Úřady a ústavy námořské.

Úřady a ústavy námořské jsou státními orgány, kteréž spravují a v dohledu mají službu přístavní, námořskou službu zdravotní a provádějí veškerá opatření, předpisy a zařízení, jichž vyžadují potřeby plavby pomořské. Nejvyšším úřadem námořským pro všechny záležitosti sem spadající jest ministerstvo obchodu; druhou instancí jest ústřední úřad námořský, který nyní nazývá se jen c. k. »námořský úřad« důsledkem rozdělení správy zdravotní v přístavech a na moři pobřeží rakouského a uherskochorvatského a obmezuje se nyní jen na rakouské pobřeží. Sídlem tohoto námořského úřadu jest Terst.
I. Obor působnosti úřadů a ústavů námořských došel upravení nejvyšším rozhodnutím ze dne 19. dubna 1871 schválenou a vyhláškou min. obchodu ze dne 3. června 1871 č. 46 ř. z. prohlášenou »Organisací zdravotní služby přístavní a námořské na pobřeží rakousko-illyrském a dalmatském«. Záležitosti rybářství námořského přešly s politických úřadů na úřady správy námořské. Jakožto poradní sbor v záležitostech rybářství námořského stanovena byla při úřadu námořském ústřední komise; komise tato skládá se z předsedy (jímž jest předseda úřadu námořského), z referenta (jímž jest některý úředník námořského úřadu) a aspoň z jednoho odborníka stálého vědecky vzdělaného a ze dvou praktických odborníků Úřady a ústavy námořské.
275
(nař. min. obchodu, orby a vnitra ze dne 5. prosince 1884 č. 188 ř. z.). Služební instrukce pro úřad námořský byla schválena výnosem min. obchodu ze dne 24. listopadu 1872 č. 30 229. První instancí jsou přístavní úřady a ředitelstva námořských lazaretů.
II. Okresy přístavní.
Rakouské pobřeží a ostrovy přilehlé rozděleny jsou ve směru zdravotním v okresy a ty rozpadají se v přiměřený počet podokresů, jichžto hranice vymezeny jsou nařízením ministerstva obchodu. V každém přístavním okresu ustanoven jest kapitán přístavní a námořský, kdežto v podokresu úřaduje deputace zdravotnictví přístavního a námořského a má název »agentury« (jednatelství) pro ten případ, že svěřena jest zdravotní služba přístavní a námořská úřadu celnímu; čítá se u nás 17 přístavních deputací a 49 přístavních agentur. Je-li v některém podokresů zřízeno kapitánství, svěřena jest jemu služba jinak připadající deputaci nebo agentuře. K poradám úřadu námořského přibírají se jakožto přísedící příslušníci stavu námořského a obchodního (nař. min. obch. ze dne 5. července 1874 č. 102 ř. z.).
III. Kapitánové zdravotnictví přístavního a námořského jsou počtem čtyři (t. j v rakousko-illyrském přímoří) a to: v Terstu, Rovignu, Pulji a v Ložině; týž počet jest i v přímoří dalmatském.
1. Obor působnosti: Kapitánům zdravotnictví přístavního a pomořského přináleží ve službě přístavní
a) opatřovati veškerou službu policie přístavní a pomořské;
b) stejná činnost v obvodu vlastního podokresů, pokud jde o přístavy ostatní, dále řízení a dozor k tomuto oboru policejní služby svěřené v podokresích deputacím, agenturám a expositurám;
c) dozor nad veškerými orgány přístavní a námořské služby zdravotní ve vlastním okresu, pokud jde o záležitosti osobní a disciplinární;
d) vybírati a odváděti přístavní poplatky z lodí docházejících do vlastního podokresů a odtud i dozor k deputacím, agenturám a jiným orgánům celého okresu ve všech záležitostech, které týkají se vybírání a odvádění poplatků námořských.
e) sbírati data a sestavovati doklady o stavu, obchodování a pohybu obchodního námořnictva, jakož i podávati ostatní statistická a občasná data za celý okres;
f) podávati z vlastního popudu (iniciativy) návrhy a dobrozdání na zdokonalení zákonů policie přístavní a námořské nebo ku zlepšení služby a zařízení sem spadajících ;
g) obstarávati ony záležitosti, které jim byly nebo budou zvláštním předpisy svěřeny.
2. Pokud jde o zdravotní službu námořskou, spadá v obor působnosti kapitánů:
a) míti dohled k pobřežní trati podokresů svého; při tom mu nápomocen jest jednak vlastní služební personál místní, jednak expositury (lodní stráže) rozestavené na příhodných místech;
b) dohlížeti na deputace, agentury a expositury vlastního okresu pokud vykonávají službu policie zdravotní;
c) příhodně zakročit), dorazí li do přístavu nějaká loď s volným pasem zdravotním (patente libera); Úřady a ústavy námořské.
d) úředně intervenovati ve příčině lodí docházejících do těchto přístavů s pouhým zdravotním pasem (patente netta) s podmínkou, že nejsou zavázány vedle platného kontumačního regulativu zboží vyložiti a není-li v onom místě lazaretu (nemocnice), ježto by v tomto případu bylo nutno lodi tam odkázati;
e) podávati návrhy ku příhodné účinnosti zákonů zdravotnictví námořského se týkajících, jakož i ústavů a zařízení služebních určených k tomuto odvětví správnímu;
f) spolupůsobiti ku všeobecnému zachování předpisů zdravotních a nalézati v první stolici při přečinech proti těmto předpisům v obvodu podokresu, v jehož obvodu má úřad sídlo své;
g) obstarávati ony záležitosti, které po zvláštních předpisech jim přikázány jsou nebo na příště přikázány budou. Nařízením ze dne 12. prosince 1871 č. 3116 vydána zvláštní služební instrukce pro kapitánství přístavní a námořská. Na základě shora cit. min. nař. ze dne 5. prosince 1884 přikázány byly kapitánstvím těmto záležitosti námořního rybářství, pokud jde o úřední úkony v1. stolici.
3. Organisace: Při každém kapitánství zdravotním a dle potřeby i při jiných úřadech zdravotnictví přístavního a námořského důležitějších pro rybářství námořní zřízeny jsou místní komise jakožto poradní sbory v záležitostech námořního rybářství dotyčného přímořského pásma; komise tato složena jest z odborníků praktických.
Kapitánství přístavní a námořské zdravotnictví opatřující podléhají v obou shora uvedených služebních odvětvích přímo c. k. úřadu námořskému. Dalšími úředníky při kapitánství jsou adjunkti, oficiálové, kromě toho pak přikázány jsou k službě kapitánové i jiné osoby, jako praktikanti, případný počet strážců lodních a lodivodů.
IV. Obor působnosti deputací a agentur odpovídá úplně oboru působnosti kapitánství, vyjímaje záležitosti osobní a disciplinární a jsou tyto úřady podřízeny v obou odvětvích služebních kapitánství, v jehož okresu leží. Personál deputací skládá se z deputované osoby jako představeného a dle potřeby z jednoho oficiála, ze strážce lodního a z jednoho nebo více lodivodů. Běžné záležitosti obstarává (jako deputát) výběrčí cla, úkony strážce finanční strážník, služby lékařské pak lékař okresní, po případě jiný místní lékař.
V. Expositury zdravotnictví přístavního a námořského vedou dozor k příslušející jim části pobřeží obstarávajíce spolu na místě a ihned záležitosti přikázané jim vedle služební instrukce v zájmu plavby námořské. Expositury přináleží přímo ke kapitánstvím, deputacím nebo agenturám, v jichž podokresu leží, tvoříce část jejich personálu. Za řádný postup prací při těchto expositurách zodpovědný jsou ony úřady a orgány, k nimž expositury přináležejí; službu strážní vykonává lodní strážce.
VI. Lazarety námořské povolány jsou k tomu, aby
a) bděly nad zachováváním předpisů zdravotnictví námořského v obvodu ústavu a vynášely v 1. stolici nálezy na přestoupení jich;
b) podávati návrhy k úspěšnému rozvoji zákonů zdravotnictví námořského a ku zdokonalení hmotného stavu a služebních zařízení ústavu ;
c) vyšetřovati a účtovati erární poplatky ze zdravotnictví námořského.
Pro rakouské Přímoří jsou zřízeny lazarety dva a to v Terstu a v Melině; zvláštní služební instrukce byla pro ně schválena výnosem min. obchodu ve srozumění s min. spravedlnosti ze dne 18. ledna 1888 č. 48 585 z č. 1887. Úřady berní.
277
Ředitelství ústavů těchto jest ve Sv. Bartoloměji u Terstu a v Meline (v Dalmácii).
VII. Světlárny námořské poskytují osvětlení pobřežím v zájmu plavby pomořské a osvětlují určitý pevný bod, aby se lodníkům v plavbě dostalo bezpečné orientace; první maják vztýčen byl r. 1832 v Terstu; rozeznávají světlárny námořské a přístavní; oněch jest 62, těchto 51. Světlárny námořské podřízeny jsou okresnímu přístavnímu úřadu.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Úřady a ústavy námořské. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 296-299.