Společenstva strojová jsou výdělková společenstva, jež mají přispěti v okresích průmyslových ke zvelebení postavení maloživnostníků, podporovati jich organisaci a upraviti výrobu na společném základu. V Rakousku máme již 11 takových společenstev a ministerstvo obchodu se snaží další zakládati. Zejména však obrátilo ministerstvo svoji pozornost k tomu, by zakládána a podporována byla společenstva strojová, jaká v Německu se nalézají a prospívají. Vláda podporovala posud zakládání společenstev strojových subvencemi a nezúročitelnými zápůjčkami, jež se poskytují ze státního úvěru ku podpoře maloživnostníků. Kdežto společenstva skladní kupují zboží, by je dále zcizila členům a kdežto při společenstvu výrobním členové společně pracují, jsou členové těchto společenstev úplně samostatní, pokud se týče jich závodu, a společenstvo toliko půjčuje neb pronajímá jim své stroje a prostředky pomocné. Ostatně liší se tato společenstva co do organisace od jiných společenstev jen potud, pokud to vyžaduje zvláštní jich účel. Společenstvo poskytuje řemeslníku neocenitelné výhody, umožňujíc mu upotřebení strojů a pod., jichž by si svými prostředky zjednati nemohl — společenstvo činí mu tudíž přístupnými výhody velkoprůmyslu, jež spočívají v užití strojů (viz čl. »Werkgenossenschaften« od Hanse Criigera v »Handwörterbuch der Staatswissenschaften, Jena 1894).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Společenstva strojová. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 660-660.