Vazba v temnu

záleží v tom, že vězeň uzavře se samoten v temné komůrce.
Vazba v temnu má místo
1. jako zostření žaláře neb vězení (§ 19 ad lit. d) a 253 ad lit. e) tr. z., pak § 36 ad lit. d) voj. tr. z. a § 77 ad lit. e) voj. tr. z.). Při trestu žaláře nesmí vazba v temnu jako zostření trvati bez přetržení déle 3 dnů; potom může zase místa míti teprve, když prošel týden a celkem trvati může nejvýš 30 dní v roce (§ 23 tr. z., § 42 voj. tr. z.). Při trestu vězení nesmí uzavření o samotě v temné komůrce trvati bez přetržení déle 24 hodin; pak smí zase teprve po uplynutí jednoho téhodne místo míti a po celou dobu trestu nejvýš desetkrát (§ 257 tr. z. a § 82 voj. tr. z.). Tohoto zostření nelze užiti každý týden, ježto by nebylo lze dodržeti předepsané intervally (usnesení voj. nejv. s. ze dne 24. srpna 1880 č. 1783).
2. Přednosta soudu, při soudech vyšetřujících i soudce vyšetřující a konečně i přednosta okresní mohou disciplinárně naříditi, by osoby zatčené byly zavřeny do temné komůrky. Ovšem i tu šetřiti sluší předpisu § 257 tr. z. (§ 90 trestní instr.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vazba v temnu. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 428-428.