Č. 6662.

Samospráva obecní: * Obstrukční činnost člena obecní rady ve schůzi obecního zastupitelstva jest důvodem pro jeho sesazení s úřadu podle § 100, odst. 2 ob. zříz. — 2. Předpis § 100 ob. zříz. nebyl dotčen ani §em 22 novely č. 76/19 ani §em 10 ob. řádu vol. č. 253/22.
(Nález ze dne 22. června 1927 č. 13590).
Věc: Max B. v Č. (adv. Dr. Evžen Doktor z Prahy) proti ministerstvu vnitra (min. taj. Dr. Jan Trojanec) stran sesazení s úřadu náměstka starosty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 14. února 1925 zbavila zsp v Praze v dohodě s osk-í v Č. st-le dle § 100 ob. zř. úřadu druhého náměstka a členství v měst. radě v Č., protože hrubě porušil povinnosti úřadu svého (§§ 24 a 63 ob. zř.) tím, že jako návodce a hlavní pachatel spolu s jinými členy obecní rady pískotem, křikem a jiným hlučným způsobem překazil starostovi řízení schůze ob. zastupitelstva dne 24. října 1924 konané a tím její konání zmařil. Neboť dle § 52 ob. zř. jsou ob. radní, k nimž patří obzvláště náměstek starostův, povinni starostu obce u vykonávání jeho úřadu podporovati. Porušení této povinnosti dopustil se jmenovaný již po druhé, byv pravoplatným nálezem osk v Č. ze 4. září 1924 trestán pořádkovou pokutou dle § 100 ob. zř.
Odvolání, jež st-l z výměru toho podal, žal. ministerstvo, dohodnuvši se se zsv-em nař. rozhodnutím zamítlo.
O stížnosti nss uvážil: Jádrem sporu jest otázka zákonnosti nař. rozhodnutí, kterou stížnost popírá, tvrdíc, že v §§ 100 a 52 ob. zříz. není pro ně opory. Stížnost především hájí názor, že § 100 ob. zříz. jest derogován ustanovením § 22 novely k ob. zříz. č. 76/19 nebo ustanovením § 10 řádu volení do obcí ve znění novely ze 14. července 1922 č. 253 Sb.
Avšak ustanovení § 22 ob. novely č. 76/19 kreovalo jen nové delikty postavivši pod trestní sankci jednak přestoupení předpisů §§ 5 a 6 této novely (jednajících o podjatosti členů ob. zastupitelstva, ob. rady a ob. komisí a o vyloučení zaměstnanců obecních z mimořádného postupu, po dobu jejich funkce ve jmenovaných sborech), jednak přestoupení předpisů §§ 13, 14 odst. 4, 15 až 18 téhož zák., jež jednají o hospodářství obecním. Na dosavadních předpisech o disc. stihání členů ob. rady však ustanovením tímto nebylo nic změněno. Volební řád do obcí v § 10 pod bodem 1-4 ovšem vypočítává důvody zániku členství v ob. zastupitelstvu, radě a komisích, avšak veškeré tyto předpisy souvisejí úzce s vol. řádem, t. j. s organisací ob. zastupitelstva, a nezabývají se vůbec ztrátou členství z důvodů disc.
Dovolávané předpisy upravují tedy jinou materii než § 100 ob. zř., jenž není předpisem § 10 vol. ř. právě tak dotčen, jako jím na př. není dotčeno ustanovení § 106 ob. zříz. o rozpuštění ob. zastupitelstva. Vol. řád není modifikací veškerého práva obecního, nýbrž jen modifikací předpisů o volbách do zastupitelských sborů obecních a o otázkách s tím úzce souvislých. Platí proto ob. zřízení ve věcech vol. řádem neupravených dále, zejména platí též ustanovení § 100 ob. zříz., jehož účelem jest zabezpečiti řádné funkcionování ob. rady.
Stížnost arci také namítá, že ustanovení § 100 ob. zříz., byť i nadále platilo, neposkytuje zákonný základ pro naříkaný akt disciplinární.
O tom uvážil nss takto:
§ 100 ob. zříz stanoví v odst. 2., že členové ob. rady, kteří by se dopustili hrubého porušení svých povinností, mohou býti zsp-ou, jež má se o tom smluviti s okr. výborem, s úřadu člena ob. rady sesazeni. Že toto ustanovení postihuje i náměstky starosty podle vol. řádu do obci zvolené, o tom nemůže býti pochybnosti, neboť i tito jsou členy ob. rady, jak je patrno již z § 60 vol. řádu, jenž mluví o starostovi obce, jeho náměstcích a ostatních členech ob. rady.
Stížnosti sluší ovšem přisvědčiti potud, že § 100 ob. zříz. nelze užíti, jestliže v činu, který je st-li za vinu kladen, nelze nalézti porušení povinností člena ob. rady. St-l nesporně znemožnil obstrukční činností konání schůze ob. zastupitelstva z 24. října 1924. Jde tedy jen o to, zdali účast v obstruování schůze ob. zastupitelstva lze kvalifikovati jako porušení povinností člena ob. rady.
Povinnosti člena ob. rady vymezeny jsou v § 52 odst. 2. ob. zříz. Obecní starší, jak je obecní zřízení v původním znění nazývá, jsou mimo jiné povinni býti starostovi nápomocni v tom, co jemu přísluší vykonávati. Starostovi pak dle téhož § 52 přísluší všeliké práce na představenstvo obecní vložené říditi a na ně dohlížeti. Představenstvo obecní jest dle § 51 v obecních záležitostech orgán správu vedoucí a vykonávající. Správa obecní nemůže však podle zákonného rozvrhu správních funkcí mezi oba orgány obecní, obecní výbor, nyní zastupitelstvo (§ 30 ob. zř.) a obecní představenstvo býti konána bez usnášecí činnosti ob. zastupitelstva. Majíc pečovati o řádnou správu v obci, má představenstvo samozřejmou povinnost podle možnosti působiti k tomu, aby usnášecí orgán obecní, to jest ob. zastupitelstvo, bez jehož usnášecí činnosti normální správa obce není myslitelná, mohl náležitě funkci konati. Povinnost tato je ovšem v prvé řadě uložena starostovi, jenž jest netoliko povinen (§ 42) ob. zastupitelstvo svolávati, o pořádek ve schůzích pečovati (§ 47), nýbrž i věci pro jednání ob. zastupitelstva připravovati a usnesení jeho vykonávati (§ 56). Avšak ob. starosta vykonává všecky tyto funkce právě nomine představenstva obecního, neboť ob. zřízení pojímá v duchu původní organisace obce (srv. čl. XII. říš. zák. ob. z r. 1862 a §§ 53—64 čes. ob. zříz.) veškeré funkce starostovy jako funkce ob. představenstva, které nebylo podle ob. zříz. organisováno kolegiálně, nýbrž monokraticky. »Obecní starší« mají povinnost zastupovati ob. starostu ve všech těchto funkcích a to i ve funkci předsednické (§ 47) právě z titulu svého členství v ob. představenstvu (§ 52 posl. věta). Povinnost ob. starších zastupovati ob. starostu v § 52 posl. větě stanovená, je však tak úzce spjata s povinností jejich, aby mu v úkolech jeho byli nápomocni (§ 52 druhá věta), že není možno pochybovati, že mají povinnost, býti mu nápomocni ve všech funkcích, v nichž jsou povinni ho zastupovati Uváží-li se organisace ob. představenstva, vybudovaná v ob. zříz. v ten způsob, že ob. představenstvo skládá se z ob. starosty, jakožto nositele příslušností ob. představenstvu přikázaných, a z ob. starších, jakožto jeho pomocníků, je dokonce na snadě, pojímati jádro a podstatu úkolu ob. starších v ten smysl, že mají býti starostovi nápomocni, kdežto zastupování jeho v předsednictví jeví se jen jako zvláštní případ této pomocné činnosti. Pojetí toto podporováno jest úvahou, že představenstvo, tudíž všichni jeho členové, jako orgán správu obce vedoucí (§ 51), mají, jak bylo již zdůrazněno, samozřejmou povinnost, aby — pokud na nich jest — přičiňovali se o normální chod správy obecní. Aby účelu tohoto bylo dosaženo, postavilo ob. zříz. v § 100 veškeré povinnosti členů ob. představenstva pod sankci povahy disciplinární.
Novelou k ob. zříz. ze 7. února 1919 č. 76 Sb. byla ovšem provedena podstatná změna v organisaci obce. Obecní představenstvo bylo přeměněno (§ 7) v orgán kolegiální, kterému přísluší usnášeti se o všech věcech, které nejsou výslovně vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu anebo nejsou vzneseny na starostu. Tím však nezanikla povinnost členů představenstva (nyní obecní rady), založená v § 52 ob. zř., aby ob. starostu v úkolech, které tomuto příslušejí, zastupovali. Jen pořadí, v kterém jej mají zastupovati, jest ustanovením § 65 vol. řádu obec. pozměněno. Poněvadž však, jak bylo svrchu uvedeno, tato jejich povinnost zástupci jest úzce spjata s jejich povinností, aby byli starostovi v plnění jeho úkolu nápomocni, sluší je uznati také za povinné, aby starostu podporovali v jeho funkci předsedy ob. zastupitelstva.
Starosta je však podle § 47 ob. zř. povinen starati se o pořádek ve shromáždění ob. zastupitelstva. Že k péči o udržování pořádku ve shromáždění náleží také péče o to, aby jednání schůze vyvíjelo se ve formách zákonných, a aby členové užívali, vykonávajíce svou funkci členskou jen prostředků zákonem stanovených a předpokládaných, o tom nemůže býti pochybností. Jestliže tedy člen ob. rady místo aby podporoval starostu v této jeho povinné péči, sám jednání maří, není nezákonné, když žal. úřad v této činnosti shledal hrubé porušení povinností člena ob. rady ve smyslu § 100 ob. zř.
Otázkou, zda obci z této činnosti st-lovy vzešla škoda, není třeba se zabývati, poněvadž, hledíc ke skutkové podstatě disc. poklesku § 100 ob. zř. je moment tento právně nerozhodný. Totéž platí o námitce, že st-l nezmařil usnesení o rozpočtu, neboť o tento důvod žal. úřad své rozhodnutí neopřel.

Citace:

č. 6662. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 85-88.