Č. 6837. Železnice. — Cesty. — Řízení před nss-em. — Administrativní řízení: I. Obec je legitimována ke stížnosti na nss do rozhodnutí min. žel. stran úpravy železničních zábran při přejezdu obecní cesty. — II. O změně zábran rozhoduje min. žel. bez povinného srozumění s úřady politickými. (Nález ze dne 26. října 1927 č. 22054). Věc: Obec T. proti ministerstvu železnic (min. kom. Dr. Ant. Žipek) stran změny v obsluze zábran. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Nař. rozhodnutím udělilo min. žel. po provedené pochůzce přes protest stěžující si obce podle § 19 min. nař. z 25. ledna 1879 č. 19 ř. z. stav. povolení k projektu státní správy železniční na přeměnu ručních zábran na přejezdu polní cesty obce T-ské přetínající v km 287,8/9 trať z Č. do P. v zábrany tažné s předzvánidlem. Pojednávaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, uznal nss za vhodno nejprve konstatovati, že v daném případě jedná se o řízení, jež má býti provedeno v průběhu cesty obecní, a proto uznal obec jako správkyni této veř. cesty za legitimovanou brániti se stížností proti zamýšlené úpravě. Na prvém místě bylo se nss zabývati námitkou inkompetence žal. min. k vydání nař. rozhodnutí, založenou na právním názoru, že o sporné otázce mohlo žal. min. pouze spolurozhodovati s příslušným úřadem politickým, že tedy nař. rozhodnutí mělo býti vydáno jako úhrnný akt těchto dvou úřadů. Není však normy, která by stanovila, že při schvalování projektů ohledně stav. změn na železných drahách podle § 18 min. nař. z 25. ledna 1879 č. 19 ř. z. mají spolurozhodovati úřady politické. Účast, jež se tu úřadům polit. ukládá, není spolurozhodováním. Ježto pak stížnost nenamítá, že se polit. úřady na provedeném řízení vůbec neúčastnily ani že se ho nezúčastnily způsobem v cit. nař. předepsaným, slušelo námitku shora uvedenou zamítnouti jako bezdůvodnou.Ve věci samé slušelo předem jako nepřípustné ve smyslu §§ 5 a 6 zák. o ss odmítnouti ony námitky teprve ve stížnosti k nss-u vznesené, jichž stěžující si obec během řízení nevznesla, ač tak učiniti mohla, kdyžtě o předloženém návrhu konáno bylo komisionelní šetření, jehož účelem bylo dle § 16 cit. nař. č. 19/1879 mimo jiné, aby při něm.byly námitky proti projektu vzneseny a to zvláště také, co se týče zábran na cestách.Zbývá tedy již jen námitka vadnosti řízení, t. j. že nebyla řádně vyšetřena velikost frekvence na zmíněném přejezdu. Námitku tuto neshledal nss důvodnou. Přesné vyšetření dat o frekvenci na uvedeném přejezdu bylo by nutným, resp. nedostatečné vyšetření jich mohlo by býti podstatnou vadou řízení jen tenkráte, kdyby byl žal. úřad tato nedostatečně vyšetřená data položil za základ svého rozhodnutí, t. j. kdyby byl přípustnost projektované změny odůvodnil tím, že velikost frekvence na přejezdu jest právě taková, jak byla vyšetřena. Toho však žal. úřad neučinil. Pokud jde o ztížení komunikace na uvedené cestě, poukázal na to, že i při novém zařízení bude doba, po kterou zábrany budou spuštěny, stejná jako tomu bylo při zařízení dosavadním, čímž tedy zároveň prohlásil, že pro otázku snadnosti a pohodlnosti komunikace velikost frekvence vůbec na váhu padati nemůže. Proti tomuto zjištění stížnost žádné námitky neformuluje. Avšak ani ohledně bezpečnosti na přejezdu nezaložil žal. úřad své rozhodnutí na oněch datech o frekvenci, jak byla během řízení zjištěna, nýbrž prohlásil výslovně, že bezpečnost bude zde zajištěna i v tom případě, kdyby frekvence na cestě byla větší. Nebyla tedy velikost frekvence pro rozhodnutí žal. úřadu ani v tomto směru relevantní a nelze proto spatřovati podstatnou vadu řízení v tom, že tato okolnost nebyla přesně vyšetřena. Poněvadž pak proti úsudku žal. úřadu, že velikost frekvence ani v tomto směru momentem rozhodujícím není, stížnost žádné námitky neformuluje, bylo ji zamítnouti jako bezdůvodnou.