyvrcholují koncem roku 1923. Tím možno zaznamenati potěšitelný zjev, že stále více se zmenšuje neproduktívni část podpor nezaměstnaným, jež jsou intensivněji přibírání k nutným obecním a státním projektům.

Citace:

Statistika práce na I. Mezinárodní výstavně družstevní práce a soc. péče v Gentu 1924. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 56-58.