Č. 6827.

Živnostenské právo. — Administrativní řízení: I. * Předpis § 14 e), pokud se týče § 23 a), odst. 4 živn. řádu o podání průkazu způsobilosti veřejnými společnostmi obchodními nevztahuje se na živnost elektrotechnickou ve smyslu min. nař. čís. 41/1883 ř. z. — II. * Úřad dozorčí není oprávněn zrušiti podle § 146, odst. 4 živn. řádu koncesi elektrotechnickou, udělenou veřejné společnosti obchodní, z důvodu, že ani jeden společník nepodal průkazu způsobilosti ve smyslu § 14 e) a § 23 a), odst. 4 živn. řádu.
(Nález ze dne 24. října 1927 č. 21603).
Věc: Firma »Josef K., automatický mlýn v L.« ,(adv. Dr. Rud. Stejskal z Prahy) proti ministerstvu obchodu stran odnětí elektrotechnické koncese.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem býv. místodržitelství v Praze z 11. ledna 1913 byla Josefu K., majiteli mlýna v L., udělena koncese k provozování živnosti elektrotechnické tamtéž. Josef K. zemřel 8. ledna 1916. Po jeho úmrtí živnost tu provozovala právem vdovským jeho vdova Karolina K., která dne 11. června 1921 se provdala za Václava Š. Dne 12. července 1921 zřízena byla veř. obch. společnost pod firmou) »Josef K., automatický mlýn v L.,« jejímiž veř. společníky se stali manželé Václav a Karolina Š., z nichž každý jest oprávněn firmu samostatně zastupovati. Firma byla dne 16. února 1922 zapsána do obch. rejstříku. Předmětem podniku jest také provozování živnosti elektrotechnické.
Výnosem z 12. ledna 1925 udělila zsp v Praze jmenované veř. obch. společnosti koncesi pro živnost elektrot. se stanovištěm v L., s oprávněním vyráběti po živnostensku v mlýnské elektrárně v L., schválené výměrem býv. okr. hejtmanství tamtéž z 11. října 1905 a kolaudované výměrem jeho z 22. září 1914, elektrický proud k účelům osvětlovacím, přenášení síly a jiného živn. neb domácího užívání, rozváděti proud ten po schválených a kolaudovaných sítích, jakož i prodávati jej, pokud napětí jeho nepřesahuje 600 volt proudu stejnoměrného nebo 400 volt proudu střídavého a pokud výkonnost mlýnské elektrárny nepřesahuje 30 Kw. Zároveň schválila zsp podle §§ 3 a 55 živn. ř. Julia P., majitele elektrot. koncese v H., odpovědným zástupcem při provozování této koncese s podotknutím, že koncese tato smí býti provozována vždy jen způsobilým a zsp-ou schváleným zástupcem.
Min. obch., zvěděvši o udělení této koncese z odvolání proti tomu podaných, zrušilo výnosem ze 4. března 1926 z moci úřední podle § 146 odst. 4. živn. ř. cit. výnos zsp-é, jakož i koncesi k výrobě elektr. proudu udělenou st-lce, poněvadž podle § 23 a) odst. 4 živn. řádu se žádá, aby při udělení konc. živnosti veř. obch. společnosti podal průkaz způsobilosti jeden ze společníků, v daném případě však byla udělena elektrot. koncese, aniž jeden z obou společníků měl žádaný průkaz způsobilosti, a zástupcem ve smyslu živn. řádu schválen byl Julius P.. který není společníkem uvedené společnosti.
Stížnost shledal nss odůvodněnou.
§ 14 živn. ř. ustanovuje, že chce-li kdo nastoupiti živnost řemeslnou, musí šetřiti předpisů §§ 11, 12 a 13 a kromě toho podati průkaz způsobilosti, má tedy na mysli jen nastupování živností řemeslných a vychází z předpokladu, že od osoby živnost takovou nastupující vyžaduje se průkaz způsobilosti. Opoví-li živnost řemeslnou veř. obch. společnost, vyžaduje § 14 lit. e) živn. ř., aby alespoň jeden společník, který podle společenské smlouvy jest oprávněn provozovati společenské obchody nebo ji zastupovati, podal průkaz způsobilosti pro příslušnou živnost. To jsou tedy zákonná ustanovení týkající se průkazu způsobilosti osob při nastupování živností řemeslných.
Pokud jde o živnosti koncesované, obsahuje § 23 a) živn. ř. v odst. 4. předpis, že ustanovení § 14 e) živn. ř. vztahují se v příčině průkazu zvláštní způsobilosti obdobně k veřejným společnostem obchodním. Výrazu »obdobně« nelze tu rozuměti jinak, než že znamená totéž jako »za stejných okolností« a nutno proto cit. předpis vyložiti tak, že ustanovení § 14 e) platí při opovídání koncesované živnosti veř. obch. společností jen tehdy, když také pro dotčenou koncesovanou živnost se zvláštní průkaz způsobilosti vyžaduje. Správnost tohoto úsudku vyplývá z úvahy, že vyžaduje-li § 14 e) při opovědi živnosti řemeslné veř. obch. společností, aby alespoň jeden z jejích společníků podal průkaz zvláštní způsobilosti, činí tak proto, že při nastoupení takové živnosti osobou fysickou, tato podle § 14 musí rovněž podati průkaz zvláštní způsobilosti. Při živnostech koncesovaných není však všeobecného pravidla o nutnosti průkazu zvláštní způsobilosti osoby, žádající o udělení koncese k provozování takové živnosti.
V daném případě jde o udělení oprávnění k provozování živnosti elektrotechnické, která podle § 1. nař. min. obch. a vnitra z 25. března 1883 č. 41 ř. z., zachovaného výslovně v platnosti nařízením těchže min. z 20. prosince 1883 č. 188 ř. z. a §em 15 odst. 2. zák. z 5. února 1907 č. 26 ř. z., jest živností koncesovanou. Podle § 2 cit. nař. má ten, kdo tuto živnost provozuje osobně, nebo chce převzíti její technické vedení, podati zvláštní průkaz způsobilosti.
Z tohoto ustanovení plyne, že není třeba — jako jest tomu při nastupování živností řemeslných — aby každá osoba, která o udělení elektrotechn. koncese podle tohoto nař. se uchází, podala průkaz zvláštní způsobilosti, nýbrž že požadavek tento klade se jen na tu osobu, která chce ji provozovati osobně nebo chce převzíti její techn. vedení. Osoba tato může býti však jinou osobou, než ta, které koncese byla udělena.
Jestliže v daném případě zsp udělila stěžující si firmě elektrot. koncesi, jsouc si vědoma toho, že žádný ze společníků firmy průkaz způsobilosti nepodal a že ji také žádný z nich osobně ani jako techn. správce provozovati nechce, a schválila zároveň Julia P., majitele elektrot. koncese v H. jako způsobilého odpovědného zástupce při provozování st-lce udělené elektrot. koncese, jednala ve shodě s nař. z 25. března 1883 č. 41 ř. z., jehož požadavkům bylo vyhověno.
Žal. úřad nebyl tedy oprávněn z dozorčí moci podle § 146 odst. 4. ž. ř. zrušiti elektrotechn. koncesi, udělenou st-lce jako veř. obch. společnosti z důvodu, že ani jeden společník nepodal průkazu způsobilosti podle §§ 14 e) a 23 a) odst. 4. ž. ř., poněvadž, jak bylo dovozeno, předpisy tyto na živnost elektrotechn. ve smyslu min. nař. č. 41 z r. 1883 se nevztahují.

Citace:

č. 6827. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 369-371.