Č. 6874.

Školství: * § 9 zák. č. 189/19 nedává funkcionáři zem. škol. rady jmenovanému v § 4 zák. právo, slučovati žactvo dvou stejných tříd z občanské školy chlapecké a z občanské školy dívčí ke společnému vyučování v jedné učebně a jedním učitelem, třebas se tak děje jen na dobu přechodnou a beze změny organisace obou škol.
(Nález ze dne 12. listopadu 1927 č. 23413.)
Věc: Místní školní rada ve V. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o sloučení tříd na občanských školách.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Předsednictvo zšr-y v Praze vyslovilo rozhodnutím ze 13. srpna 1925, že podle § 9 zák. č. 189/19 jest oprávněno, hledíc k počtu žactva ve smyslu § 6 odst. 4 zák. č. 226/22 sloučiti občanské školy chlapeckou a dívčí ve V. v občanskou školu smíšenou. Místo tohoto sloučení nařídilo předsednictvo, aby, počínaje 1. září 1925 byli společně vyučováni žáci a žákyně třetích tříd obou jmenovaných škol jedním učitelem v jedné učebně pod správou řiditele občanské školy chlapecké, při čemž organisace obou škol se nemění. Proto buďte o žácích a žákyních obou třetích tříd vedeny úřední knihy odděleně. V učebně takto spojených tříd nebude nad 60 dětí (§ 7 odst. 2 zák. č. 226/22), neboť bude tam pouze 51 dítek. Dále bylo vysloveno, že tato přechodná úprava vyučování potrvá potud, pokud předsednictvo zšr-y nerozhodne jinak a že osobě učitelské takto uvolněné zůstane její definitivní místo na dívčí občanské škole ve V. zachováno.
Proti tomu podala mšr rekurs, který byl nař. rozhodnutím zamítnut jako neodůvodněný, poněvadž počet tříd nebyl zmíněným výnosem dotčen a subj. práva školní obce nebyla porušena. Při tom podotkl žal. úřad k vývodům rekursu, že předseda zšr-y má podle § 9 zák. č. 189/19 nesporně právo spojiti obě zmíněné školy ve školu jedinou bez ohledu na počet dětí a že mu proto nelze upříti právo, aby nařídil dočasné sloučení dětí některých tříd obou škol ke společnému vyučování.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Podle § 9 odstavce 1. a 2. zák. ze 3. dubna 1919 č. 189 Sb. má »funkcionář zem. škol. rady, v § 4 jmenovaný, právo« provésti různá, co do své podstaty zcela výjimečná opatření a to a) »zrušiti obecnou školu národní. . .« za podmínky tam blíže uvedené, b) »zmenšiti počet tříd nebo poboček při některé národní škole zřízených«, c) »sloučiti školy občanské chlapecké a dívčí v občanskou školu smíšenou,« d) »zrušiti školu občanskou, nemá-li ani 90 dětí.«
V daném případě neprovedl funkcionář zšr-y v § 4 cit. zák. uvedený opatření druhu uvedeného shora sub a) až d), neboť nebyla ani zrušena škola obecná (sub a) ani škola občanská (sub d), ani nebyla (celá) občanská škola chlapecká sloučena s (celou) občanskou školou dívčí v jedinou školu smíšenou (shora sub c), ani konečně nebyl »zmenšen počet tříd nebo poboček při některé škole národní zřízených« (sub b), poněvadž uvedený předpis § 9 podle znění jeho (arg. »při některé škole«) má zřejmě na mysli jenom spojení (rušení) tříd na téže škole, nikoli však spojování tříd na dvou školách různých. V daném případě jde proto také o opatření jiného způsobu než o jaké šlo v případě, jehož se týká nál. Boh. 5818/26 adm. Naopak bylo v daném případě učiněno opatření zcela jiného rázu, když bylo nařízeno, aby přechodně a beze změny dosavadní organisace obou škol občanských ve V. byly děti třetích tříd obou těchto samostatných škol vyučovány společně v jedné učebně jedním učitelem. K takovémuto opatření však § 9 zák. č. 189/ 1919 funkcionáři zšr-y v § 4 zák. toho jmenovanému právo nedává.
Ze znění nař. rozhodnutí (i rozhodnutí předsednictva zšr-y) ovšem lze seznati, že úřad oprávnění funkcionáře zšr-y k nař. opatření toliko odvozuje a maiore ad minus z jiného v § 9 skutečně uvedeného oprávnění, totiž z oprávnění, sloučiti celou občanskou školu chlapeckou s celou občanskou školou dívčí v jedinou občanskou školu smíšenou.
Jelikož však norma § 9 zák. č. 189/1919 má zřejmě ráz předpisu zcela výjimečného, nelze obsah její vykládati způsobem rozšiřujícím, a poněvadž dále sloučení dvou celých škol občanských (chlapecké a dívčí) ve školu jedinou se co do svých právních a skutečných důsledků podstatně liší od opatření, jaké v daném případě se stalo, nutno shledati, že § 9 zák. č. 189/19 nedává funkcionáři zšr-y v § 4 zák. jmenovanému právo, slučovati žactvo dvou stejných tříd z obč. školy chlapecké a z obč. školy dívčí ke společnému vyučování v jedné učebně a jedním učitelem, třebas se tak děje jen na dobu přechodnou a beze změny organisace obou škol. Zmíněné opatření předsedy zšr-y není tedy kryto §em 9 zák. č. 189/19, což stížnost právem vytýká; poněvadž pak nař. rozhodnutí ani netvrdí a nss neshledal, že by sporné opatření bylo lze opříti o jiný předpis zákonný, bylo nař. rozhodnutí pro nesprávné právní posouzení věci zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo třeba zabývati se ostatním obsahem stížnosti.

Citace:

č. 6874. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 455-457.