Č. 6651.

Státní zaměstnanci. Učitelstvo: * Státní zaměstnanec (učitel veřejné školy národní) má za platnosti vl. nař. čís. 348/19, resp. zák. čís. 394/22 za splnění podmínek tam stanovených nárok na drahotní přídavky a výpomoci, resp. na drahotní a dětský přídavek, na schovance.
(Nález ze dne 18. června 1927 č. 1506.)
Věc: Josef H. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o drahotní přídavky.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním ze 3. listopadu 1922 zažádal st-l, def. učitel v M., aby jeho nejmladší bratr Štěpán byl pojat do rodinného kruhu za účelem vyměření mimořádných přídavků, poněvadž tento bratr, narozený v r. 1914 a ztrativ r. 1918 otce a r. 1922 matku, jest bez majetku a nalézá se jako schovanec od 1. října 1922 v péči st-le, který jej plně vydržuje a který zároveň jest jeho poručníkem.
Slyševši mor. zv, nevyhověla zšr mor. rozhodnutím z 5. ledna 1923 žádosti st-lově o přiznání drah. přídavků na nezl. jeho bratra, poněvadž ženatému učiteli nelze do rodinného stavu započísti sourozence.
Později st-l svoji žádost opakoval, zšr vyslovila však rozhodnutím z 9. února 1924, že st-lově žádosti o započtení bratra do rodinného stavu nelze dle zákonných ustanovení vyhověti.
Rekurs st-lův byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodů vynesení v odpor vzatého a ježto st-lova žádost za přiznání drah. přídavků na nezletilého bratra, schovance a poručence byla výnosem zšr-y z 5. ledna 1923 zamítnuta, o čemž byl st-l dne 21. ledna 1923 vyrozuměn; poněvadž proti tomu rekurs nepodal, nabylo rozhodnutí to již právní moci.
O stížnosti nss uvážil:
Žal. úřad zamítl v pořadu stolic správních žádost st-lovu jednak proto, že bylo již o nároku tom pravoplatně rozhodnuto výnosem zšr-y z 5. ledna 1923, jednak v úvaze, že podle platných zákonných ustanovení nelze bratra st-lova započísti do jeho rodinného stavu. Opřel tedy žal. úřad své zamítavé stanovisko o dva samostatné důvody a bylo proto nss-u v rámci stížnosti zkoumati, zda se důvody ty srovnávají se zákonem.
Pokud jde o důvod na prvém místě uvedený, který zamítá žádost st-lovu z titulu právní moci dřívějšího výroku zšr-y shledal nss, že zamítavé rozhodnutí nelze o důvod ten právem opříti.
Avšak ani po stránce meritorní neshledal nss stanovisko žal. úřadu správným.
St-l domáhal se toho, aby jeho bratr mu byl započten do rodinného stavu za účelem vyměření drah. přídavků jakožto schovanec. Žal. úřad ani zšr nepopírají, že onen bratr je st-lovým schovancem. Je-li tomu však tak, nutno nárok st-lem vznesený uznati po právu za správný.
1. V době do 31. prosince 1922 nutno spornou otázku po rozumu čl. II. zák. č. 274/1919 posuzovati podle předpisu § 4 min. nař. z 11. září 1918 č. 333 ř. z., doplněného — od 1. července 1919 — článkem II. vlád. nař. z 23. června 1919 č. 348 Sb., kterým připojen byl k § 4 cit. nař. z r. 1918 další 7. bod, podle něhož ... »schovanci, pokud žijí ve společné domácnosti se zaměstnancem, jsou postaveni na roveň ... legitimním dětem zaměstnancovým.«
Jelikož pak st-l podle svého — úřady nepopřeného — tvrzení svého bratra, který se jako schovanec nalézá v jeho péči, plně vydržuje, odporuje nař. rozhodnutí po té stránce zákonu a to tím spíše, když předpisem čl. I § 8 zák. č. 2/1920 byl schovancům přiznán také nárok na zaopatřovací požitky.
2. Od 1. ledna 1923 sluší spornou otázku posuzovati podle zák. č. 394/22. — Zákon ten zná jednak v § 4 »přídavky na děti«, jednak v § 5 »jednotný drah. přídavek.« Nárok na tento jednotný drahotní přídavek je podrobněji upraven v § 6 zák. a platí podle bodu III. téhož paragrafu předpisy jeho bodu I., odst. 1, 2, 4, 6, 8 a 9 též na přídavky na děti. Podle § 6 bodu I. odst. 1. jest při zkoumání nároku na drah. (a dětské) přídavky, jenž vznikl před 1. lednem 1923, bráti zřetel toliko k členům rodiny, k nimž se přihlíží podle příslušných předpisů pensijních při zaopatřovacích požitcích ..., v ostatním svém textu mluví zákon na uvedeném místě jenom o »dětech.« Nutno tedy zkoumati, zda »schovance« lze ve smyslu cit. § 6 pokládati za děti, resp. za členy rodiny zaměstnancovy.
Po názoru nss-u nutno otázku tu zodpověděti kladně, kdyžtě 1. podle shora vylíčeného před platností zák. č. 394/22 na schovance drah. přídavky příslušely, 2. zák. č. 394/22 v tomto směru výslovnou změnu neprovedl, 3. naopak v § 6 bodu II. výslovně praví, že »změna rodinného stavu zaměstnancova ... přijetím dětí ... za schovance po 31. prosinci 1922 ... nemá vlivu na výměru jednotného drah. přídavku a přídavku na děti, z čehož a contrario plyne, že přijetí za schovance před 31. prosincem 1922 na výměru přídavků těch vliv má, a když konečně 4. i za platností zák. č. 394/22 platí beze změny předpis čl. I. § 8 zák. č. 2/20, kterým se také schovancům za určitých předpokladů dává nárok na zaopatř. požitky (srovnej též čl. III. vl. nař. č. 34/23 k § 4 zák. č. 394/22).
Jest tedy nař. rozhodnutí, i pokud jde o dobu od 1. ledna 1923, v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 6651. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 62-64.