Provozovárny živnostenské, jich změny a rozšíření.

Řád živnostenský ze dne 20. prosince 1859 řadí pod pojem změn provozováren jen ona zařízení, kteráž určena jsou k tomu, aby změnila povahu provozování nebo způsob fabrikace samé. Nový živnostenský řád ze dne 15. března 1883 č. 39 ř. z. řadí však k těmto změnám i rozšíření provozování a stanoví obdobně jako dotyčné ustanovení starého řádu živnostenského, že změny tohoto druhu oznámiti jest před provedením jich úřadu živnostenskému tehdy, naskytá-li se nějaký jiný případ, nežli zmíněný v § 25. cit. zákona. Taková povinnost k oznámení má proto místo, budují-li se změněnou povahou podniku, novým způsobem fabrikace a rozšířením provozování parní stroje, jiné motory nebo vodní stroje nebo jestli že by tyto změny mohly sousedstvo ohrožovati neb obtěžovati vlivy zdraví škodlivými, způsobem provozování ohrožujícím bezpečnost, zápachem nebo neobyčejným lomozem.
Při rozšíření provozovárny — ať je značné nebo ne — nemění se způsob provozování jakožto takový nebo způsob fabrikace, jakkoli se počet strojů zdvojnásobí, ztrojnásobí. Rozšíření provozování pojímá proto vždy v sobě kvantitativní zveličení živnostenské provozovárny buďto zařízením nových motorů, strojů a přístrojů, ve spojení s vystavěním nových budov; zveličení provozování, které není značné nebo značné rozšíření provozovárny, pro něž nevyhledávalo se vůbec schválení provozovárny ve smyslu § 25. cit. zákona, nepodléhají povinnosti oznamovací. Které zveličení pojmouti sluší za »značné« rozšíření provozování, to posuzuje v jednotlivých případech úřad živnostenský. Avšak pojem »značné rozšíření provozování« jest velmi relativný, obměnitelný; tak bude možno pokládati po případě za značné rozšíření provozování zbudování 10 mechanických stavů (tkalcovských) při malém podniku, kdežto za stejných okolností nelze kriteria tohoto bráti na závod zřízený pro velkoprůmysl. Tak se věc má i při zařizování jiných strojů. Pokud pak rozšířením provozování zvýší se i nároky co do upotřebování vody, bude vždycky nutno vymoci si schválení zveličené provozovárny, jestliže se tím překročí míra upotřebení vody svého času úředně schválená, avšak i zde musí se překročení jeviti jakožto závažné. Nesluší za to míti, že by musil tovární podnikatel vymoci si při zřízení každého nového stroje — ať motoru nebo zařízení strojového — schválení úřadu živnostenského, nýbrž naopak dlužno pojmu »značné rozšíření provozování« dodati formy vhodnější a sice na základě těchto úvah.
Schválení nějaké provozovárny — ať předmětem jeho jest mechanické tkalcovství, přádelnictví, barvírna, tiskařství, apretura atd. — udílí se vůbec na základě plánů, které jsou tu v čas projednávání se strany úřadu živnostenského. Jest patrno, že tyto plány asi v nejřidších případech do podrobna vykazují úplné zařízení závodu, poněvadž zkušenost učí, že příslušné otázky zvláště co do počtu potřebných strojů dojdou svého rozřešení teprve uvedením podniku v život, obchodními poměry atd. Objem, rozsah stavby s jedné strany, pracovní vydatnost projektovaných motorů s druhé strany tvořiti budou základ úředního schválení a zároveň maximální hranici, za kterou nesmí postoupiti rozšíření provozování bez předchozího úředního schválení. Při tom se předpokládá, že způsob provozování jakožto takový a s tím spojené okolnosti naznačené v § 25. nového řádu živnostenského uznány byly se strany úřadu živnostenského, a že bez výsledku zůstaly stížnosti sousedů, majitelů živností, jimž přísluší právo vodní. Uvnitř těchto hranic bude moci si počínati podnikatel živnosti volně co do zařizování strojů potřebných ku provozování, co do počtu jich odvislém od jakýchkoli poměrů podnikatelských. Rovněž budou i požívací práva vodní pro nějaký živnostenský podnik určena a přidělena bez ohledu na to, že snad podnikatel živnosti pro nepatrný kapitál, pro nepříznivé mezi tím nastalé konjunktury obchodní nebude moci zužitkovati celý podnik, všechnu hnací sílu motorů. Za rozšíření provozování bude možno pojímati každé zveličení podniku zřízením nových strojů uvnitř této maximální hranice, nesmí se však hned subsumovati pod pojem »značného rozšíření provozování«. Podle toho bude tu značné rozšíření provozování, provede li se novostavba nebo přístavba za účelem ukrytí rozmnožené potřeby strojů, nebo bude-li nutno položiti nové motory ať již pro zveličení závodu uvnitř maximální hranice, ať již vůbec pro zveličení provozování, pro novou část podniku; pro první náhled svědčí zvláště ustanovení § 2 b) cit. zákona, podle něhož má úřad živnostenský zkoumati, neohrožuje-li snad již zřízení pracoven bezpečnost a zdraví zaměstnaných osob; pro druhou modalitu svědčí pak — pokud není tu obdoby s případem prvním — ta okolnost, že se zařízením nových motorů spojena jest naléhavější potřeba vody nebo zbudování nového vodního stroje (jako při turbinách), v obou případech však vymoci si sluší schválení politického úřadu zřetelem k ustanovení zákona o právu vodním. Stanovení vyloženého pojmu má nemalou důležitost co do úředního projednávání. Ustanovujeť § 32. cit. zákona, že nutno oznámiti každé značné rozšíření provozování před jeho provedením úřadu živnostenskému, který má posouditi, má li se zavésti komisionelní projednání, či sluší-li od něho upustiti. Podléhá tedy každé značné rozšíření provozování za podmínek § 25. živn. ř. schválení úřadu živnostenského, ať je projednání komisionelní nutným nebo ne. Poněvadž však nesmí se provozovárny zříditi před vymoženým schválením (§ 25. posl. věta), není pochyby o tom, že úřad živnostenský oprávněn jest při neoprávněném rozšíření provozování ve smyslu § 32. živn. z., aby vedle § 152. živn. z. zamezil užití strojů ku provozování a uzavřel novou část provozovárny. Podle ustanovení §§ 132 с) a 148 živn. z., nestaví se podáním rekursu výkon úředních opatření co do zastavení provozování. Při rozšíření provozování menšího druhu nespadajících pod ustanovení § 32. živn. z. zachováno býti musí ovšem živnostenskému úřadu na zakročení živnostenského inspektora i právo, předsevzíti opatření pro změnu v zařízení nových strojů, pro zbudování zařízení ochranných atd., dále právo naléhati na odstranění zpozorovaných závad, ba dokonce právo naříditi eventuelní zastavení nově postavených strojů. Poněvadž však se nevyhledávalo předchozího schválení úřadu živnostenského k těmto opatřením vůli podnikatele živnosti zůstaveným, pročež nebylo tu nezákonného jednání podnikatelova, byl by již dle všeobecných norem právních, zvláště dle § 34. živn. z. oprávněn názor, že případných opatření živnostenského úřadu nelze ihned provésti, nýbrž že naopak proti tomu podané stížnosti mají účinek odkladací. Výklad tento shodující se úplně se zákonem živnostenským vede k tomu, že šetřiti bude možno jak individuelní svobody podnikatelů živnosti co do jich závodů, tak i veřejných zájmů a práv sousedů.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 880-882.