Č. 6864.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení: * Podle § 4. slez. ob. zříz. může zemská správní komise pro Slezsko toliko uděliti svolení k souhlasným usnesením zúčastněných obcí na změnu hranic obecních, nemůže však rozhodovati o jejich usneseních navzájem si odporujících.
(Nález ze dne 8. listopadu 1927 č. 22979.)
Věc: Obec O. proti zemské komisi v Opavě (zem. rada Dr. Jos. Wider) stran změny hranic obcí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním ze 17. června 1924 žádala řada občanů v O., aby obecní zastupitelstvo v O. svolilo k změně hranic obce v ten způsob, že by jejich poz. majetek, který leží v blízkém sousedství obce D., byl k obci té přičleněn. Ob. zastupitelstvo v O. ve schůzi své, konané dne 22. července 1924, žádosti té nevyhovělo. Do tohoto usnesení ob. zastupitelstva stěžovali si občané k zsk-i pro Slezsko. Úřad ten nař. výměrem odvolání vyhověl a dovolav se výsledků místního šetření za účasti obou obcí provedeného, se souhlasem zsp-é povolil podle § 4 ob. zříz. slez. změnu hranic mezi obcemi O. a D. v mezích v nař. rozhodnutí podrobně uvedených a odůvodnil podrobně svůj názor, proč nemá důvodu, aby odepřel vyhověti žádosti obce D. a občanů z O. za navrhovanou změnu hranic obou obcí.
O stížnosti nss uvážil:
Předpis § 4 slez. ob. zříz. stanoví, že ke změně hranic místních obcí jest vedle prohlášení zsp-é, že nemá námitek z důvodů veřejných, potřebí i povolení okr. zastupitelstva, resp. dle uvoz. čl. V. zsk-e. Ze slovného výkladu tohoto předpisu plyne, že jest žal. úřad povolán toliko udíleti souhlas, resp. schvalovati změnu hranic obecních, že však mu nenáleží, aby sám o změně hranic rozhodoval nebo sám opatření takové na místě zúčastněných obcí činil. Podle § 29 slez. ob. zříz. jest povoláno ob. zastupitelstvo, aby se usnášelo o věcech obecních, k nimž podle § 5 a 27 cit. ob. zříz. patří i záležitosti vztahující se na svazek obecní. Jest tedy ob. zastupitelstvo povoláno usnášeti se i na změně hranic obecních. Ježto pak působnost obce podle § 27 ob. zříz. omezena jest jen na její vlastní území, změna hranic však dotýká se zřejmě zájmů všech obcí na této změně zúčastněných, a podle povahy své nemůže býti v mezích jen jedné obce provedena, nutno z toho dojíti k závěru, že předmětem onoho povolení dle § 4 obec. zříz. ve smyslu právě vyloženém mohou býti jen souhlasná usnesení všech obcí na změně hranic zúčastněných, takže, není-li souhlasného projevu všech zúčastněných obcí, není tu dán předpoklad pro povolovací činnost žal. úřadu dle § 4 cit. zák.
Žal. úřad v odv. spise svém srovnává ustanovení §§ 2 a 4 ob. zříz., jež obě předpisují souhlas zsp-é i povolení zsk, a z toho, že § 2 ob. zříz. žádá k sloučení obcí souhlasnou vůli zúčastněných obcí, § 4 však ustanovení takového neobsahuje, dochází k závěru, že může hranice obecní měniti i proti vůli zúčastněných obcí. Avšak z toho, že § 4 neobsahuje výslovně podobného ustanovení jako § 2, nelze nic pro názor žal. úřadu vyvozovati, když znění § 4 i bez tohoto dodatku výkladu, jaký mu žal. úřad dává, nepřipouští.
Názoru nss-u jsou na podporu i obdobné předpisy § 4 ob. zříz. česk. a mor., vydané v rámci téhož zák. z 5. března 1862 č. 18 ř. z., jako obecní zřízení slezské, v nichž § 4, jednající o změně hranic obecních, původně stejného znění jako dosavadní znění § 4 slez. obec. zřízení, byl zákony z 19. srpna 1893 č. 59 z. z. a 3. června 1912 č. 24 z. z. doplněn, a doplňky těmi rozšířena byla kompetence zem. výborů potud, že nadány byly právem rozhodovacím v případech, kde všechny zúčastněné obce nejsou se změnami hranic srozuměny. Tento postup zákonodárství jest i přesvědčivým dokladem o tom, že tehdejší zákonodárství autonomní ovládáno bylo zásadou, chrániti svobodu a volnost obcí co do jejich autonomie, a že toto sebeurčení obcí bylo omezeno jen tam a potud, kde tak výslovným předpisem zákonným bylo ustanoveno. Extensivní výklad takových předpisů nebylo by lze ovšem srovnati s touto zásadou. Ze správních spisů jest patrno, že obec O. nesouhlasila se zamýšlenou změnou hranic; nebylo tu tedy srovnalé vůle obou obcí na změně hranic zúčastněných. Ježto pak, jak uvedeno, působnost zsk dle § 4 ob. zříz. slez. předpokládá souhlasný projev obou obcí, překročil žal. úřad nař. rozhodnutím meze kompetence své, zákonem mu vytčené, a bylo proto rozhodnutí to zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6864. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 435-437.