Původ zboží.

I. Pojem.
Povinnost vykázati odebírání, vyčlení neb tuzemský původ zboží je nejdůležitějším podkladem všech kontrolních pravidel v oboru zákonodárství celního. Dřívější předpisy o tom byly nedostatečny a vedly obyčejně k posouzení zboží znalci. Platný řád celní a monopolní přesně vytkl pojem výkazu a obmezil povinnost k témuž jak co do předmětu tak co do osob. Předpisy o průvodech přípustných k potvrzení odebírání nebo původu, jež pokud se týče důkazu znaleckého zbudovány byly na zásadách jednoduchých a požadavkům spravedlnosti odpovídajících, podrobně upravil k vůli souvislosti II. díl důch. z. tr. (§§ 727—754).
II. Předmět a objem výkazu: Budiž vykázáno: Původ zboží.
1. Odebírání zboží důkazem, jak a od koho přešlo na toho, kdo je k výkazu povinen.
2. Původ důkazem, kdy a na kterém místě celního území a kým bylo zboží vyrobeno.
3. Povinost vykázati původ neb vyčlení vztahuje se však jen k předmětům, které tu skutečně jsou, nevztahuje se však na předměty spotřebené ani na ty, které patrné známky o tom vykazují, že v užívání jich se pokračuje, pokud jsou to zároveň předměty, jež bezprostředním zničením neb zužitím upotřebeny nebývají. Výjimka ze zásady této nastává jen při živnostnících, jimž výslovně je nařízeno zboží úplně úřadům důchodkovým vykázati.
4. Kdo je povinen k výkazu odebírání zboží a vykáže jen původ neb vyčlení, vyhověl tím již své povinnosti, ač osobu, od které zboží na něho přešlo a dobu nabytí nevykázal, předpokládajíc však, že se prokáže identita zboží, jehož původ byl prokázán a jehož odebírání má býti vykázáno (§§ 307—309 cel. a mon. ř.).
III. Osoby k výkazu povinné.
1. Živnostníci, jež se zabývají tržbou neb dovozem zboží (tudíž i obchodníci podomní) vykažte původ neb vyčlení zboží, ohledně něhož je proti nim podezření z některého důvodů v §§ 324 a 325 uvedených (nedostatečné označení zboží neb výrobků původu cizozemského, opomenuté ohlášení úřadu celnímu, nedostatečné vedení knih, nesprávné listiny, nedostatečné zanášení zboží, jež se má vykázati, do knih obchodních, vymykání se celní kontrole, vzpírání se prohlídce, množství neb povaha zboží předpisům neodpovídající, potrestání pro podloudnictví neb průkaz podloudnictví po živnostensku provozovaného) (§§ 312 a 313).
2. Živnostníci, jež se zaměstnávají úpravou zboží, jako barvíři, valcháři,
běliči, a pod. jsou stejně povinni vykázati odebírání, původ neb vyčlení
zboží, jež je předmětem jich živnosti a jež se skutečně u nich nalézá,
jako osoby v odst. 1 dotčené.
3. Živnostníci, jež spracují suroviny nebo fabrikáty tím způsobem, že tyto stávají se jiným druhem zboží aneb užívání, pro které jsou určeny, se mění, jsou povinni podobně jako osoby v odst. 1 dotčené vykázati suroviny neb fabrikáty, jež se u nich ve stavu spracovaném neb nespracovaném nacházejí a jež předmět jich živnosti činí; pokud se však týče zboží, jež se u nich nalézá a jehož výrobou se zaměstnávají, vykažte jen původ jeho (§§ 316 a 317 cel. a mon. ř.).
4. Neživnostníci jsou povinni vykázati původ neb vyčlení:
a) když majitel pokusil se o to, by zboží buď při vstupu do místa uzavřeného a při vchodech úřady důchodkovými obsazeného aneb při prohlídce úředníky důchodkovými neb zřízenci stráže finanční objeveno nebylo neb
b) když vzepřel se prohlídce, při které bylo objeveno zboží ve stavu novém a neupotřebeném neb konečně
c) když zboží je předmětem státního monopolu a při prohlídce se sezná, že nepochází z některé továrny státní (§ 319),
5. Gruntovníci jsou povinni k výkazu, když se nezaměstnávají výhradně hospodářstvím, nýbrž když kromě toho suroviny neb jiné zboží kupují a spracované neb nespracované dále scizují (§ 321). Původ zboží.
6. Vykázal-li někdo sice odebírání, avšak nevykázal původ neb vyčlení, je předchůdce, jemuž se dokáže, že zboží přešlo od něho na jiného držitele, povinen vykázati to, co dle citovaných ustanovení (§§ 308—321) vykázati měl, když zboží měl v držení (§ 322).
IV. Ohlášení původu:
1. V ohlášení zboží, pro něž se domáhá nižší sazba celní, než obyčejná, musí býti obsaženo kromě sazebního pojmenování i udání »výrobek« (jméno dotyčného státu, jenž používá nejvyšších výhod) a pokud není všecko zboží téhož čísla sazby výhody účastno, i zvláštní poznámky, jež výhodu odůvodňují (n. př. francouzský výrobek, hedbávné zboží, hladké tkanivo).
2. K zjištění udání původu stačí z pravidla listiny průvodní neb faktura.
3. Vysvědčení o původu: Při dovozu zboží, jež co do cla výhody požívá, nestačí pouhé udání v ohlášení, nýbrž dlužno, má-li býti užito mírnější sazby celní, přiložiti vysvědčení o původu. Vysvědčení o původu jsou osvědčení původu zboží, jež jsou zavedena k tomu účelu, by se zjistila jednak přípustnost dovozu zboží, na které zní, jednak i výše cla, jež ze zboží zapraviti sluší. Vysvědčení tato obsahují potvrzení, že zboží je výrobkem hospodářským neb průmyslovým udaného státu smluvního, a musí býti vyhotovena od úřadu místního neb od celního úřadu země původu, jenž je nejbližším místu původu. V obchodě pohraničním lze upustiti od výkazu původu, jde-li o menší množství zboží, jež slouží místním potřebám pohraničního obyvatelstva. Výhody, jež jsou poskytnuty jednotlivým zemím jen pro obchod pohraniční, nutno přesně posuzovati dle bližších ustanovení dotyčných smluv a dle předpisů vydaných k provedení těchto ustanovení. Výhody tyto předpokládají předložení vysvědčení o původu a nevztahují se ani na výrobky z jiných států, jež jen v obyčejném obchodě největších výhod požívají, ani na výrobky pocházející z přístavů Terstského a Rjeckého (§ 4 prov. předpisu k zák. ze dne 25. května 1882 č. 47 ř. z.).
4. Jako země původu budiž uvedena ona země, ze které zboží nebo předmět původně pochází; je-li to deklarantu neznámo, uvésti sluší tu zemi, z jejíhož obchodu zboží nebo předmět přichází a nelze-li se ani toho dopátrati, onu zemi, kde zboží neb předmět byl odevzdán k dovozu do rak.-uherského území celního (§ 16 nař. z 10. října 1890 č. 2135 ř. z.).
V. Důkaz původu.
Důchodkový zákon trestní obsahuje o důkazu obviněného jakož i k jeho usvědčení tyto podstatné předpisy:
1. K výkazu odebírání nebo původu zboží lze užiti všech způsobů důkazu, jež zákon připouští k obhajování obviněného. Vyčlení budiž dokázáno způsobem celním řádem předepsaným (§ 727 tr. z. důch.).
2. K průkazu odebírání nebo původu stačí, jde-li o předmět tak nepatrného objemu, že by záležitost v případě odsouzení byla méně trestnou. výpověď jednoho bezvadného svědka, pokud výpověď se zjištěnými okolnostmi souhlasí a její věrohodnost není seslabena ani obsahem ani osobními poměry svědka (§ 731).
3. Ve prospěch živnostníka, jenž vykázati má odebírání nebo původ zboží, činí jeho knihy živnostenské neb okolnosti do nich zapsané a provozování živnosti se týkající poloviční důkaz, když splněny jsou podmínky, které občanské zákony pro průvodnost knih živnostenských stanoví, a když zároveň jsou tu náležitosti vytčené v § 739 a sice: Původ zboží.
a) zachovalost pokud se týče podloudnictví;
b) obsah knih musí souhlasiti s listinami výkazními a s označením předmětu ohledně odebírání a původu předmětu;
c) věrohodnost knih nesmí býti seslabena jinými závažnými okolnostmi.
3. Za těchto podmínek činí knihy živnostenské poloviční důkaz nejen ve prospěch živnostníka, nýbrž i proti tomu, od koho předmět na živnostníka přešel (§§ 739 a 740).
4. Prohlásí-li znalci, že předmět dle jich zdání je původu cizozemského, a opírají-li toto své přesvědčení o jiné okolnosti, než které jsou uvedeny v §§ 744 a 745 a jež se týkají vlastností a výroby zboží, má úřad k rozhodování povolaný zjištěné okolnosti pečlivě uvážiti a posouditi, zda nálezem znaleckým ve spojení s okolnostmi těmito cizozemský původ zboží je prokázán. V každém případě musí však určitý výrok znalců býti podporován aspoň jedním ze zvláštních důvodů podezření v celním řádě (§§ 324 a 325) uvedených aneb aspoň jednou z okolností v §§ 744 a 745 důch. tr. z. naznačených (§ 747).
5. Ve všech případech, kde nálezem znaleckým buď o sobě aneb ve spojení s jinými okolnostmi byl cizozemský původ zboží dokázán, může ten, proti němuž nález k tomu konci sloužiti má, vésti protidůkaz, že zboží je tuzemského původu aneb že bylo podrobeno clu dovoznému aneb pokud se jedná o předmět státního monopolu, může dokázati, že zboží bylo koupeno ve státní prodejně neb od prodavače státem zřízeného (§ 748).
6. Konečně lze povoliti k žádosti toho, kdo původ předmětu má vykázati, by bylo užito ukázky díla (Werkprobe) co pomocného prostředku k objasnění skutkových poměrů neb dobrozdání znalci podaného (§ 749).
VI. Přestupky a tresty (§§ 379—383 tr. z. důch.).
1. Kdo byv dle předpisu vyzván, by své povinosti vykázati odebírání, původ neb vyčlení zboží dostál, tak neučiní, dopouští se těžkého přestupku důchodkového:
a) je-li zde jeden neb více ze zvláštních důvodů podezření, jež celní řád v §§ 324 a 325 uvádí;
b) když předmět je zbožím, jež v pohraničním okresu kontrole podléhá aneb je zbožím, které ve vnitřním celním území podléhá zostřené kontrole a bude nalezen v prvém případě v okresu pohraničním, v druhém pak případě ve vnitřním celním území;
c) když ten, kdo opomenul zboží vykázati, byl jednou již trestán pro podloudnictví aneb jiný těžký přestupek důchodkový podloudnictví příbuzný aneb již byl trestán dvakrát proto, že zboží nevykázal (§ 379);
2. Opomenutí dle předpisu žádaného výkazu odebírání, původu neb vyčlení tresce se co jednoduchý přestupek důchodkový dvojnásobným až čtyřnásobným obnosem cla dovozního, jedná-li se v jiných, než v § 379 uvedených případech o vykázání zboží, jež
a) je předmětem živnosti toho, kdo je povinen zboží vykázati, neb
b) bylo nalezeno v pohraničním okresu (ač není li to zboží v § 379 č. 2 uvedené a kontrole podléhající) a
c) ve vnitřním celním území jednoduché kontrole podléhá. Jsou-li zde závažné polehčující okolnosti, může býti trest zmírněn až na polovici obnosu cla dovozního (§ 380). Ve všech ostatních případech budiž trest, byl-li výkaz odebírání, původu neb vyčlení opomenut, ač vyzvání dle předpisu se stalo, vyměřen polovicí až dvojnásobným obnosem cla dovozního. Jsou-li Pych polní a ochrana polí.
zde závažné polehčující okolnosti, může býti trest zmírněn až na šestinu obnosu cla dovozního (§ 381). Potěžující okolností je při opomenutí výkazu odebírání původu neb vyčlení, když ten, kdo je k vykázání původu povinen, udal, že zboží bylo v celním území vyrobeno neb upraveno a dokáže se opak (§ 382).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Původ zboží. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 1073-1077.