Č. 6657.

Církevní věci. — Samospráva obecní. — Administrativní řízení (Slovensko): * Brojí-li třetí osoba toliko jako poplatník proti usnesení, kterým obec jako patron zvýší duchovnímu požitky, nejde o spor patronátní. — 2. * O odvoláních z usnesení, kterými obec jako patron zvýší duchovnímu požitky, rozhoduje na Slov. v 1. stolici okresní výbor a v 2. a poslední stolici župní výbor (§ 58 odst. 2. zák. čís. 329/21).
(Nález ze dne 20. června 1927 č. 13596.)
Věc: Samuel L. ve Z. (adv. Dr. Alex. Meisl z Prahy) proti župnímu úřadu ve Zvolenu o povolení drahotního přídavku pro řím.-kat. faráře Štěpána Ď. ve Z. (za zúč. Štěpána D. adv. Dr. Elemér Fink ze Zvolena).
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podle kanonické visitace z roku 1829 má řím.-katolický farář ve Z. z městské pokladny ročně 100 zl. k. m., dále z titulu bonifikace štolové z filiální pokladny ročně 41 zl., z vína ročně 16 zl. k. č. Podáním z 27. září 1924 obrátil se řím.-kat. farář ve Z. Štefan Ď. na zastupitelstvo města se žádostí, aby mu zastupitelský sbor dosavadní roční plat 2800 Kč zvýšil způsobem poměrům přiměřeným vzhledem k tomu, že žadatel musí vydržovati jednoho kaplana a že při nynějších drahotních poměrech s touto částkou a ostatními svými důchody vystačiti nemůže. — Po konaném šetření o příjmech žadatelových usneslo se zastupitelstvo města Z. dne 16. prosince 1924, aby řím.-kat. faráři dosavadní plat 2800 Kč byl ponechán i nadále beze změny, aby mu však vzhledem na mimořádné poměry kromě toho byl poskytnut jako výpomoc drah. přídavek 3200 Kč prozatím na rok 1925 s tím, že věc tato bude řešena každoročně dle budoucích drahotních poměrů. Přídavek ten má se súčtovati k tíži rozpočtového titulu mimořádných vydání. Usnesení nabude platnosti po schválení dozorčím úřadem a bude předloženo okr. úřadu za účelem schválení příslušnou vrchností. V důvodech bylo uvedeno, že město Z. jest patronem řím.-kat. kostela tamtéž a že na tomto základě požívá farář z měst. pokladny plat a dostává určité naturalie, které mu obec poskytuje na základě kan. visitace. Plat farářův byl před několika lety ustanoven částkou 2800 Kč se závazkem, aby opatřoval z toho kaplana. Ačkoliv tento plat byl mu určen přiměřeně k tehdejším normálním poměrům, nelze jej přes to ze zásady zvyšovati, poněvadž jde o základní plat na stálo určený. Vzhledem ke změněným drah. poměrům však nutno uznati, že plat 2800 Kč dnešním poměrům nevyhovuje a nestačí na zaopatření kaplana, jehož vydržování naopak jest farář nucen hraditi z ostatního svého důchodu. Pozemky, jichž důchod faráři náleží, neposkytují značnějšího důchodu, poněvadž jsou roztroušeny a jejich obdělávání proto jest nákladné. Důchod ze štoly jest jen vedlejší a příležitostní a týče se jen pohřbů, kdežto při křtu a svatbách nemá práva farář poplatky požadovati a jest odkázán na dobrovolné dávky. Tomuto usnesení bylo připojeno poučení, že se z něho lze odvolati do 15 dnů k okresnímu úřadu u starosty města.
Než došlo k tomuto usnesení, vyslovil se st-l, tehdy člen zastupitelstva, proti tomuto návrhu, uváděje, že nemíní nikterak škoditi žadateli, jehož právo vůči obci jakožto patronu uznává, že však návrh na drah. přídavek řím.-kat. faráři nemůže býti přijat proto, poněvadž by pak město bylo podle § 23 zák. čl. LIII : 1868 povinno poměrně podporovati i jiné církve a konfese, k čemuž však město schopno není. — Dále podal st-l proti shora uvedenému usnesení odvolání k okr. úřadu, ve kterém v podstatě uvedl, že povinnosti obce jakožto patrona vůči řím.- kat. faráři jsou určeny kan. visitací z roku 1829, že poskytnutí usneseného nyní přídavku jde nad rozsah těchto povinností, že tu tedy jde o poskytnutí dobrovolné, na které nutno aplikovati předpis § 23 zák čl. LIII : 1868, který předpisuje, když obce, obývané příslušníky různých náboženských vyznání, vydávají ze svých prostředků podporu k účelům církevním, že má tato podpora býti poskytována všem v obci existujícím náboženským společnostem podle spravedlivého poměru; dále uvedl odvolatel podrobně, že celkový důchod řím.-kat. faráře ve Z. činí 48000 Kč ročně a že vzhledem na nepříznivý stav ob. financí usnesené vydání se nedoporučuje.
Okresní výbor ve Z. v zasedání z 10. března 1925 rozhodnutí zastupitelského sboru města Z. ze 16. prosince 1924 v celém jeho znění na základě důvodů v něm uvedených schválil s tím, že proti tomuto rozhodnutí lze podati do 15 dnů odvolání k župnímu výboru župy 18té.
Další odvolání st-lovo zamítl žal. župní úřad nař. rozhodnutím, schvaluje rozhodnutí okr. výboru . K tomuto rozhodnutí bylo připojeno právní poučení, že proti němu další opravné prostředky jsou nepřípustny.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí k nssu podané bylo takto uvažováno:
1. Zúčastněná strana, řím.-kat. farář ve Z. Štefan Ď. především popírá ve svém odvodním spise st-lovu legitimaci ke stížnosti, poněvadž prý stížnost ničím nedokazuje, že by st-l nař. rozhodnutím osobně a bezprostředně utrpěl újmy na svých právech. Vzhledem k této námitce, jakož i z úřední povinnosti, musil tudíž nss nejprve zkoumati, zda st-l jest ke stížnosti legitimován.
Podle § 2 zák. o ss může se kognice nss-u dovolali ten, kdo tvrdí, že rozhodnutím neb opatřením správního úřadu byla porušena jeho práva. St-l, podávaje stížnost k nss-u, implicite porušení svých práv tvrdí. St-l se z usnesení obec. zastupitelstva ve Z. stran sporné věci jakožto člen ob. zastupitelstva. Nss neměl příčiny zkoumati, zda by st-l v této své vlastnosti byl mohl tvrditi důvodně porušení svých práv, jelikož vzhledem k tvrzení, že usnesené vydání je pro fin. hospodářství obce závadné, nutno vycházeti z toho, že st-l je poplatníkem obce Z., jak také zástupcem jeho při veř. ústním líčení bylo tvrzeno a zástupcem zúčastněné strany nebylo popřeno. Jakožto obecní poplatník však jest st-l na fin. hospodářství obce právně interesován a nelze shledati, že by nař. rozhodnutí s tohoto hlediska nebylo způsobilé dotknouti se jeho právní sféry. Je-li tomu tak, nutno v zásadě st-lovu legitimaci ke stížnosti uznati již s tohoto hlediska, aniž bylo třeba zabývati se také ještě otázkou, zda by st-l po případě jako příslušník a farář evangelické církve byl legitimován k tomu, stěžovati si v daném případě s hlediska shora uvedeného předpisu § 23 zák. čl. LIII : 1868. Nss uznal tudíž st-le za legitimována ke stížnosti a bylo mu proto zabývati se stížností v ostatních směrech.
2. St-l mimo jiné žádá za zjištění, zda v této věci neměl rozhodovati na místo župního úřadu župní výbor. Tím popírá tedy kompetenci žal. úřadu k vydání nař. rozhodnutí. Na základě této námitky, jakož i zkoumaje z úřední povinnosti předpoklady své vlastní kompetence, musil tudíž nss se zabývati otázkou, zda žal. úřad k vydání nař. rozhodnutí byl příslušný. Za tím účelem bylo v prvé řadě třeba vymeziti, jaké povahy věc v daném sporu byla rozhodována.
Tu pak uvážil nss nejprve, že v daném případě nešlo o spor patronátní; neboť třeba podle souhlasného stanoviska všech stran město Z. jest patronem řím.-kat. kostela ve Z. a jakožto takový má určité povinnosti stran vydržování řím.-kat. faráře a třeba usnesení ob. zastupitelstva, o které v daném případě jde, se opírá o povinnosti obce jakožto patrona, nelze přece shledati, že by tu šlo o spor patronátní ve vlastním slova smyslu, totiž o spor o existenci nebo o rozsah patronátních práv a povinností, nýbrž že tu jde naopak o otázku, zda obec s hlediska svého fin. hospodářství byla či nebyla oprávněna usnésti se na shora uvedeném novém vydání. Proto neplatí v daném případě také kompetenční předpisy směrodatné ve sporech patronátních, ve kterých, jak nss vyslovil iiž v nál. Boh. 6476/27 adm., přísluší — pokud spadají vůbec do kompetence adm. úřadů — rozhodovací pravomoc v nejvyšší stolici min.-u škol.
V době nař. rozhodnutí, jakož i v době rozhodování nižších orgánů bylo již město Z. velkou obcí ve smyslu § 1 bodu b) zák. čl. XXII : 1886 (srovnej § 4 a 10 vl. nař. z 21. září 1922 č. 275 Sb.). V daném případě usneslo se ob. zastupitelstvo na novém vydání, které sice v rozpočtu zvláště obsaženo nebylo, které však podle současného usnesení ob. zastupitelstva mělo býti hrazeno z rozpočtového titulu na mimořádná vydání. Šlo tu tedy o věc, jakou má na mysli § 11 zák. č. 329/21. Ale pak je tu případ týkající se »poměrů fin. hospodářství obcí ... upravených zákonem« čís. 329/21 (vide § 57 tohoto zák.) a platí o instančním pořadu v daném případě předpis § 58 odst. 2. zák. č. 329/21, takže o odvolání st-lově z rozhodnutí okr. výboru měl rozhodovati s platností konečnou župní výbor a nikoli župní úřad.
Je tedy nař. rozhodnutí vydáno úřadem nepříslušným a bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž měl nss možnost zabývati se meritem věci.

Citace:

č. 6657. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 76-78.